Ať už se rozhodnete pro jakkoli jednoduchou či složitou úpravu, neobejdete se bez znalosti prostředí. Pochopení organizace pracovní plochy a orientace v dostupných nástrojích je sice základním předpokladem jakékoli práce, znalost pracovního prostředí však ve skutečnosti zahrnuje víc, než jen pracovní plochu a pracovní nástroje.
Je také dobré vědět, jak spolu jednotlivé nástroje souvisí, jak program se souborem zachází a co od něj můžete čekat, kde hledat důležité informace nebo kde hledat první pomoc v případě, že uděláte chybu apod. To všechno se při práci může hodit. Se základním prostředím se můžete seznámit v tomto článku.
Prostředí Photoshopu
Photoshop patří k těm šťastnějším programům, jehož pracovní prostředí se při zavádění novějších verzí nijak převratně nemění. Poslední skutečně revoluční změna koncepce nastala při přechodu ze 6. na 7. verzi, od té doby s sebou jednotlivé nové verze přinášely víceméně jen drobnější vizuální změny. To samozřejmě neplatí pro nástroje a funkce – ty byly naopak od té doby mnohokrát postupně doplňovány a inovovány, některé docela zásadně.
Také způsob práce (pohodlí, šetrnost k obrazu, flexibilita aj.) se nyní s dřívějšími verzemi nedá srovnat. Pokud však jde o podobu pracovního prostředí – jeho základní vzhled i členění je obecně poměrně stabilní. Nejnovější aktuální verze CS3 sice některé změny v možnostech organizace pracovní plochy přece jen přináší, v tomto případě však jde spíš o otázku uživatelského komfortu než čehokoli jiného.
Základní uspořádání
Pracovní prostředí Photoshopu má standardně (kromě prostoru, který je vymezený pro samotnou fotografii) v zásadě čtyři základní „navigační“ oblasti, v rámci kterých se budete při práci pohybovat:
- Menu
- Základní paletka nástrojů
- Horní lišta voleb
- Paletky
Pracovní plocha
ad 1) Menu
Menu umožňuje přístup ke všem důležitým operacím, nastavením a funkcím. Z menu můžete definovat chování programu (přednastavení, správa barev aj.), manipulovat se souborem „vcelku“ (otevření, export, duplikování, automatické funkce aj.) nebo s jeho jednotlivými dílčími částmi (vrstvami, maskami, barevnými složkami aj.) nebo využívat konkrétní funkce pro plošně aplikované (globální) úpravy fotografie atd.
ad 2) Základní paletka nástrojů
Základní paletka je výchozím místem pro jakoukoli „lokální“ (nikoli tedy plošnou) ručně prováděnou manipulaci s obrazem nebo jeho částmi. Nástroje z paletky umožňují malování, retušování, klonování, místní expoziční korekce, posun nebo výběr zvolené oblasti, přípravu a editaci vektorové grafiky či textu, zobrazení informací vztahujících se ke konkrétnímu místu v obraze apod.
Kromě základních nástrojů obsahuje paletka ve spodní části ještě tři další často využívané parametry:
a) nastavení aktuální barvy „popředí“ a „pozadí“ pro nástroje a funkce, které toto definování barvy dokážou využívat (štětce, výplně aj.)
b) dvě ikonky (nebo jediná přepínací ikonka ve verzi CS3) pro aktivaci a deaktivaci nástroje Rychlá maska, což je praktický nástroj pro přímou modifikaci připravených aktivních výběrů
c) ikonky pro přepínání způsobu zobrazení souboru
Ještě do verze CS2 je součástí základní paletky také ikonka pro přechod do sesterského programu Image Ready (pro webovou grafiku), od nejnovější CS3 verze tato ikonka v základní paletce chybí, protože funkce přidruženého programu Image Ready převzal Photoshop, takže pro další paralelní aplikaci už není důvod.
ad 3) Horní lišta voleb
Horní lišta je „živým“ prostorem, kde Photoshop zpřístupňuje parametry pro nastavení chování aktuálně vybraného nástroje.
Poté, co zvolíte jakýkoli nástroj z hlavní nástrojové paletky, horní lišta operativně zobrazí možnosti jeho nastavení. Vybraný nástroj se zobrazí v levé části horní lišty (pod drobnou sousedící šipkou jsou ukryta uložená uživatelská přednastavení), směrem doprava pak následují příslušné volby pro zvolený nástroj.
Důležitou vlastností horní lišty je to, že příslušná nastavení ovlivňují následující chování zvoleného nástroje. Změnou parametrů v horní liště však nelze korigovat výsledek provedené práce daným nástrojem zpětně. Jinými slovy: změníte-li například míru prolnutí okrajů u nástroje pro výběr, definujete tuto vlastnost pro příští výběr, který teprve vytvoříte; nová hodnota však nebude mít nejmenší „zpětný“ vliv na případný již existující aktivní výběr, který jste vytvořili před touto změnou.
To je poměrně důležitá okolnost, protože naučíte-li se své nástroje dobře nastavit ještě předtím, než s nimi začnete pracovat, můžete si tak při troše plánování ušetřit dost práce, kterou byste jinak museli často korigovat dodatečně.
V pravé části horní lišty najdete ještě několik dalších drobností, které se verzi od verze mírně liší: zatímco ikonka pro nastavení štětců je dostupná vždy a v každé verzi (je-li právě vybraný některý z malovacích nebo retušovacích nástrojů), ikonka pro prohlížeč má v různých verzích mírně odlišnou podobu i význam. Od verze CS2 je kliknutím na ikonku místo původního „integrovaného“ prohlížeče aktivován Bridge, což je nezávislá aplikace pro správu souborů, která nahradila původní méně výkonný a méně flexibilní prohlížeč.
Prostor zcela vpravo v horní liště je využíván také jako místo pro tzv. „dokování“ (ukotvení) vybraných paletek, které sem můžete umístit, chcete-li mít „čistou“ plochu a současně se k dané paletce kdykoli rychle dostat; od CS3 verze však tento prostor z horní lišty zmizel, protože paletky se nyní umí úsporně stahovat až na velikost pouhé ikony, takže při práci nepřekážejí a k ukotvování v horní liště už není důvod.
ad 4) Paletky
Paletky jsou základními zprostředkovateli přímého přístupu k důležitým částem souboru, k důležitým funkcím nebo k přednastaveným knihovnám Photoshopu apod. Prostřednictním paletek máte bezprostřední přístup k jednotlivým vrstvám, ze kterých je obraz složen, nebo přímo k důležitým interním informacím obrazu (barevné kanály, alfa kanály, masky, cesty).
Právě pomocí paletek Photoshopu sdělujete, kde přesně chcete v rámci svého souboru v dané chvíli pracovat: tzn. které konkrétní vrstvy, masky, cesty či kanálu se aktuálně prováděné úpravy mají týkat. Díky této navigaci Photoshop pozná, jakou část souboru chcete ovlivňovat a aktuálně prováděné úpravy pak cíleně zaměří pouze na ty části obrazu, kde o ně skutečně stojíte, aniž by přitom byla zasažena jakákoli jiná část souboru.
Pomocí paletek se také můžete dostat k různým pomocným knihovnám, nástrojům či přednastavením Photoshopu (barvy, styly, fonty, akce, štětce, historie provedených operací aj.).
Každá paletka má své vlastní možnosti, vlastní kontextové menu (malý trojúhelník v pravé horní části paletky) a vlastní specifický význam jak pro fotografii samotnou, tak pro uživatele. Všechny paletky jsou dostupné (pokud nejsou zobrazeny na ploše) z Menu/Okna.. (Menu/Window ..)
Informace v záhlaví dokumentu
Dalším důležitým místem pro udržení orientace při práci je záhlaví otevřeného dokumentu. Za názvem souboru totiž najdete důležité informace týkající se souboru: aktuální zobrazení, bitovou hloubku, barevný režim (pracujete-li v základním složeném zobrazení), ale hlavně také informaci o tom, v jaké části souboru se aktuálně nacházíte.
Pracujete-li se souborem s jedinou základní vrstvou v základním složeném (kompozitním) zobrazení, význam tohoto indikátoru pravděpodobně neoceníte. Přidáte-li však další vrstvy nebo rozhodnete-li se pracovat „uvnitř“ některé dílčí oblasti obrazu (kanál, maska), horní lišta v každém okamžiku zobrazí informaci o tom, kde se aktuálně nacházíte: ve které konkrétní vrstvě, masce, kanálu apod.
A čím více vrstev a dalších pomocných elementů váš soubor obsahuje, tím více tento nenápadný indikátor oceníte; přecházíte-li během práce sem a tam mezi vrstvami, maskami, výběry a pomocnými alfa-kanály, může se totiž celkem snadno stát, že se z nitra některého kanálu či masky v zápalu práce prostě zapomenete vrátit zpět do standardního pracovního režimu .. A to je právě moment pro letmý pohled na horní lištu v záhlaví dokumentu. K nezaplacení.
Dnes popsané informace se týkají jen nejzákladnějších prvků a nástrojů, na které při jakékoli manipulaci s obrazem v prostředí Photoshopu nevyhnutelně narazíte. Dalším bližším souvislostem, vzájemným vztahům mezi základními popsanými nástroji, dostupným pracovním režimům a způsobu, jak Photoshop s obrazem zachází, bude věnován příští díl.