Už jste slyšeli o konceptuální fotografii? A máte rádi emotivní vize? Pak neváhejte a čtěte dál.
Tak kdy se nám to narodilo maminko?
Pro některé každodenní záležitost, pro většinu možná velká neznámá. Kdy tedy vůbec vzniká konceptuální fotografie? Jedná se o oblast fotografie, která se poprvé objevuje v šedesátých letech 20. století. Po minimalismu, pop-artu a éře počítačového boomu přichází právě konceptuální fotografie, která později v letech osmdesátých zanechává svého mladšího bratříčka „neo-konceptuální fotografii“.
Ze zkušenosti vím, že lidé často nevědomky zaměňují slovo konceptuální za koncepční. My se budeme bavit o výrazu konceptuální a vnímat tak vzájemné souvislosti, které z tohoto významu plynou. Tolik tedy povinné omáčky, abyste si udělali prvotní obrázek.
Before (Martin Stranka) | After (Martin Stranka)
Vlivy – Vlny – Výtvory
Nějaké to zaškatulkování nebude asi tak jednoznačné, neboť se zde mísí hned několik podoblastí fotografie. Vždyť i jednotlivé směry dnešních fotografií lze jen stěží přesně zařadit do té či oné kategorie.
Jak už jsem naznačil v předchozím textu, konceptuální fotografie přichází ovlivněna mnohými silnými proudy, které určitě hýbaly uměním. Minimalismus – čím méně tím lépe. Pop-art – kdo by neznal plechovku Campbellovy polévky od Andyho Warhola. Opravdu silný vliv na emotivní konceptuální fotografii dnešní doby měl surrealismus a počítačová technika. S příchodem grafických editorů se otevřely nekonečné možnosti experimentů, které daly konceptuální fotografii nový rozměr.
Beyond the mirage (Sébastien Tabuteaud) | Five years in Sarkoland (Sébastien Tabuteaud)
Obsah? Zásadně motiv a emoce!
Obsahem konceptuální fotografie je prolínání nezvyklých motivů a nálad. MOTIV a EMOCE – to jsou hlavní prvky, na kterých celá konceptuální fotografie stojí. Cílem jsou právě ony pocity spojené s konkrétním tématem.
Určitě jste měli nespočetněkrát sen, kde jste létali, padli hluboko dolů, viděli sami sebe. Konceptuální fotografie je právě branou, k těmto představám. Fotograf se staví do pozice vypravěče. Snaží se v divákovi navodit pocit, že zachycené scény prožívají společně. Že takhle podobně sám divák prožívá své sny a myšlenky. Fotograf vlastně jen podává pomocnou ruku k divákovým představám. Fotograf zde cíleně funguje jako jistý katalyzátor pocitů a motivů, se kterými se můžete ztotožnit.
Velmi častým objektem konceptuální fotografie je sám člověk. Přináší do snímku lidský prvek, který nese emotivní napětí. Člověk se tedy stává základním médiem přítomné nálady celé scény. Setkal jsem se s různorodým pojetím lidského těla v konceptuální fotografii. Od statických a nečinných postojů až po a agresivní zapojení do probíhajícího děje. Vlastní tvorbu se snažím ještě navíc ponořit do cílené anonymity tím, že lidskou tvář nechávám naprosto nebo částečně skrytou. Pozadí scény je často minimalisticky laděné a jen podtrhává celkový dojem. Hranice se zde opravdu nekladou, jde jen o náš pohled, o naší vizi, kterou chceme divákovi předat.
Touch (Martin Stranka) | Shades (Martin Stranka)
Kam tím vším míříme?
Ať už ve vás emotivní konceptuální fotografie vyvolává úzkost nebo uvolnění, nejistotu či pocit radosti, pak svůj účel splnila bezezbytku. Snahou bývá bezesporu vyjádření vnitřních pocitů a myšlenek fotografa.
Jestli jsou některé oblasti fotografie, které mají nepsaná pravidla, jak byste je měli dělat, pak právě konceptuální fotografie takovéto bariéry nezná. Vlastní fantazie, zhmotněni myšlenek, prolnuti emocí s motivem, volné asociace, to vše jsou materiály, se kterými můžete neomezeně pracovat. Emotivní konceptuální fotografie je jedním velkým experimentem, kde se stírají hranice mezi sněním a realitou.
Nothing to fear but your mind (Stephanie Bennett) | Here to go (Stephanie Bennett)
Nechte se sebou manipulovat!
Jak už jsem zmínil, počítačový boom silně ovlivnil dnešní tvorbu a tím se zřejmě i fotografové rozdělili na dva pomyslné tábory. Jedni tvrdí, že pravá fotografie je jen ta bez zásahu editoru nebo jiných modifikací. A pak tu jsou ještě ti druzí, pro které je slovo manipulace balzámem na duši. Sám se přikláním ke druhé skupině nadšenců. Konceptuální fotografie si o zásah sama žádá. Jde o navození nálady, vytvoření snové reality, ke které pomohou pravě zmiňované úpravy. Nebojte se experimentovat!
Between the lines (Martin Stranka) Proximity (Martin Stranka)
30 dkg fantazie, 1,5 kg entuziasmu, 20 dkg trpělivosti, bude to stačit?
Jak takové konceptuální fotografie vypadají, už tedy víte z přiložených ukázek. A jak na ně? Sami si všimnete, že se nejedná o spontánní fotografie. Vše je předem promyšleno, cíl je dopředu znám. Tudíž je dostatek času vše důkladně rozvrhnout, sehnat případné rekvizity, vše do posledního kroku naplánovat.
Práce a znalost v grafickém editoru (GIMP, Photoshop, ...) je bohužel nezbytná. Každá fotografie vyžaduje individuální přístup a zpracování. Osobně upřednostňuji práci s texturami, které dodávají fotografii patinu a jistý opotřebovaný vzhled. Zde se však už každý může vydovádět dle svého gusta. Jak už jsem říkal, v konceptuální fotografii byste neměli vnímat žádné limity a bariéry. Nechte pracovat vaší fantazii a emoce!
Colour Blind (Dejon Walker) Last Breath (Dejon Walker)
Fotografie:
Velké poděkování přátelům Sébastien Tabuteaud, Stephanie Bennett a Dejon Walker za jejich forografickou podporu. Děkuju