Řada zajímavých věcí zůstává nepovšimnuta proto, že se na ně díváme ze špatného úhlu nebo zapojit fantazii a objevit v nich jejich skrytou krásu. Přitom často stačí jen málo.
Tony Buzan ve své knize Myšlenkové mapy uvádí zajímavý příklad toho, jak podle něj funguje mozek. Díváme-li se na oblohu a pozorujeme mraky, může v nich vidět nejrůznější tvary a obrazce, které nám připomínají nějaké objekty ze zcela jiné oblasti, než je klimatologie či meteorologie – dinosaury, květiny, psy... Náš mozek podle něj pracuje jako asociativní paměť na principu klíč/heslo. To, co dodávají naše smysly, jsou klíče a náš mozek jim přiřazuje obsahy, které jsou mu již známy a případně si svoji databázi vylepšuje a upravuje.
Pokud procházíme městy, můžeme si často všimnout, že nad spodními patry plnými nepříliš vkusných obchodů nalezneme opravdu krásné architektonické či umělecké prvky ve vyšších podlažích či na střechách. Stačí pohled výš a člověk objeví krásu, která by mu jinak snadno unikla mezi prsty. Je jen potřebné se naučit změnit pohled na věc.
Pokud mluvíme s umělci, tak právě tyto dva aspekty tvorby jsou v jejich práci hojně zastoupeny. Na jedné straně je zde schopnost vjem přenést do mysli a nějak dále ho vyjádřit, a pak umělci dokážou vidět věci z nečekaných úhlů pohledu. Nacházejí v nich skryté drobnosti i asociace, které běžné populaci unikají. To je také jeden z důvodů, proč lidé navštěvují výstavy – nejen kvůli kráse, ale také aby byli touto nečekanou asociací či zajímavým úhlem pohledu překvapeni a obohaceni.
Ryba (foto: Hanka U)
A právě to spojuje na svém snímku také Ryba od Hanky U. Poměrně banální a všední motiv plachetnice odrážející se ve vodě prostě otočila a dala mu netradiční název na základě asociace, která se jí vytvořila při pohledu na ní.
156 – Mirka (foto: Jan Zemánek)
Jan Zemánek dokázal na svém snímku 156 – Mirka spojit krásu rozpadajícího se, ale přesto velmi krásného Letovického zámku a zajímavé modelky, která jakoby do daného prostředí vůbec nepatřila. Vzniká tak vnitřní pnutí, které diváka jistě zaujme a upozorní na celkovou netradiční kompozici i krásu jednotlivých prvků.
Beze jména (foto: T0m)
Všední cesta na nákup nebo návštěvu může často přinést netušené městské rezonance, které sází na spojení stereotypu a šedi města s neobvyklým způsobem nazírání na svět. Tak jako T0m na snímku beze jména.
Imagine (foto: EMeT)
EMeT nabízí na své fotografii Imagine další pokračování své tvorby, která nese jeho zcela jednoznačný a specifický rukopis; spojení abstrakce s konkrétním objektem, za přítomnosti jasných křivek a barev.
Zrzka (foto: Adamec3)
A na závěr ještě pohled do očí veverky na fotografii Zrzka, kterou vytvořil Adamec3. Technicky i kompozičně dobře zvládnutý snímek nabízí oddechovou tématiku, která se v období prázdnin prostě hodí.