Vánoce mají i svou odvrácenou tvář. Na jedné straně štedrovečerní večeře, rodina a dárky, na straně druhé je jen prázdnota.
Dnešní Fotografií týdne je pro mne snímek Pepek z Petrova od Michala Szydlowského. Jeho diptych bezdomovce sedícího u kostelních vrat v předvánočním čase působí úplně jinak než srdcebolné televizní reportáže o bezdomovcích, Vánocích bez stromečku a nočním mrazu. Jistě, i tady najdeme nalezneme smutek samoty, ale bez pathosu.
I když se moje rodina snaží brát předvánoční shon s rozumem, přece jen spoustu času strávíme v obchodech nebo přípravou dárků a jídla. Pak následuje svátkový kolotoč návštěv. Je to příjemné, i když poněkud vysilující. Už se teším, až to skončí a nastane opravdový klid. Zítra se vydáme na pochůzku po kostelích a betlémech. Snad půjdeme kolem Petrova a snad tam potkáme Pepka. Bude rozjímat na schodech. Jeho tvář je moudrá a oči bystré. Možná šel k Svatopetrské katedrále pozorovat lidské hemžení a přemýšlet o Vánocích. I když jej nejspíš trápí neutěšená životní situace, jeho Vánoce jsou asi mnohem klidnější a opravdovější než ty moje.
Pepek z Petrova; foto Mihau
Tento portrét, jak jsme již u Michala zvyklí, má středovou kompozici a je pořízen širokoúhlým objektivem. Černobílé provedení umocňuje vyznění fotografie.
Gratulujeme Michalovi Szydlowskému k získání titulu Fotografie týdne.
Zdá se, že Fotografie týdne se již neobejde bez snímků fotografa, který v galerii DIGIareny vystavuje pod přezdívkou Himsouls. Většina z nás fotografuje tak, že si prostě jen tak „cvaká“ život kolem sebe. Fotografie od Himsouls jsou promyšlené do posledního detailu, výsledná realizace je precizní.
Schizofrenie je nemoc duše, která paralizuje celé tělo, lže smyslům a ničí duši. Sama, uprostřed místnosti, polonahá, v zajetí klece svých myšlenek. Člověk, dívající se zvenčí nechápe, v čem je problém – vždyť klec se dá jednoduše sejmout. Avšak dívka je ochrnuta svou nemocí, její paže, neschopny pohybu, bezmocně splývají podél těla.
Ozveny schizofrénie (božie hlasy); foto Himsouls
Přesvědčivá a velice kvalitně odvedená práce ve Photoshopu. Atmosfera, že by se dala krájet. Tohle nalezneme na grafice autora Dragonetty jež nese název Goodbye my lover. Dívka s růží odchází na hřbitov aby dala poslední sbohem. Jediné, co bych dílu vytknul, je náklon hřbitovní brány a horní ořez.
Goodbye my lover; foto Dragonnety
Další fotografie, která mne zaujala, je snímek Zámecké schody. Fotografií Prahy bylo již pořízeno velké množství, ale tady tato patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Nejen skvělá kompozice, a expozice, ale také krásná atmosféra a liduprázdnost. Vše je v zimní harmonii. Kdyby se tento snímek objevil na pohlednici, rád bych si ji koupil.
Zámecké schody; foto BenaCZ
Martin Kozák umí fotit sport. Nejednou se jeho fotografie objevily v Fotografii týdne, ale také v časopisech, například DIGIfotu. Martin zvolil dobré načasování, které kombinuje pohyb a statický obraz.
Dráha; foto kozakm
Přírodní makro fotografie Helly Leandr jsem vybral, neboť kombinuje hned několik kvalitních počinů – technickou dokonalost, vtip i absurditu. Tato fotografie je důkazem, že dobrý název dělá mnoho. Hella zvládá nejen techniku, ale umí také hledat kolem sebe i ve své fantazii.
Já věřííím že poletííím...; foto Hella Leandr
Další dobré makro s příhodným názvem vystavila Eva Skaláková. Její snímek O trpělivosti vyniká vhodně zvolenou hloubkou ostrosti, sladěnými barvami a je nejen o složité cestě šesti nohou po ostnech bodláku.
O trpělivosti; foto Azhar
Josef Danyi fotografuje především dívky a ženy. Proto mne překvapil jeho portrét muže, známého fotografa Roberta Vano. V médiích jsem pana Vana viděl vždy upraveného, oholeného a mladě vypadajícího. Josef zvolit takové úpravy, které zvýrazňují věk: rysy v tváři a strniště vousů. Musím říci, že tento portrét mi sedí k osobnosti Roberta mnohem více.
Robert Vano; foto pepexdx