16
Fotogalerie

Blýskání bez bouřky a hromů

Praktické a kreativní možnosti blesku bývají často opomíjeny. Při jeho nasazení v různých situacích přitom fotograf může dosáhnout překvapivých výsledků.

Stalo se bohužel fotografickým klišé, že tam, kde je tma, je potřeba blesku. Ostatně, sama automatika fotoaparátu takto obvykle funguje. Fotografický blesk ale nemusí pouze suplovat nedostatek světla. Právě naopak, při vhodném užití může spolupracovat s dalšími zdroji světla a zvýšit tak výslednou kvalitu snímku.
 

Použití blesku ve dne

Blesk lze ve dne využít mnoha způsoby. Stačí sledovat rozložení světla při kompozici snímku a představit si, jakého efektu byste dosáhli zapnutím funkce blesku. Samo slunce za denního světla logicky vytváří stíny, které mohou skrývat pro snímek podstatné detaily. Byla by škoda o ně záběr ochudit. Mnohdy stačí slabé „přiblesknutí“, které naznačí, co je ve stínu skryto. Při plném záblesku zase odkryjete to, co není ani za denního osvětlení viditelné, např. vnitřní části nějakého předmětu.

3-1.jpg 3-2.jpg
V této modelové situaci s bleskem experimentujeme. Nastavili jsme dlouhou expozici a synchronizaci blesku na druhou lamelu. Pomocí manuálního ostření dosáhnete efektu rozostření světla na odrazných plochách koulí. Blesk v závěru expozice scénu osvítí, aby došlo k ostrému prokreslení

Předcházející úvaha samozřejmě nevylučuje práci s bleskem za velmi slabého osvětlení nebo úplné tmy. Při nočním focení můžete dosáhnout pozoruhodných výsledků, ale vyžaduje to více času a trpělivosti a navíc stativ pro zachování ostrosti snímku. Při noční scéně můžete bleskem zvýraznit, respektive osvítit zajímavé předměty v popředí a zároveň nechat vykreslit pozadí scény díky dlouhému expozičnímu času. Pozadím může být třeba noční město nebo hladina rybníka osvícená měsíčním svitem. V této modelové situaci vám nejlépe poslouží externí blesk, se kterým není problém hledat vhodný úhel nasvícení a současně zvolit přiměřený výkon k dosažení vyrovnané expozice.

Zmrazení pohybu

Lidský zrak obvykle vnímá pohyb jako plynulý děj, ten se ovšem skládá z nekonečně mnoha statických snímků. Jsou to v podstatě fotografie, o kterých předem nevíte, jak budou vypadat. Právě zde tkví kouzlo i náročnost techniky zmrazení pohybu: k zastavení proudu snímků v tom nejefektnějším okamžiku musíte nafotit mnoho pokusů. Je k tomu třeba velmi krátká expozice, nejlépe několik setin sekundy, tmavé prostředí a samozřejmě blesk. Klasickým příkladem je padající kapka. V momentě, kdy dopadá na hladinu, vzniká zajímavý efekt. Pokud právě v tomto okamžiku stisknete spoušť, jste majitelem krásného záběru. Tento úkol je vzhledem k velmi krátkým expozičním časům poměrně náročný a vyžaduje hodně trpělivosti. Externí blesky vyšší kategorie nabízejí funkci stroboskopu, kdy můžete při jedné expozici zmrazit více záběrů. Obvykle lze nastavit počet, frekvenci a sílu záblesků.

1-1.jpg 1-2.jpg
V tomto případě vidíte výhody použití externího blesku při fotografování portrétů v přírodě. Horní osvětlení způsobuje stíny v očních důlcích a oči tak zanikají. Použitím blesku při zachování stejných expozičních hodnot dojde k tzv. přisvícení – oči portrétovaného se zvýrazní

Typickým využitím blesku za denního světla je portrétování, kdy můžete dosáhnout jasnějšího prokreslení detailů, odstranění rušivých stínů kolem očí nebo zvýraznění hlavních rysů tváře. Větší výhody opět poskytuje externí blesk, a to díky tomu, že pomocí odrazu blesku například o strop můžete změkčit světlo a vyhnout se tak nepříjemným odleskům ve tváři modelu. Ještě výraznějšího efektu dosáhnete s pomocí předsádky nebo odrazné destičky. Světlo je potom rozptýlené a měkké, je ale třeba počítat s větším výkonem blesku.

Externí a interní blesk

Blesky lze v zásadě rozdělit do tří kategorií. První skupinu představují interní blesky pevně zabudované přímo v přístrojích, tedy neodnímatelné. Externí blesky poskytují při práci podstatně více volnosti. Mají většinou několik pracovních režimů, plné manuální nastavení a možnost nastavení směru záblesku. U levnějších interních blesků lze většinou pouze zapnout redukci červených očí. Dražší aparáty dovolují korekci nebo blokování bleskové expozice, manuální nastavení výkonu blesku, u digitálních zrcadlovek se setkáte také se synchronizaci blesku na druhou lamelu. A konečně ateliérové blesky, obvykle velmi nákladné, jsou určeny pro profesionální použití.

5-1.jpg 5-2.jpg
Na tomto příkladě si můžete vyzkoušet velmi jednoduché, ale užiteční využití externího blesku při modelování stínu. Při nasazení interního blesku je vržený stín u našeho modelu příliš krátký a nevýrazný. Pokud objekt vhodně osvítíte i externím bleskem, v tomto případě zleva, dosáhnete efektního stínu, který kopíruje tvar objektu

Při vlastním focení za asistence blesku je vhodné si scénu rozdělit na popředí a pozadí. Popředím se většinou rozumí ústřední motiv fotografie, může se jednat o osobu nebo jakýkoli jiný objekt. Pozadí je vše za tímto motivem, kam již výkon blesku prakticky nedosáhne. Rozlišují se proto dva typy expozice, které je při práci s bleskem třeba brát v úvahu: expozice přirozeným světlem a expozice snímku bleskem. V praxi to znamená vyhodnotit vliv pozadí scény na rozložení světla blesku v popředí. Pokud například chcete zvýraznit objekt, nastavte korekci expozice pozadí o 1 EV dolů. Pokud se vám naopak výkon blesku bude pro danou situaci zdát příliš velký, proveďte na blesku korekci směrem dolů.

Blokování povoleno

Pokročilejší techniku představuje blokování expozice, které je vhodné využít v situacích, kdy si automatika neporadí. Dobrým příkladem může být objekt, který je částečně v protisvětle a nenachází se ve středu scény. Při vypnutém blesku automatika obvykle nastaví expozici tak, že pozadí bude exponováno správně, ale fotografovaný objekt v popředí bude tmavý. V případě vynucení blesku dosáhnete dobrého prokreslení objektu v popředí, ale pozadí bude přepálené. Řešení nabízí blokování expozice: změříte a zablokujete expozici s vypnutým bleskem a před expozicí blesk zapnete. Výsledkem je správně exponované pozadí i popředí, a tedy expozičně vyvážený snímek.

Nebojte se experimentů

Načrtli jsme pouze zde několik základních námětů pro tvořivou práci s bleskem. Při běžném fotografování není na škodu zamýšlet se, jaké efekty by v dané situaci použití blesku umožnilo. Obohatilo by snímek, zvýraznilo určité části scény? Nebo by naopak blesk kvalitu fotografie snížil? Úvahy nad vlivem dalšího světelného zdroje vám mohou přinést nečekaný nápad a originální snímek.

2-1.jpg 2-2.jpg
Na této modelové situaci vidíte nejpraktičtější a nejjednodušší použití blesku za denního světla. I když fotíte během dne, paprsky slunce vytvářejí stíny, které mohou zakrývat zajímavé nebo dokonce podstatné detaily. V této situaci je výhodná možnost korekce expozice blesku, abychom obsah ve stínu nepřepálili, nebo naopak vůbec nezvýraznili

Směrné číslo versus citlivost

Základním parametrem každého blesku je směrné číslo. Velikost směrného čísla značí teoretický dosah v metrech (při cloně F1) pro citlivost ISO 100. Skutečný dosah záblesku je roven podílu směrného čísla a clony.

Dosah záblesku lze zvýšit změnou citlivosti směrem nahoru, dosah pak roste násobkem odmocniny dvou. Například při směrném čísle 12 změnou citlivosti z ISO 100 na ISO 200 zvýšíte směrné číslo 1,4×, teda na 17 (přibližně).

Při cloně F4 pak prodloužíte dosah záblesku zhruba o dva metry (17/4 = 4 oproti 12/4 = 3) s další změnou citlivosti směrem nahoru získáte další metry navíc, ale je samozřejmě potřeba počítat se zvýšením šumu.

4-1.jpg 4-2.jpg
Zde pracujeme s bleskem za denního světla. Cílem je zvýraznit objekt v popředí a naopak pozadí potlačit nebo úplně eliminovat. Nejvíce se tento efekt projeví, má-li objekt v popředí výraznou živou barvu. Velmi krátkým časem a případně vysokou clonou potlačíte pozadí, poté použijete blesk, zvýrazníte objekt v popředí. Je třeba dát pozor, aby nedošlo také k osvícení pozadí

Kompenzace síly záblesku

Tato série snímků znázorňuje využití blesku za denního světla k odkrytí zastíněných míst. Série představuje postupnou řadu bleskové korekce, ze které lze vybrat ideální variantu. Z ilustrace je zřejmé, že korekce blesku funguje podobně jako klasická korekce. U záporných hodnot je znatelný nedostatek výkonu záblesku, u kladných hodnot zase dochází k přepalům. Pozadí mimo dosah blesku, osvětlené přirozeným okolním světlem, zůstává stejné.

DSC_0572.jpg DSC_0573.jpg DSC_0574.jpg
DSC_0576.jpg DSC_0577.jpg DSC_0578.jpg
Korekce blesku postupně: -3 EV | -2 EV | -1 EV | 0 EV | +1 EV | +2 EV
Celý článek najdete v časopise DIGIfoto

Určitě si přečtěte

Články odjinud