Fotografie může pracovat s živými objekty stejně dobře, jako s abstraktními tvary a geometrickými strukturami. Dává tak pohlédnout přímo do mysli fotografa.
Geometrie byla v celém středověku a raném novověku považována za součást kvadrivia, tedy pokročilejšího obecného kurzu na vysokých školách, který navazoval na trivium.
Lidé v ní viděli spojení lidského ducha pracujícího s abstrakcí, představivostí a současně božskou dokonalost. Jestliže se používala výzdoba, často se pracovalo s ornamentem, který právě na geometrických základech stál.
Ač se dnes pohled na geometrii často silně posouvá a většina lidí ji zná spíše jako rýsování na základní škole, než jako skutečnou matematickou disciplínu, tak přesto naše radost z objevování pravidelných struktur, opakující se vzory a další prvky hrají důležitou roli v umění a především v architektuře. Věci, které jsou pravidelné, jsou často krásné.
Řada fotografů tak usiluje o to, zachytit geometrické struktury na fotografiích a postavit je do kontextu organického prvku, který vypadá (na první pohled), jako by se této pravidelnosti vymykal, stál v s ní v kontrastu. Snímek Oáza, jehož autorem je Dirtmaniak. je tohoto přístupu skvělou ukázkou.
Autor pracuje s náhledem na plochu, která je vydlážděná kostkami a doplněna několika pravidelnými barevnými strukturami modré a bílé barvy. Geometrickou přísnost scény pak narušují jen některé prvky anorganické – koš a jiné dláždění – a organické – stín postavy a zeleň v pravé části snímku. A toto kreativní spojení pravidelnosti a života působí svěžím, hravým a zajímavým dojmem. Divák je vyzýván ke hře hledání dalších narušení symetrie, které se obvykle vyskytuje v nějakém páru. A právě tato skutečnost je jedním z důležitých konstrukčních prvků celé scény.
Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Pokud máte rádi pohled z výšky, tak by vaší pozornosti neměl ujít snímek Stará, dobrá, nade vším ..., který zachycuje krajinu výškových budov ze stavby ještě řádově vyšší. Autor, kterým je Mithrandir, se přitom nebojí pracovat s odrazem ve skle nebo zajímavým světelným podáním. Snímek je tak silně zasazen do rukopisu samotného autora.
Stará, dobrá, nade vším ..., foto: Mithrandir
HDR je stále vnímáno jako přinejmenším kontroverzní zpracování snímků. Přidání černobílého provedení s lokální barevností také. Zajímavým výsledkem pracujícím s nostalgií nad starým industriálním zdobeným stylem secesních schodišť je ..odešli , zřejmě tudy .. od clostermann. Vše ve velice dobré v kompozičním i technickém provedení i s náznakem příběhu, který je možné k fotografii připojit.
... odešli, zřejmě tudy..., foto: clostermann
Dušan124 se svým snímkem ...u krmitka... nabízí zajímavým způsobem zpracovanou studii ptáků, které ale nechybí umělecké zpracování a prostor pro vlastní fantasii.
... u krmítka, foto: dusan124
A na závěr ještě jeden pohled do světa zvířat. Tentokráte je na snímku Predátor zachycena žába ve svém přirozeném prostředí. Fotografie na první pohled zaujme pronikavým pohledem zvířete i originálním provedením. Autorem je Radomir Pekarik.