Museli jste se starat o kopírování souborů se snímky, vytváření kopií pro úpravy, výběrů pro prezentace a o mnoho dalšího. Ale řekněte, je tohle práce pro fotografa?
Představte si, že máte počítač pouze na práci fotografiemi. Chcete mít někde stále uložené originály, ale přitom dál chcete předávat snímky již mírně upravené a na prezentacích byste rádi ukazovali jenom ty nejlepší fotografie. A samozřejmě se nechcete příliš starat o vytváření kopií souborů, třídění do složek nebo dokonce o ukládání.
Přesně s takovým uživatelem počítají hned dva programy. Prvním, který se začal prodávat, byl Aperture od Apple, druhým pak Photoshop Lightroom (dále pouze Lightroom) od známého výrobce grafických programů Adobe.
Zmýlená neplatí
Když jsem se začal s kolegy o těchto dvou programech bavit, zjistil jsem, že o nich mají trochu mylné představy. Téměř všichni je podle známých informací mají tendenci považovat jen za jakési další moduly pro převádění RAWů, tedy surových souborů z digitálních fotoaparátů, do běžných obrazových formátů. Přitom jim však uniká, že základní funkce tohoto softwaru je jiná.
Vezměme si modelovou situaci. Na kartách z právě dokončeného focení máte gigabajty dat, která potřebujete stáhnout, zazálohovat, roztřídit a upravit. Z nich potom – jste-li profesionály nebo alespoň občas fotíte na zakázku třeba svatby – musíte vybrat kolekci, kterou předáte klientovi, pár fotografií chcete zařadit do svého pomalu se rozrůstajícího prezentačního portfolia a možná byste mohli ještě udělat jiný výběr pro výstavu. Většinu fotografií jste fotili do RAWu, zbytek kvůli úspoře místa do JPEGu.
Nejprve si připomeňme klasickou cestu. Ta obsahuje tolik kroků, že se do nich většině lidí nechce a často skončí někde v polovině. Nejprve fotografie zkopírujete na disk a zřejmě vypálíte surová data do zálohy. Potom musíte probrat RAWy a převést alespoň ty nejzdařilejší do JPEGu. I některé snímky v JPEGu dost možná budou potřebovat upravit. Pak upravené fotografie vypálíte na CD nebo DVD, abyste mohli odevzdat zakázku (a zřejmě si uděláte i kopii pro sebe). Část fotografií zkopírujete do složky s vlastní prezentací, pochopitelně ještě trochu doladíte jejich úpravu, některé zmenšíte a umístíte do zvláštní složky, ze které budete snímky promítat. V tomto výčtu můžeme pokračovat, ale i tak si jistě dovedete představit, kolik je to práce.
Zahraj to znovu
Jak bude podobná situace vypadat se zapojením Lightroomu nebo Aperture? Ze začátku stejně –fotografie ručně zkopírujete a vypálíte je na DVD či jiné záložní médium. Potom spustíte program a zvolíte import snímků. Originály můžete bez obav nechat na DVD, Lightroom nebo Aperture si vytvoří vlastní kopie v JPEGu. Po načtení snímků z DVD začne ten správný koncert. Fotografie upravíte – stačí přitom nastavit parametry úprav jen u jednoho snímku z každé série a hodnoty rychle zkopírovat na všechny ostatní. Následně „oznámkujete“ nejlepší snímky (ty se automaticky zařadí do výběru) a z několika fotografií vytvoříte jiný výběr, který jen exportujete a vypálíte. To ovšem stále není vše. Vrátíme-li se ještě jednou na úplný začátek, je dobré vědět, že místo ručního kopírování a archivování samozřejmě můžete po vložení karty nebo připojení fotoaparátu nechat snímky zkopírovat přímo programem, takže odpadá téměř veškerá ruční práce.
Hledej ideál
Z předchozího vyplývá, že by mělo jít o ideální programy pro práci s fotografiemi pro ty, kdo to s digitální fotografií myslí vážně. Programy zachovají původní surová data, ale zároveň předáváte dál soubory upravené podle vašich představ. Jaká je realita, splňují tyto programy to, co výrobci slibují?
Pokračování 2 / 4
Apple Aperture
Ať to bereme podle abecedy nebo podle služebního stáří, první je Apple Aperture. Ten má částečně ztíženou pozici, protože je dostupný pouze pro operační systém Mac OS X. Vzhledem k tomu, že fotograf může zmíněný program zakoupit jako součást své „temné komory“ společně s notebookem nebo stolním počítačem Apple, nemusí to být nutně na škodu.
Protože v Apple nedělají programy pro Windows zrovna rádi, nedá se očekávat, že by se situace změnila. (Přetrvávající výjimkou v programech Apple pro Windows je známý QuickTime. Dříve byl k dispozici snad jen Claris Works, ale zaznamenal takový komerční neúspěch, že ho zřejmě Apple opakovat nebude.)
max. velikost
Předvolby Aperture, kde se dá nastavit umístění knihovny, přizpůsobit vzhled nebo vybrat možnosti výstupu. Také můžete nastavit, aby se po připojení fotoaparátu k počítači program Aperture automaticky spustil a nabídl stažení fotografií
Aperture je však natolik svébytný program, že po spuštění vůbec nemusíte poznat, že pracujete na Macu, zejména když přepnete do celoobrazovkové verze. Potom si program dokonce uzurpuje všechno pro sebe a vy už nemůžete přejít do jiných spuštěných aplikací. Na jednu stranu to znamená, že vás nic jiného nerozptyluje, je ale nepříjemné, že si nemůžete udělat ani poznámky, napsat e-mail nebo něco vyhledat na webu.
max. velikost
Import obrázků do Aperture. Šipka nalevo ukazuje, odkud a kam se bude importovat, uprostřed vidíte náhledy obrázků, napravo si můžete vybrat, zda obrázky ponecháte na původním místě, nebo je překopírujete do knihovny Aperture. Již při importu je možné k obrázkům přiřadit základní metadata
Po spuštění programu si můžete nechat zobrazit úvodní obrazovku. Ta sice u většiny programů obtěžuje, ale tady je výhodné, že při jejím zobrazení stačí stisknout Enter a hned jste v programu, nebo můžete zvolit například import nových fotografií. Po úvodních krocích se nakonec ocitnete v základním okně programu. To je maximálně podřízeno funkci, takže pro běžnou práci téměř nepotřebujete menu, skoro vše zvládnete v kontextových nabídkách na správném místě obrazovky.
max. velikost
Lupa v programu Aperture slouží pro kontrolu detailů. Může se pohybovat zároveň s myší nebo zobrazit detail až po klepnutí
Pro pořádek
Základem práce je vytvoření projektů, do kterých později importujete snímky. Ty můžete ponechat na původním místě (disku, externím disku, CD nebo DVD) – v Aperture se pak vytvoří pouze náhledy – nebo můžete obrázky zkopírovat do databáze Aperture. Při první alternativě se z objemných dat v RAWu nebo libovolném jiném formátu (tj. JPEG nebo TIFF) vytvoří JPEGové náhledy. Tato možnost je velmi svůdná, protože například ze 2 GB dat vznikne databáze o velikosti asi 70 MB. Nevýhodou tohoto postupu je, že při úpravách snímků musí být přístupný originál. Pro prezentaci nebo prohlížení vaší knihovny ale náhledy bez problémů stačí.
Snímky v Aperture je možné seskupit ručně nebo automaticky. Seskupením podle času lze snadno odhalit různé varianty jednoho záběru, ze kterých později vyberete nejlepšího kandidáta
Pokud naopak snímky zkopírujete, Aperture umístí všechny fotografie do složky na disku a navíc si ještě vytvoří databázi. U fotografií uložených v JPEGu to nevadí, ale pokud byste takto kopírovali RAWy, nebude to zrovna pohotové.
Při testování jsem zkoušel importovat složku, v níž byly snímky zároveň uloženy ve formátech JPEG a NEF z Nikonu D70. Program správně načetl pouze snímky NEF, duplicity v komprimovaném formátu vynechal. Jestliže ale takovou složku necháte zkopírovat do složky obrázků Aperture, zkopírují se všechna data, tedy soubory NEF i JPEG.
max. velikost
Nalevo je vidět automatická kolekce vytvořená z alba fotografií z Nepálu. U vybraných fotografií stačí nastavit hodnocení alespoň na jednu hvězdičku, čímž se zařadí do kolekce „pěkné“. Kritérií pro výběr může být víc, včetně klíčových slov nebo metadat
Po načtení je třeba snímky roztřídit, případně ohodnotit a upravit. Většinu z toho lze vlastně provést už během importu, kdy můžete snímkům přiřadit klíčová slova a vyplnit údaje EXIF a IPTC. Můžete je ale doplnit i kdykoli později. Stačí například označit všechny importované snímky, zobrazit panel Metadata a zadat autora, klíčová slova a další důležité údaje.
max. velikost
U formátu RAW poskytuje Aperture několik možností úprav daných formátem souboru
Fotografie je účelné roztřídit. K tomu slouží hodnocení. Fotografiím můžete přiřadit hvězdičky nebo špatné snímky (například rozmazané, špatně komponované atp.) rovnou odmítnout. Všechny snímky nadále zůstanou v knihovně, ale při zobrazení si můžete vybrat, jaké se budou ukazovat. Můžete tak například zobrazit pouze snímky s hodnocením minimálně tři hvězdičky, nezobrazovat odmítnutné nebo ukázat naopak jenom ty. Hvězdičkování se může hodit i při vytváření vlastního přehledu nejlepších fotografií. Stačí ohodnotit nejlepší fotografie pěti hvězdičkami a portfolio máte hotové.
Na úrovni křivek
Poté, co jste snímky ohodnotili a označili, můžete přistoupit k základní úpravě. Program Aperture není určen na složité manipulace s obrázky. Pokud však chcete snímky rychle upravit do stavu, za který se jako fotograf nebudete stydět, Aperture vám výrazně pomůže. Musíte však počítat s tím, že možnosti úprav se liší podle vybraného typu obrázku. Typicky u RAWů jsou k dispozici rozšířená nastavení vycházející z tohoto formátu, jako je například ostření nebo korekce zkreslení objektivu.
Pokud už máte nějaké zkušenosti s Camera Raw ve Photoshopu, s Adobe Bridge nebo s některým konverzním modulem dodávaným s fotoaparátem, v Aperture budete jako doma.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Práce v režimu na celou obrazovku v Aperture obsahuje jen část ovládacích prvků, ale po skrytí panelu úprav se můžete soustředit pouze na výběr a hodnocení fotografií. V každém případě je vhodný velký monitor, protože filmový pás zabírá poměrně dost místa (i když jej lze po obrazovce přesouvat, aby nezakrýval důležité partie obrázku)
Pro začátek můžete provést korekci expozice, upravit nasycení nebo jas a kontrast. Dále lze upravit úrovně (Levels), které jsou pojaty lehce netradičně, ale přesto jsou dobře pochopitelné – kromě nastavení světel, stínů a středního bodu je tu navíc možnost zobrazit čtvrt- a třičtvrtětóny, takže tato funkce představuje jakýsi hybrid mezi úrovněmi a křivkami.
V dalším kroku máte možnost kompenzovat světla a stíny, posuvníky nebo kapátkem upravit vyvážení bílé či doladit barvy (selektivní nasycení).
Jestliže je vám to stále málo, můžete provádět převody do stupňů šedé pomocí míchání kanálů nebo tónovat obrázky do různých monochromatických odstínů. Nezbytností je také ostření a odstranění šumu.
Jděte na to rychle
Upravili jste jednu fotografii, další stovka na vás čeká. Buď můžete pokračovat a zpracovávat jeden snímek za druhým, nebo použít právě dokončené úpravy u další fotografie v sérii a ušetřený čas pak věnovat vybraným záběrům, které podrobně doladíte.
max. velikost
Tvorba jednoduchého webového alba je snadná, stačí vybrat fotografie, formát webové stránky a doplnit texty. Stránky je možné exportovat na disk nebo přes FTP na vzdálený server
Nejste si jisti, jaké úpravy budou pro určitý snímek nejlepší? Vytvořte virtuální kopii snímku a proveďte dvojí úpravu. Obě pak můžete porovnat a vybrat si tu lepší. Lze také zachovat obě verze a každou použít k jinému účelu. Zajímavé je, že zdrojový snímek stále zůstává jen jeden, veškeré úpravy jsou pouze virtuální a ukládají se jako série instrukcí, co s daným snímkem provést.
A tak dále…
Samozřejmě je třeba vytvořit prezentaci fotografií. Ideální je z kolekce (tj. skupiny fotografií, například z cesty do Nepálu nebo dovolené v Egyptě) vytvořit výběr. Ten můžete vyrobit ručně tak, že vyberete určité fotografie a necháte vytvořit album, nebo použijete tzv. chytrá alba. Jejich výhoda tkví v tom, že se v nich automaticky odrazí i pozdější úpravy. Například se rozhodnete vytvořit album snímků ohodnocených čtyřmi a pěti hvězdičkami. Do chytrého alba budou zahrnuty i fotografie, které takto ohodnotíte později, aniž byste je museli přidávat ručně.
max. velikost
Tisk „kontaktů“. Vše je přehledně uspořádáno, snadnější to snad ani být nemůže. Jestliže jste dosud tiskli náhledy z Photoshopu generováním stránky s kontakty, Aperture vás vysvobodí
Vybrané snímky můžete vytisknout, a to jednotlivě nebo ve formě kontaktních náhledů. Samozřejmostí je použití správy barev a nastavení různých parametrů tisku, včetně vytištění názvu fotografie nebo rovnou celé hlavičky (IPTC nebo EXIF). Oblíbená nastavení tisku (například kontakty na A4, 10 × 15 cm se jménem souboru) si můžete uložit jako přednastavení.
Podobně můžete vytvářet webové prezentace. U těch máte navíc tu výhodu, že se chovají jako speciální alba, u kterých lze nastavit formát webové stránky a řadu dalších parametrů. Pokud máte vlastní web, zřejmě tuto možnost nevyužijete, ale nemáte-li čas se tvorbě stránek věnovat, stačí pár klepnutí myší a vaše dílo je veřejně přístupné.
O Aperture by se dalo psát ještě dlouho. Program si už získal zástup fanoušků, kteří mně jistě vytknou, že jsem jej dostatečně nepopsal a nevychválil, ale to není účelem tohoto textu. Z něj jste měli získat základní představu, k čemu program slouží. Další funkce si zájemci mohou sami vyzkoušet – program je k dispozici v 30denní testovací verzi.
 Roman Sejkot: Aperture od 1.0 po 1.5.2
Se softwarem Apple Aperture 1.0, v oficiální ostré verzi v krabici, jsem přišel poprvé do styku na podzim 2006 a byla to láska na první pohled. Okamžitě mě oslovily možnosti (jsou jich desítky!) kombinací prohlížení fotografií v oknech Browseru a Vieweru (Průzkumníka a Prohlížeče), maximalizace využívání plochy Vieweru při prohlížení 1–12 fotografií současně a hlavně možnost využití druhého monitoru. Zalíbení jsem našel ve funkci Loupe (Lupa), jež funguje i při prohlížení malých náhledů. Master, pojem známý spíše z oblasti hudby a filmu, přenesla firma Apple do zpracování digitální fotografie jako přirozenou analogii slova negativ. Master je jako negativ nedotknutelný a všechny úpravy fotografií se ukládají pouze ve formě příkazů. Mohl bych bych dál vypočítávat klady své krásky, jako každá láska je ale také náročná. Já ji nejdřív ubytoval do počítače iMac 20“ s 2GHz Power PC G5 a 1,5GB DDR SDRAM. Hezky svižně mi tam slouží dodnes. Samozřejmě to není nic proti jejímu novému působišti v Mac Pro 2× 3GHz Dual-Core Intel Xeon s 2GB 667 DDR2 FB-DIMM. Zde Aperture 1.5.2 dělá ďábelský průvan. Démonický výkon umožňuje okamžitý přístup k desetitisícům fotografií. Své kvality si ale nechává dobře zaplatit. No a co, je to profesionální aplikace, která profesionálům šetří čas. Žít s topmodelkou si také nemůže dovolit každý… |
Pokračování 3 / 4
Adobe Photoshop Lightroom
Popisovat znovu podrobně Lightroom by bylo nošení sov do Atén – oba programy, Aperture i Lightroom, jsou jako dvojčata. Pokusím se proto raději upozornit na základní rozdíly mezi nimi.
Zatímco v Aperture je vše integrováno, pouze přepínáte nástroje, měníte zobrazení panelů, ale stále pracujete jakoby na jednom místě, Lightroom je naopak rozdělen do pěti modulů, mezi kterými přepínáte. V modulu Library (knihovna) pracujete s kolekcemi, přiřazujete snímkům klíčová slova a opatřujete je tagy. Také můžete provést hrubé úpravy, ale nic víc. Následují moduly Develop (úpravy), Slideshow (prezentace), Print (tisk) a Web. Říct, který způsob práce je lepší, není snadné – záleží na zvyku či osobních preferencích.
max. velikost
Při importu do programu Lightroom můžete snímky ponechat na původním místě nebo je překopírovat do složky obrázků na disku. RAWy přitom můžete navíc konvertovat do formátu DNG, čímž mírně zmenšíte datové nároky. Vlevo dole lze snímkům automaticky přiřadit nastavení, přidat klíčová slova nebo upravit metadata
Co je v Lightroomu vyřešeno lépe, je prohlížení obrázků. Klepnete na obrázek a zvětšíte ho na 100% velikost, dalším klepnutím jej zobrazíte celý v okně. Poklepete a ukáže se vám celá knihovna. Tažením myší ve zvětšeném náhledu posouváte výřez. Jednodušší to snad ani být nemůže. Naopak v Aperture musíte vybrat správný nástroj nebo podržet klávesovou zkratku.
Ten dělá to, ten zas tohle
Porovnávání více verzí určité fotografie (například v sérii) je v obou programech totožné – můžete zobrazit z každé fotografie jiný výřez, nebo naopak ze všech snímků identický a porovnat detaily.
Práce s klíčovými slovy a metadaty je snazší v Lightroomu – můžete označit libovolné množství fotografií a ručně upravit detaily, případně si vytvořit databázi klíčových slov a potom myší přetahovat fotografie na odpovídající klíčová slova.
max. velikost
Standardní okno Lightroomu v režimu Library (knihovna) – nalevo navigace, uprostřed práce se snímky, napravo úpravy a metadata, dole filmový pás. V levé části můžete fotografie do pásu filtrovat podle složek, kolekcí, klíčových slov nebo metadat. Zobrazení uprostřed můžete vybírat podle potřeby – album, jeden snímek, dva nebo více snímků na porovnání. V pravé části jsou základní možnosti úprav fotografií
Co mě v Lightroomu opravdu oslovilo, bylo snadné kopírování úprav z obrázku na obrázek. Program si pamatuje úpravy posledního snímku, které můžete klávesovou zkratkou (nebo výběrem z menu) uplatnit u jedné i více vybraných fotografií. Vedle toho můžete zvolit také funkce automatického vyvážení, pokaždé lze úpravy ještě doladit. To jde samozřejmě i v Aperture, ale v Lightroomu jsou tyto funce vyřešeny pro uživatele příjemněji.
max. velikost
Režim ztlumení světel (Dim lights). Kromě vybraného snímku vše ostatní potemní, takže se můžete plně věnovat detailům a barvám. Druhý krok představuje úplné ztlumení, takže kromě fotografie je vše ostatní černé
Oba programy obsahují nástroje pro redukci červených očí a záplatu. Redukce červených očí funguje v Aperture i Lightroomu stejně, i když pro skutečně kvalitní úpravy bude lepší zvolit jiný obrazový editor. Naopak záplata je v daném provedení funkce dosti zbytečná. Zatímco v Lightroomu alespoň kopíruje kružnici určitého poloměru z místa na místo (chová se trochu jako dále upravitelné razítko z Photoshopu), v Aperture se vybraný kruh pouze rozmázne.
Vývojka podle Lightroomu, vybranou kolekci snímků lze postupně upravovat. Vlevo jsou přednastavené možnosti (Presets), kam můžete přidat i vlastní nastavení
Srovnávat možnosti prezentace, tisku a publikování na web snad ani není nutné. Oba programy poskytují velice podobné funkce, liší se spíše v drobnostech. Lightroom má trochu lepší možnosti tvorby prezentací ve formátu PDF a pro web, ale pro Aperture se zase dají vytvořit zásuvné moduly, které jeho funkce rozšíří.
max. velikost
Nastavení úprav lze snadno kopírovat z jednoho snímku na druhý. Pokud chcete u právě upravované fotografie použít poslední známé nastavení, stačí stisknout klávesovou zkratku. Potom stačí provést drobné doladění, což je mnohem pohodlnější než začínat pokaždé od nuly
Při exportu spoléhá Aperture na širší integraci do rodiny produktů iLife, ať už je to iPhoto, iDVD nebo i standardní Mail. Zatímco v Aperture můžete vybrat fotografie a příkazem z menu je odeslat e-mailem (tedy vytvořit novou zprávu, do které se fotografie vloží), Lightroom dokáže fotografie pouze exportovat do složky, zbytek musíte udělat sami.
max. velikost
Při úpravách je možné zobrazit u fotografií stav před a po, takže máte stále přehled o tom, co je ještě třeba doladit
Naopak pro export fotografií ve vysokém rozlišení je mnohem lépe vybavený Lightroom: zde se vysloveně počítá s tím, že uživatelem bude zakázkový fotograf, který potřebuje snadno exportovat celou sadu snímků v jednotném formátu.
max. velikost
Snadná tvorba webové stránky v Lightroomu. Kromě formátu HTML můžete zvolit také flashovou galerii, která může být pro vaše snímky bezpečnější, protože je nikdo nemůže vykrást
 Petr Lindner: Silně návykový Lightroom
Programů pro správu obrazového archivu a RAWových konvertorů jsem už poznal řádku, software s filozofií Adobe Lightroomu jsem však dosud nepotkal. Píše-li Roman Sejkot ve svém vyznání o Aperture, že šlo o lásku na první pohled, pak u mě „zamilovávání“ do Lightroomu trvalo o něco déle, avšak jiskra nakonec přece jen přeskočila. Přišlo to ale až s ostrou verzí Lightroomu 1.0 – u betaverzí jsem vždycky měl určité pochyby. Nyní se tedy těším z poměrně malé systémové náročnosti této milenky, laskám se s rychlými náhledy RAWových souborů a docela intuitivním ovládáním. Stále jsem ale lehce nespokojen s malým množstvím klávesových zkratek, které mě u Adobe nemile překvapuje. Nadšen jsem ovšem z RAWového konvertoru, který nezapře svůj původ v oblíbeném, kvalitním a rychlém RAW Shooteru, který Adobe před nedávnem koupila. Ať se na mě pánové vývojáři nezlobí, ale kam se na Lightroom hrabe Adobe Camera Raw? Tím chci říct, že doufám v implementaci stejného „vyvolávacího“ enginu také v novém Photoshopu CS3. Vyrostl jsem na Windows, takže s Apple Aperture jsem zatím prakticky neměl co dočinění a nemohu jej tedy s Lightroomem srovnávat. Z obsáhlého článku Pavla Kočičky je mi ale docela jasné, že oba programy jsou si někdy až podezřele podobné. Nechci pátrat po tom, kdo „inspiroval“ koho, potenciální uživatelé se podle mého názoru tak jako tak budou rozhodovat hlavně podle používané platformy. |
Pokračování 4 / 4
Verdikt
Jednoduše doporučit jeden ze dvou popisovaných programů není možné. Nedá se říct, že by byl jeden výrazně horší než druhý, spíše je každý trochu jiný.
Pracujete-li s menším monitorem, nejspíš oceníte Aperture, který je při nižším rozlišení přehlednější. Aperture boduje také těsnou integrací s dalšími programy Apple – jak s klasickým Mailem, tak především s programy z rodiny iLife.
Lightroom nabízí snazší práci s klíčovými slovy (stačí myší přetáhnout fotky na klíčová slova) a pohodlnější zvětšování a zmenšování fotografií a přepínání na náhledy. Je to tak intuitivní, že při přepínání mezi oběma programy se mi chvílemi logika Aperture zdála těžkopádná.
Pokud máte počítač s Windows, není důvod váhat – 200 dolarů, resp. cca 6 300 Kč je opravdu směšná částka ve srovnání s tím, co Lightroom umí. Ale pozor, tuto cenu je třeba vnímat jako zaváděcí – po 30. dubnu 2007 bude o třetinu vyšší.
U Macu bych zřejmě trochu váhal, ale zřejmě bych se také přiklonil k Lightroomu, který za méně peněz (byť jen dočasně) nabízí minimálně srovnatelné funkce. Navíc zabírá méně místa na disku počítače, je operativnější a rychlejší. Pro oba softwary však platí, že je vždy třeba počítat s rychlým strojem vybaveným velkým objemem paměti.
Apple Aperture
Plusy
- členění fotografií podle času
- přehlednější práce s katalogy a vytváření kolekcí
- režim práce na dvou monitorech
- integrace do systému a rodiny iLife
Mínusy
- pouze pro Mac OS
- v celoobrazovkovém režimu omezené funkce, nelze přepnout do jiného programu
- hromadné přejmenování po importu není možné
- nástroj záplata je nepoužitelný
Adobe Photoshop Lightroom
Plusy
- verze pro Windows i Mac
- přehlednější režim na celou obrazovku (dva mezistupně), umožňuje stále všechny operace
- pohodlnější zvětšování a posouvání obrázku (intuitivní)
- ostření, redukce šumu, korekce objektivu, barevné korekce
- vtipně řešená funkce „ztlumení osvětlení“
- intuitivní práce s nástroji Lupa a Ručička
Mínusy
- horší členění do kolekcí
- menší integrace s Mac OS X
Aperture a Lightroom v číslech
Testovaná konfigurace:
- Apple MacBook
- 1,83 GHz Intel Core 2 Duo
- 2 GB 667 MHz DDR2 SDRAM
- MacOS X 10.4.8
Apple Aperture 1.5.2
- cena: 8 800 Kč
- velikost: 196 MB na disku
Adobe Photoshop Lightroom 1.0
- cena: 6 300 Kč (zaváděcí)
- velikost: 43 MB na disku
Oba programy byly testovány na počítači Apple MacBook ve výše popsané konfiguraci, který byl čerstvě zakoupen a předtím se na něm instaloval pouze Microsoft Office 2004 a drobné doplňky. Objektivní výsledky tudíž nejsou ovlivněny žádnými negativními okolnostmi, subjektivní výsledky jdou na vrub recenzenta.
Srovnání se nabídlo samo. Při pokusu použít Aperture na běžném pracovním počítači jsem zaznamenal výrazné snížení výkonu, když jsem se při generování náhledů snažil ještě pracovat. Počítač se zpomalil natolik, že jsem musel Aperture nemilosrdně vypnout a testování si nechat až na chvíle, kdy se mu budu moci věnovat naplno.
Potom však stačilo vzít stopky a vyzkoušet stejné úkoly v obou programech, změřit místo na disku atd.
Úkol 1:
Načíst náhledy z DVD (data zůstala na DVD) – všechny obrázky jsou v obou formátech – NEF i JPEG; celkem 2,9 GB fotografií, 380 snímků, z toho 190 NEFů z Nikonu D70
Úkol 2:
Zkopírovat data z DVD, vytvořit náhledy – všechny obrázky jsou v JPEGu, některé také ve formátu NEF. Celkově 650 MB dat, 74 snímků, 43 importovatelných snímků
Aperture
Úkol 1:
- Import 1:30 minut
- načtení náhledů dalších 33 minut
- velikost vytvořené databáze: 76,9 MB
- (Aperture správně importovala pouze soubory NEF)
Úkol 2:
- čas: 2 minuty import, 4 minuty vytváření náhledů
- 694 MB na disku (program importoval všechna data plus vytvořil databáze náhledů)
Lightroom
Úkol 1:
- čas: načtení náhledů 16 minut
- velikost vytvořené databáze: 39,6 MB na disku
Úkol 2:
- čas: 3 minuty import a vytváření náhledů
- varianta 1: velikost: preview data 10 MB plus data na disku (750 MB, 73 snímků)
- varianta 2: velikost: preview data 10 MB plus 419 MB na disku (NEF převedeny na DNG)
Pozor na Betu! Pokud již Aperture používáte, někdy dříve jste testovali Lightroom nebo jste četli názory na webu, může se vám recenze zdát nevyvážená. Strávil jsem nějaký čas pročítáním diskusních fór a často jsem narazil na porovnání jednoznačně ve prospěch Aperture. Bylo to však ještě v době, kdy byla na webu k dispozici Lightroom beta 4. Od uvedení plné verze se situace značně změnila. Lightroom 1.0 obsahuje množství nových funkcí, které se Aperture vyrovnají, často jsou ještě lepší. Navíc většina lidí přiznává, že Aperture je neuvěřitelný „žrout“ paměti i procesoru. Oba programy si ostatně můžete vyzkoušet sami – jak Aperture, tak Lightroom jsou k dispozici ve 30denních trial verzích. Stahujte zde: www.apple.com/aperture/trial a zde: www.adobe.com/go/trylightroom |
Původní článek byl otištěn v DIGIfotu 3/2007. Chybějí-li vám starší čísla časopisu DIGIfoto, kontaktujte oddělení distribuce e-mailem: predplatne@cpress.cz nebo telefonicky na bezplatné lince 800 11 55 88.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně