Když v myšlenkách utíkáme, tančíme a radujeme se, ale tělo zůstává sedět. Když si žijeme svůj svět.
Pohled na muže na snímku skrápějí kapky, jež tiše dopadají na sklo, které je mezi námi. Dva u jednoho stolu, přece vzdáleni a oddělení zdí. Možná jsou si dále, než je patrné, každý si žije svůj myšlenkový svět, své city, lásky i starosti. A skleněná zeď jako by byla obrazem tohoto rozdělení. Možná právě každý z nás má nějakého svého člověka za zdí a možná právě proto tento snímek může oslovit a zaujmout. Ale mimo to vyvolává nemálo dalších otázek – na co myslí a kam se dívá ten muž? Co se v něm odehrává a proč se tak odvrací?
Místo odpovědí přichází jen pohled mladého člověka kamsi do dáli, snaha vyhnout se očnímu kontaktu, utéci od všech otázek, pohledů, jako by sám v sobě chtěl žít něco jinak a jinde. Možná právě ve svých představách tančí se svoji láskou, brodí se divokou řekou nebo jen běží zasněženým polem. Přesto zde sedí tělo, které je svázáno fyziologickými nutnostmi, nemůže odletět, zmizet, oddělit od sebe duši. Jedinou indicií nám jsou kapky dopadající na sklo se svým jemným, šumivým šepotem. Jsou pláčem beznaděje, zoufalství, bolesti nebo štěstí?
Zamyslený muž; foto Myreska
Snímek fotografky Myresky Zamyslený muž nabízí mnoho podmětů k přemýšlení i estetický požitek každému divákovi. Zaujme svým barevným zpracováním, zajímavě zvolenou kompozicí i vynecháním, dnes již téměř tradičního, rámečku. Je snímkem, který vstoupí do dialogu s dívajícím se, jako by seděl na druhé straně stolu vedle muže, který se snaží vyhnout kontaktu a utíká do svých vnitřních světů. Také i proto si zaslouží titul fotografie týden a otvírá pozvání k dalším zajímavým fotografiím, které se v posledním týdnu urodily.
Ke snímku You Crashed In The Clouds snad ani není třeba uvádět jméno autora, kterým je, již podle známého osobitého stylu, Martin Stranka. Jeho snímek nijak nevybočuje z jeho dlouhodobé tvorby a nabízí obvykle vysokou kvalitu zpracování, výborný nápad i atmosféru, která na vás dýchne samotou, odvahou i odhodláním.
You Crashed In The Clouds; foto Strany
O stáří, svobodě i umění vypovídá nádherná fotografie se zajímavou světelnou kompozicí nesoucí název Zippo od autora s nikem werdza. Ukazuje na to, že umění nebo schopnost se pobavit není nijak vázaná na věk, a že i ve stáří má smysl směřovat k určitým cílům s nehasnoucí touhou a odhodláním. Snímek pochází z koncertu tohoto uskupení z bratislavského Randal clube.
Zippo; foto Werdza
Modlitba trosečníka od scofi zaujme netradičním formátem i kompozicí, ve které se prolínají dynamické i statické prvky. Snímek zachycuje úzkost i naději, víru i plíživou bezmoc. Snímek se zajímavým způsobem snaží pracovat s emocemi diváka, k čemuž přizpůsobuje i výrazové prostředky, jako barvu či šum obrázku.
Modlitba trosečníka; foto Scofi
A pokud máte pocit, že věci kolem vás probíhají až příliš stereotypně, zkuste změnit Úhel pohledu tak jako Pavel Kozdas. Netradiční pohledy na věc, jsou vždy obohacující a tento snímek má i patřičné technické kvality. Každý kousek má svůj význam, vlastní výpovědní hodnotu, stejně jako u lidí, kteří dohromady tvoří barevnou mozaiku lidstva.
Úhel pohledu; foto Pavel Kozdas
A na závěr jeden snímek, na kterém je patrné, že technika focení není vše a je dobré si někdy odpočinout a vypnout. Právě takový je snímek Pohodička od allcomment. Snímek naturalisticky jednoduchý, neupravený a přesto mimořádně dobře zachycující atmosféru vyčerpání a touhu po odpočinku.
Pohodička; foto Allcomment