Foto: Canon PowerShot A610, F4, 1/250 s
Jedním z nejpůsobivějších prvků zimní atmosféry jsou paprsky zapadajícího slunce. Na snímku je vidět, jak paprsky dozlatova vybarvily osamocený strom na hřebenu Hostýnských vrchů. Pro získání podobné fotografie je důležité zvolit vhodné místo a čas.
Foto: Canon PowerShot A610, F4, 1/125 s
Zimní období s poněkud drsnějšími podmínkami příliš nevybízí k četným návštěvám přírody, lovcům snímků však nabízí neopakovatelné motivy. Zvláště proměnlivá sněhová pokrývka dokáže vykouzlit neuvěřitelné množství scenerií a námětů k fotografování. Zimní krajina může někomu připadat jednotvárná nebo fádní.
Pro pozorného diváka je tomu právě naopak: je plná kontrastů, paprsky zapadajícího slunce dokážou na pár okamžiků zcela změnit barevný ráz krajiny, spojení tmavě modré zimní oblohy s bílým sněhem působí velmi harmonicky, stopy ve sněhu a linie vytvářejí působivé kompozice.
V zimním období se slunce nachází nízko nad obzorem, což prodlužuje stíny a krajina je plastičtější. Kreativní fotograf může v zimní krajině najít mnoho žánrů, od krajinné fotografie zasněžených kopců, hřebenů, přes makrofotografie rampouchů a ojíněných větví až po nalezená zátiší. Kombinace bílé barvy s tmavými obrysy inspiruje k experimentování s černobílou fotografií.
Fotografování v zimě samozřejmě skýtá i řadu úskalí, se kterými by se měl fotograf seznámit a připravit se na ně. Zasněžené plochy odrážejí příliš mnoho světla a proto mohou mást expoziční automatiku, často také může dojít k chybnému nastavení vyvážení bílé barvy. Mnoho fotografů od výprav do kouzelné zimní krajiny odradí nízké teploty, které zhoršují výdrž baterií. Přesto lze při dodržení určitých praktických zásad pracovat s fotoaparátem bez problémů i v náročnějších zimních podmínkách.
Mnoho sněhu, mnoho světla
Jedním z typických problémů při zimním fotografování je správné nastavení expozice. Pokud fotografujete krajinu, kde převažují bílé sněhové plochy, může v důsledku velkého množství odraženého světla docházet ke špatnému nastavení expozice. Jelikož expoziční automatika netuší, co fotografujete, vyhodnotí scénu jako příliš světlou. Výsledná expozice způsobí, že snímek bude tmavší nebo až podexponovaný.
Foto: Canon PowerShot A610, F4, 1/200 s
To nutně neznamená, že je třeba přejít k manuálnímu nastavení expozice. Řešení je daleko prostší: stačí nastavit korekci expozice do kladných hodnot podle množství bílých ploch ve fotografované scéně. V praxi to jsou obvykle hodnoty v rozmezí +0,5 až +1,5 EV. Je však na každém fotografovi, aby našel ideální nastavení podle svého fotoaparátu. Některé digitály mají tendenci mírně podexponovávat nebo naopak přeexponovávat, záleží na konkrétním výrobci.
Velmi dobrou pomůckou je v tomto případě kontrola expozice pomocí histogramu. Korekci expozice budeme posouvat do kladných hodnot, dokud pravá část histogramu nepřesáhne pravý okraj, respektive nedojde k přepálení bílých ploch. Některé digitální kompakty nabízejí režim určený přímo pro fotografování v zimě, který se obvykle jmenuje „Sníh“.
Sníh je bílý
Dalším obvyklým neduhem automatiky při fotografování v zimě je nastavení vyvážení bílé barvy. Často dochází, zvláště při pokročilejších odpoledních hodinách, k zabarvení sněhu do modrých tónů. Tento problém lze nejrychleji vyřešit volbou jiného nastavení vyvážení bílé na hodnoty „stín“ nebo „zamračeno“. Nejpřesnějších výsledků samozřejmě dosáhnete ručním nastavením bílé na neutrální šedou.
Foto: Canon PowerShot A610, F4,5, 1/1250 s
Zlatý řez
Také při toulkách s fotoaparátem v zimní krajině uplatníte základní kompoziční pravidla. Rozsáhlé bílé sněhové plochy v zimní krajině mohou opravdu někdy působit pustě. Když v nich nalezneme nějaký výrazný objekt, například osamocený strom, rybník nebo skálu, je důležité ho do snímku vhodně umístit. Ke správné kompozici poslouží pravidlo zlatého řezu neboli třetin, což znamená umístit hlavní motiv do některého z pomyslných průsečíků třetin na snímku.
Foto: Canon PowerShot A610, F3,5, 1/40 s
V případě osamoceného stromu v zasněžených pláních obvykle nejlépe vychází umístění do levého nebo pravého horního průsečíku. Samozřejmě se nejedná o neměnná dogmata, ale díky pravidlu třetin lze často dosáhnout příjemně působícího snímku.
Technika
V mrazivé zimě je třeba ochránit nejen fotografickou techniku, ale především sebe. Vlastní tepelnou izolaci nepodceňujte, zvláště pokud chcete zachytit pěkné snímky, které vyžadují čas. S prokřehlýma rukama na fotoaparátu jen stěží něco přesně nastavíte, natož abyste exponovali s jistotou stability. Kromě vrstveného oblečení je velmi důležitá správná volba rukavic. Měly by nejen správně tepelně izolovat, ale především vám dovolit bezproblémovou obsluhu fotoaparátu.
Foto: Canon PowerShot A610, F4, 1/640 s
Teploty v zimním období se v našich geografických polohách často pohybují kolem nuly i níže. Bohužel, nejčastěji uváděná provozní doba u digitálů všech kategorií bývá naopak od nula stupňů výše. Používáním fotoaparátu při nižších teplotách prakticky porušujete provozní podmínky. Přesto lze i v teplotách pod bodem mrazu bez potíží fotografovat, je však třeba držet se několika zásad.
Staré dobré mechanické stroje mohly pracovat i v třeskutých mrazech, dnešní digitály jsou však plné elektronických prvků, jež jsou na změny teploty a především vlhkosti velmi citlivé. Proto je při pohybu v terénu za nižších teplot velmi důležité fotoaparát důsledně tepelně izolovat, ať už ve vhodné brašně nebo pod bundou.
|
Pět tipů pro fotografování v zimě
Nehostinná zima
Před výletem do zimní krajiny nezapomeňte nejen na ochranu fotografické techniky, ale i sebe sama. Základem jsou samozřejmě vhodné boty, bunda a další vybavení. Pro bezproblémové ovládání fotoaparátu zvolte správné rukavice, které nejen dobře izolují, ale jsou také ohebné v prstech.
Nebezpečná kondenzace
Největším ohrožením pro digitál je vlhkost, která vzniká při změnách teploty. Proto noste fotoaparát vždy v ochranném obalu, a nejlépe pod bundou.
Nejistá expozice
Zasněžená krajina může díky velkému množství světla někdy mást expoziční automatiku, která má tendenci snímek podexponovávat. Proto je vhodné při převládajících sněhových plochách volit korekci expozici do plusových hodnot, obvykle v rozsahu 0,5 až 1,5 EV podle konkrétního fotoaparátu a situace.
Dokonalá bílá
Také automatické vyvážení bílé se někdy může odchýlit od reality, často dochází k zabarvení sněhu do modravého nádechu. Jednoduchým řešením je přednastavená volba, například „Stín“ nebo „Zamračeno“.
Dostatek energie
Nízké teploty způsobují pokles relativní kapacity akumulátorů, energie se může propadnout na pouhých pár procent původní kapacity. Ideálním řešením je mít při sobě vždy náhradní baterie a snažit se fotoaparát udržovat v teplém prostředí, např. pod bundou. Po vstupu do teplé místnosti mohou akumulátory znovu nabýt původní kapacitu.
|
Nízké teploty nejvíce škodí LCD displeji a akumulátorům. Při nižších teplotách LCD displeje doslova „zamrzají“ a zpomalují svou činnost, proto je ideální některé hodnoty nastavit ještě za tepla. Podobně zpomalené zobrazování můžeme v zimě zaznamenat také u mobilních telefonů. Zamrzlý LCD displej může zkomplikovat fotografování, pokud máte elektronickou zrcadlovku nebo u digitálního kompaktu používáte ke komponování snímku místo hledáčku pouze displej.
Zamrzlá energie
Nízké teploty mohou způsobit ztrátu energie v akumulátorech až o několik desítek procent původní kapacity. Proto je vhodné u sebe mít náhradní akumulátory a uschovat je v teple – například v kapse pod bundou. Jakmile se baterie dostanou do teplého prostředí, často svou původní kapacitu obnoví.
Foto: Canon PowerShot A610, F4, 1/640 s
Pozor na vlhko
Velkým nebezpečím při zimním focení je vlhkost, která může dočasně omezit funkčnost fotoaparátu nebo dokonce způsobit jeho trvalé poškození. Jakmile se ocitneme s promrzlým fotoaparátem v teplém prostředí, vně i uvnitř přístroje se kondenzuje voda. Na čočce objektivu se to projeví zamlžením, podobně jako u brýlí, proto nesundávejte krytku objektivu. Stačí chvíli počkat a voda se sama odpaří.
Horší situace nastane uvnitř digitálu, kde může zkondenzovaná voda způsobit zkrat a tím nenávratně fotoaparát poškodit. Proto při vstupu do teplé místnosti fotoaparát nezapínejte a počkejte, až se zkondenzovaná voda odpaří. Jedním z možných preventivních opatření je vložit fotoaparát před vstupem do tepla do neprodyšného sáčku a počkat, až se teploty vyrovnají.
Krajina širokoúhlá
Každého jistě někdy zaujal pohled do otevřené krajiny, na zasněžené kopce a pláně. Pro zachycení celého takového obrazu je třeba panoramatický fotoaparát. Jinou variantou je vyfotit sérii snímků podél horizontální osy a z nich poté poskládat jednu fotografii, panoráma.
max. velikost
Panorama je složeno z pěti snímků se stejnou expozicí. Foto Canon PowerShot A610, F4, 1/800 s
Donedávna bylo složení snímků do výsledného panorámatu časově náročné a pracné. Větina verzí grafických editorů již má tuto funkci zabudovanou a proces podstatně ulehčují. Mnoho digitálů navíc nabízí kreativní režim, který fotografovi při tvorbě série snímků asistuje. Tento kreativní režim, někdy nazývaný „Stitch asistent“, nejen zobrazuje na LCD zmenšený snímek tak, aby na něj bylo možné navázat dalším, ale také se snaží nastavovat stále stejnou expozici. Díky zafixování expozice a nastavení vyvážení bílé barvy nedojde k posunu kontrastu nebo barev u jednotlivých snímků. Části panorámatu je důležité snímat s určitým přesahem, aby pomocný software lehce nalezl spojovací prvky. Výbornou službu poskytne stativ, pomocí kterého docílíte fotografování v jedné rovině.
Již v předposlední verzi grafického editoru Zoner Photo Studio 8 byla zabudována funkce Panoráma, pomocí níž lze sérii snímků jednoduše složit. Nejprve je třeba provést výběr jednotlivých částí panorámatu. Funkci naleznete v menu Publikovat | Panoráma. Po otevření základního okna vyberte v adresáři snímky, ze kterých se panoráma bude skládat. Poté se tlačítkem Další přesuňte k dalšímu kroku, kterým je nastavení parametrů pro spojování.
Obrázek 1
Nejdůležitější hodnotou je ohnisková vzdálenost objektivu, kterým byly jednotlivé snímky pořízeny. Je nutné zadat ji v přepočtu na 35mm film. K tomu poslouží volba Určit: v dialogovém okně zvolíte velikost snímače (naleznete v technických specifikacích fotoaparátu) a program automaticky spočítá ohniskovou vzdálenost na základě informací EXIF. Pod tlačítkem Další volby naleznete rozšířené možnosti nastavení pro spojování snímků, zpočátku však můžete ponechat původní hodnoty.
Obrázek 2
Výsledné složení snímků spustíte pomocí tlačítka Spojit. Pokud vše vypadá podle vašich představ, můžete pokračovat tlačítkem Další. V tomto kroku program zobrazí hranice, ve kterých byly jednotlivé snímky spojeny (viz obrázek 1). Pokud budou některé spoje nepřesné, můžete spojení upravit s využitím jednotlivých bodů (viz obrázek 2) Jste-li spokojeni, můžete tlačítkem Další pokročit k předposlednímu kroku, ve kterém program automaticky navrhne ořezovou cestu. Nakonec můžete výsledné panoráma uložit na disk nebo přepnout do editoru pro další úpravy.
Celý článek najdete v časopise DIGIfoto.