Hra pomíjivých stínů, živého cyklisty a věčné geometrie. To vše v synergickém spojení městského kulturního prostoru.
Cyklistika a město jsou zajímavou kapitolou, která by jistě vydala na nejednu vážně i nevážně myšlenou monografii. Cyklisté ale ve městech reálně existují a ta se musí s jejich přítomností určitým způsobem vypořádat. Představují také vhodný objekt pro fotografy, kteří mohou těžit z jejich spojení a urbanistického konceptu architektury, ve kterém se pohybují. Přesně tak, jak to učinila Ivanna na snímku Cyklista.
Z hlediska kompozice je snímek zajímavý tím, jak pracuje se zlatým řezem. Ten využívá hned dvakrát. Jednou do něj zasadí v tradičním gardu nižší část plochy, podruhé nabídne situaci inverzní, kde v patřičném bodě stojí cyklista. Jeho pohled je navíc protažený stínem, což dává snímku zajímavý rozměr mezi zlatým řezem a středovou kompozicí. Uspořádání snímku je tak diagonální a na opačnou stranu orientované, než je obvyklé.
Cyklista, foto: Ivanna
V tomto pohledu je také zajímavé, jak autorka pracuje s trvanlivostí objektů. Prim hrají geometrické linky, které tvoří dlažba, přerušované jen organicky se vinoucím obrubníkem, který je ale také čárově fragmentovaný. Různé tvary a barvy dlaždic pak na jednu stranu ukazují k věčně existující geometrii, ale současně s sebou nesou punc něčeho nehomogenního. Pak je zde člověk, neustále se měnící, živý a dynamický. Nesmíme zapomenout ani na pomíjivé stíny.
Autorka pracuje s ne zcela tradičním formátem a atmosféru celého snímku dobře podtrhuje BW provedení. Zajímavě také působí stín, který vrhá bicykl na zem, který nejen že nabízí nový pohled na již zobrazený předmět, ale současně dokresluje diagonalitu snímku táhne oko diváka od cyklisty k výraznému oblouku.
Gratuluji ještě jednou autorce k velice zdařilému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Peter Cakovský je fotograf a grafik, které tyto dva aspekty spojuje dohromady. Výsledkem jsou fantasy či sci-fi snímky, které působí neotřelým spojením skutečného a snového. Jeho práce je vždy velmi precizní, má jasný styl a rukopis. Také dílo Ice Queen, které spojuje ženu, koně, ledovou pláň a bájný hrad je pokračováním jeho dosavadní tvorby.
Ice Queen, foto: Cako SK
Lehký návrat do dušičkového období nabízí černobílý snímek Mlžná od liil3. Snímku nechybí atmosféra a dobré zpracování. Čtveřice křížů působí mírně děsivým dojmem a rozměr tajemství, které je mezi životem a smrtí dotváří líně se převalující mlha.
Mlžná, foto: liil3
Černobílým pohledem do krajiny s názvem • se prezentuje mahonny. Ukazuje plot, zakusující se do malého údolí s krásnou podzimní atmosférou, kterou dokreslují stromy, jakoby byly do celé scenérie jemně domalovány.
A na samotný závěr ještě jeden téměř abstraktní snímek od Jokr7, který nese název poslední růže pro faraona. Interpretaci si může každý vytvořit sám, nebo se podívat na tu, kterou nabízí na blogu sám autor.
poslední růže pro faraona, foto: jokr7