Obarvěte minulost ve Photoshopu

Kolorování snímků se provádí téměř od počátků fotografie. Protože se všechno dělalo ručně, šlo o drahou záležitost, kterou si mohli dovolit hlavně bohatí. Retušér vzal černobílou fotografii, na kterou štětečkem nanášel barvy. Barvy byly průhledné, pod nimi stále prosvítaly černobílé odstíny originální fotografie. Výsledek hodně záležel na pečlivosti retušéra.

Na tom se mnoho nezměnilo. Také výstup počítačového kolorování závisí na zkušenostech a trpělivosti grafika. Dokonce i postup kolorování je v zásadě stejný. Co se změnilo, jsou možnosti – s počítačem je práce čistější a pohodlnější. Musíte ovšem počítat s tím, že starší fotografie, které vaše rodina desítky let schraňuje, jsou pouze odrazem původních snímků. Postupem času obrázky blednou nebo se mění jejich kontrast.

Prvním důležitým krokem při práci je skenování. Ideální je vypnout automatiku a ručně označit nejsvětlejší a nejtmavší místa na snímku. Tak jednoduše oříznete „barevně“ nezajímavé části obrazu. Pokud je obraz moc nebo naopak málo kontrastní, můžete při skenování navíc upravit převodní křivku. Efekt to bude mít zejména u skenerů s vícebitovým snímáním, které umějí optimálně nastavit parametry převodníku.

Tónované fotografie můžete snímat v režimu RGB, ale i ve stupních šedé. U fotografií pro kolorování nikdy nepoužívejte režim CMYK, protože v něm neprovedete všechny potřebné úpravy. Pokud skenujte ve stupních šedé, je důležité před vlastní prací zvolit režim RGB, jinak nebudete moci kolorování provádět.

Pokud si nejste jisti, zda budou úpravy jednoznačně přínosem, ukládejte si kopie rozdělané práce nebo, ještě lépe, vytvářejte v Photoshopu snímky historie nebo nové vrstvy. Kdykoli se tak můžete vrátit do libovolného bodu historie.

Fotografii tří chlapců jsem koupil v bazaru, ale dost možná máte podobnou doma v šuplíku po prarodičích. Citlivou prací můžete z černobílé nebo tónované fotografie udělat dobrý barevný snímek. Podle kvality originálu můžete dosáhnout skvělého výsledku, případně napodobit retro efekt barevných filmů z padesátých let.

Retuš je základ dobré fotografie

Staré fotografie jsou většinou poškozené. Před vlastní prací je třeba je vyretušovat. Nástrojem Klonovací razítko (S) opatrně odstraňte všechny nečistoty a škrábance. Nastavte raději nižší krytí (většinou vyhovuje 50 %) a přejíždějte problematická místa vícekrát, aby nevznikly světlé nebo tmavé skvrny. Vždy se pohybujte po hraně, aby razítko nabíralo stejný odstín barvy, jaký má být na cílovém místě.

Záplatou proti stereotypu

Někdy se ani přes velkou snahu nepodaří některá místa Klonovacím razítkem optimálně vyhladit a vznikají nepříjemné tmavé nebo světlé ostrůvky. Proto použijte nástroj Záplata (J) a vyberte volbu Zdroj. Poté označte místo, které chcete vyhladit, stejně, jako by se jednalo o nástroj Laso. Označenou oblast uchopte myší a přesuňte na místo, kde je přibližně homogenní plocha. Po chvíli se označená plocha vyhladí podle vzorku, jaký byl na přesunutém místě.

Dočasné úrovně

Většina starých fotografií má špatný kontrast, proto se stává, že ve stínech nevidíte téměř žádnou kresbu. Kromě toho, že se takové snímky špatně retušují, nerozeznáte správně hrany, což ztěžuje tvorbu výběrů. Vytvořte si proto dočasnou Vrstvu úprav. Klepněte na černobílé kolečko v paletě vrstev a vyberte Úrovně. V dialogu posuňte středovou šipku hodně doleva. Nemusíte se bát zkreslení obrazu, tento krok má posloužit pouze k tomu, abychom rozeznali detaily.

Obkreslete obrysy

Po retuši obrazu si vytvořte cesty kolem objektu. Místy je třeba hrany spíše odhadovat, protože černá pozadí přechází do černé objektu. Ideální je vytvořit alespoň dvě cesty – jednu kolem celého objektu (postav), druhou pouze na pleťové tóny. Cesta je mnohem přesnější než výběr a lze ji pohodlněji upravit. Nakonec cestu se stisknutou klávesou ALT přetáhněte na prázdné kolečko v paletě Cesty. V dialogu můžete nastavit prolnutí výběru na 1 bod.

Dobré maskování je základ

Přes pečlivou práci nejsou masky ideální. Proto se přepněte do Rychlé masky (Q) a pomocí Štětce (B) a Gumy (E) opravte místa na rozhraní objektu a pozadí. Výsledek si uložte pro pozdější využití. V paletě Kanály klepněte na druhé tlačítko vlevo dole a vytvořte tak nový kanál. Pro lepší přehled jej můžete přejmenovat. Přetažením kanálu na levé tlačítko z něj uděláte opět výběr. Pokud při tažení na tlačítko podržíte klávesu Alt, kanál od aktuálního výběru odečtete.

Kopírováním barev nic nezkazíte

Otevřete si kvalitní obrázek obsahující pleťové tóny. Ve svém snímku vytvořte výběr pleťových tónů. Vyberte nástroj štětec a zvolte u něj režim Barva. Dočasným podržením klávesy Alt můžete zvolit barvu (třeba i z jiného otevřeného obrázku). Kreslením štětcem barvu nanášíte a zachováváte přitom odstíny obarvovaného snímku. Pro správný výsledek je občas třeba nabrat mírně odlišný odstín ze vzorového obrázku.

Obarvěte svou fantazii

Pro oblečení namíchejte barvu v dialogu Výběr barvy (poklepejte na políčko barvy v panelu nástrojů). Dobře se vybírají odstíny známých součástí oděvu (uniformy, obleky), jinde zapojte svou fantazii. Snažte se vybrat co nejlepší odstín, pokud se ale úplně „netrefíte“, nevadí, barvy lze doladit i později. Nyní jde hlavně o základní obarvení objektu. Funkcí Odstín a sytost přizpůsobte barevnost. Ideální je pracovat s výběry a upravovat barevnost jednotlivých částí zvlášť.

Dočista do čista

K odbarvení bílých míst použijte nástroj Houba (skrývá se ve skupině pod nástrojem Zesvětlení). V panelu voleb nastavte režim Snížit sytost a odbarvujte. Snažte se, aby i bílá místa měla alespoň nějaký nádech, jinak budou působit nepřirozeně. Barvy bělma očí, nehtů a zubů je lepší nabírat v odpovídajících místech nějakého kvalitního obrázku, protože tyto oblasti nejsou nikdy čistě bílé.

Tvoříme plátno

Ani pozadí nebývá čistě bílé. Protože nevíte, jakou barvu zvolil fotograf, nemusíte se bát experimentovat. I tentokrát vám poslouží vytvořený výběr postav. Pouhou inverzí (Ctrl + I) získáte výběr pozadí. Jeho barvu vyberte tak, aby ladila s obrázkem, většinou se hodí modré tóny. V místech s velkým kontrastem na rozhraní pozadí a objektu se vytváří řada drobných vad, tzv. artefakty, které je dodatečně třeba upravit Razítkem (S).

Pár kroků k dokonalosti

Teprve nyní, po retušování a všech barevných úpravách, je vhodné obrázek doostřit. Postupujte standardně, nejlépe pomocí filtru Doostřit, který dává nejlepší výsledky. Na závěr zkontrolujte, zda obrázek nepůsobí příliš uměle. Jestliže ano, bude vhodné do něj přidat šum. Pokud by bylo šumu někde málo a jinde mnoho, můžete použít masky. Šum je třeba přidat až po doostření! V opačném případě by se v obrázku objevily nepěkné artefakty.

Orámujte ho

Výsledný obrázek můžete oříznout nebo opatřit rámečkem. Stejně jako malíři tvoří na celém plátně a teprve později doplní rám, také u retušování digitální fotografie se volný okraj může hodit. Rámeček můžete vytvořit například tím, že do nové vrstvy nakreslíte obdélníkový rám, který vyplníte barvou. Vrstvě nastavíte Efekty – vnitřním úkosem vytvoříte dojem plasticity, texturou dojem povrchu a vrženým stínem pocit prostoru.

Celý článek najdete v časopise DIGIfoto.