Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.
Sčítání lidu není událost historiografická, ale symbolická – když izraelští vládci přestali důvěřovat Bohu, chtěli sečíst lid, aby věděli, s jak vekou armádou mají počítat. Jde tedy o akt měkké kolaborace, hříšnosti, nedostatečného zapálení pro věc.
Betlém v překladu znamená dům chleba, což odkazuje k jisté hojnosti daného města či místa. Ale ani s tím se nedá počítat. Dítě se rodí dvěma lidem na cestě, což byl opět sociálně znevýhodněný stav, do chléva. V chudobě, v tichu. Aby byl rozměr jeho náboženského kralování podtržený, přichází se mu poklonit dvě podivné skupiny osob. Jsou to pohanští mágové, neznabozi, které v Izraeli nikdo nebere vážně, pohané. Obětují mu asi nevelkou zápalnou oběť, hledí na něj jako na nějakou senzaci a pak se v tichu vypaří. A pak jsou zde pastýři. Prosťáčkové, kteří nemají právo svědčit u soudu, lidé žijící se zvířaty, zapáchající, v podstatě rituálně nečistí. Lidé, jejichž slovo nemá žádnou váhu.
A aby toho nebylo málo, musí ti tři emigrovat, což v té době bylo ještě horší než dnes. Bez prostředků, bez zabezpečení, od slušné práce střední třídy v Nazaretě do Egypta, kde lidi takového původu příliš v lásce nemají. Ježíš se narodil a vlastně se nic nestalo. Třicet let se nedělo nic. Vše bylo skryté v podzemí, v tichu. Událost, od které počítáme letopočet a která vytváří základní rys nejrozšířenějšího náboženství na svět nemohla začít hůř a méně slavnostně. Nevymyslíme nic, co by se mohlo ještě pokazit a dotvořit tragikomickou situaci.
kde je krtek?, foto: klimaxp
Tento příběh je možné číst různě. Jistě ale odkazuje na dvě důležité skutečnosti. Vykládat současné dějiny je nemožné. Ježíšovo narození bylo fiaskem skoro takovým, jako jeho odsouzení a smrt. Kdybychom psali dějiny v té době, nestál by rozhodně za zmínku. Ani malou notičku bychom mu věnovat neměli. Martin Heidegger říkal, že život je možné hodnotit až v okamžiku smrti. Možná je to pravda, možná je to ale brzy. Ostatně Georg Medel umírá jako opat, meteorolog a bankéř. Na genetiku si v té době nikdo nevzpomene.
Druhá skutečnost je ta, že důležité věci se dějí často skrytě. Nemusí být vidět, nemusí být slyšet. Nikdo se o nich nemusí dozvědět. Ale postupně rostou a mění společnost, vědu, paradigma; formují svět, aniž by dělaly hluk. Můžeme na ně čekat, můžeme později rekonstruovat jejich strukturu, vývoj a mechanismy. Ale pokud nejsme uvnitř, většinou nemáme ani tušení, že se tam dole něco děje.
Snímek kde je krtek? jakoby nás vracel k onomu vánočnímu příběhu. Dává pohlédnout do světa ukrytého běžnému kolemjdoucímu na povrchu. Je v něm očekávání a pnutí. Gratuluji autorovi snímku, kterým je klimaxp k fotografii zachycující dráhu metra a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Snímek Vyplatí se dívat pod nohy. ukazuje, jednu z důležitých schopností fotografa nebo jakéhokoli jiného umělce – sledovat detail a interpretovat ho. Jedno bez druhého není uměním. Autorem je subal.
Vyplatí se dívat pod nohy, foto: subal
Ivan 76 pořídil fotografii, která se svým výtvarným pojetím blíží malbě. Více než faktograficky mapuje krajinu emočně, hledá její vnitřní strukturu, snaží se ji procítit a převést do viditelného artefaktu. Výsledkem je Impresia.
Impresia., foto: Ivan 76
Jiný barevně sytý přístup k fotografování přírody volil Vlastimil Pibil - Na Doubravě 6... je technicky precizní, barevná, se zlatým řezem pracující fotka.
A na závěr ještě jeden pohled na krajinu, tentokráte již zimní, zasněženou, ladovskou. Takovou kreslí wwwerny na snímku Zasněžená krajinka.
Zasněžená krajinka, foto: wwwerny