25
Fotogalerie

Eva Francová: S Photoshopem jako se štětcem

Rozhovor o rodném kraji umělce, fotografiích vznikajících z představ a snů i tvůrčím vytržení.

Trvalo mi delší dobu než jsem Eviným fotografiím přišel na chuť. Prodíral jsem se deformacemi, kolážemi a texturami a postupně jsem objevoval nejen krásu fotografií, ale i Evinu fotografickou duši. Je tajemná, romantická i pochmurná.

Myšlenka a krása Eviných fotografií se divákovi nezjeví na první pohled. Nečekejte dokonalou technickou kvalitu, protože o ni vůbec nejde. Obrazy jsou nejasné jako ze snu, plného náznaků a skrytých významů. Klíčem k fotografiím je pochopení autorčina světa. Pokud mu porozumíte, může se vám stát, že si Eviny fotografie zamilujete a budou pro vás zdrojem radosti i inspirace.

Eva.jpg 
Eva Francová

Evo, umění tě provází už dlouhou dobu. Začínala jsi jako kamenosochařka. Jaká byla tvoje cesta k fotografování? Začala jsi, jako většina z nás, u krajinek a kytiček nebo jsi rovnou k Tvorbě?

Kamenická profese mě naučila základům řemesla – kreslení a modelování. Naučila mě taky milovat kámen a sochy, které velmi ráda fotím a snažím se pomocí fotky převyprávět jejich příběh.

Klasická fotografie mě nikdy nelákala a díky vzniku digitální fotografie a možnostem softwarových úprav se mi naskytla jen další z možností sebevyjádření. Přistupuji k fotografii jako k obrazu, používám ji jako plátno, papír, hlínu nebo kámen a software jako tužku, štětec, dláto nebo špachtli. Omezující hranicí je pro mě jen míra mé šikovnosti a tvůrčí invence. Pokud umím používat štětec, neznamená to automaticky, že s ním dokážu také vytvořit něco krásného. To samé platí pro Photoshop.

schodyBW_male.jpg hracky.jpg v_kytkach_Ivos.jpg 
The End | Hračky pro tebe | Abstraktní léto

Fotografa ovlivňuje kulturní dědictví regionu a krajina, kde vyrůstal. Co v tobě zanechalo Podkrkonoší, baroko a stavby z pískovce? Mám pocit, že kdyby Matyáš Bernard Braun dostal fotoaparát a nebyl svázán barokem, fotí podobně jako ty…

Podkrkonoší je prazvláštní, tajuplný kraj. Novopacko, to je domov blouznivců našich hor, spiritistů. Zdejší mlhavá údolí, stráně s pokroucenými švestkami, kopcovité divoké lesy a ponuré rozbité domy schované kus od silnice, to všechno člověka prostoupí, naplní, a už nikdy nezapomene. Je to melancholická láska.

4_mala_2.jpg kozy.jpg 12_mala_1.jpg  
Byšička | Kozy | Co pro mě znamená zima

Baroko a s ním i Matyáš Bernard Braun je monumentální, hmotný a hřmotný, skoro zlověstný, patetický. Patos v umění a architektuře je mi blízký, člověka musí zasáhnout, zranit jeho srdce.

Co ráda fotíš? Pokud vím, máš docela široký záběr: „zapomenuté krajiny, opuštěná obydlí, pitoreskní stavby, ale také upravované nebo civilní portréty.

Fotím architekturu, sochy, zapomenutá místa, hřbitovy. Možná to souvisí s melancholickou stránkou mé povahy. Také portréty jsou mou vášní, přitahují mě odjakživa lidské tváře, to, co z nich lze vyčíst. Ne každá tvář ale stojí za zachycení, prázdné oči mě nezajímají.

Dominika.jpg Hynek.jpg Junior.jpg 
Dominika | Hynek | Sonny
Leto-s-kocourem.jpg Milan.jpg 
Léto s kocourem| Milan

Tvoje tvorba, i když je na internetových galerií vysoce hodnocená, stojí mimo hlavní proud. Lidé si často neví rady co k fotografii napsat, protože ji nelze hodnotit podle obecných pravidel o technické kvalitě. Je nějaký komentář, který ti utkvěl v hlavě?

Máš pravdu, fotografové občas moje fotky odsuzují, protože já jsem mizerný fotograf. Považuji se za výtvarníka. Fotografie jsou pro mě často jen polotovarem, software používám jako štětec, je pro mě nástrojem. Zajímá mě pouze výsledný dojem. Prostředky k jeho dosažení mě nezajímají a ani  ostatních fotografů se na ně neptám.

Cert.jpg v-ohni.jpg trumpetak.jpg 
Čert | Hallucination | Trumpeťák

Na žádné konkrétní komentáře si bohužel nevzpomínám. Mám pokaždé radost, když má někdo z fotky stejný dojem jako já a pocity, jaké jsem zamýšlela. Také mě moc potěší, když mi někdo napíše, že má moje fotky rád, to je ohromné. Některé komentáře byly bohužel i zlé.

Tvoje fotografie často nesou emoční náboj umocněný úpravami. Skoro nikdy si nevystačíš s originální fotkou. Ráda deformuješ, rozostřuješ a doplňuješ struktury. Jak tvoje fotografie vznikají? Máš jasnou představu o výsledku už když mačkáš spoušť nebo si vybereš nějakou fotografii a potom, podobně jako kuchař, vybíráš v Photoshopu ingredience a dochucuješ tak, aby vznikla delikatesa?

Fotky vznikají dvěma způsoby. Buď je tvořím s nějakým záměrem. Nápad, náladu nebo myšlenku mám už v hlavě. To se potom většinou probírám starými fotkami a hledám tu, kterou k tomu účelu mohu použít a pokud ji nemám, musím ji vyfotit. Druhým způsobem vznikají portréty, krajiny, fotky architektury a zajímavých míst. Vyfotím, co mě zaujalo, a potom vybírám fotky, které by nejlépe vystihly můj dojem z toho místa nebo člověka. Je nutné, aby fotka mluvila. Ta správná mi dá vědět, co potřebuje, co s ní mám dělat. Když se daří, nacházím se doslova v tvůrčím vytržení, je to téměř extatický stav.

Takto vzniklé věci jsou pro mě nejcennější.

 kote.jpg tulacek.jpg zada_mala.jpg
V mém nebi musí být kočky | Tuláček | Sítina

Velice se mi líbí tvoje fotografie z evropských velkoměst. Vůbec nejsou podobné stylu fotografa-turisty, ale místního umělce, který město dobře zná a ví, kam a kdy vyrazit pro nejlepší záběry.

S manželem navštěvujeme evropská velkoměsta většinou mimo sezónu a pouze na několik málo dní. Snažíme se vyhýbat turisticky exponovaným místům a objevujeme ducha města. Já jsem si nejvíce ze všech měst zamilovala Řím a budu se tam vracet, dokud to půjde. Řím je vskutku „Věčné město“ a nemá konkurenta.

1_mala_2.jpg Drazdany.jpg most.jpg 
Řím snový | Der Platz | Řím ponurý

S manželem máte grafické studio. Spolupracujete spolu jako autoři a zákazníkům nabízíte tvoje díla nebo produkce studia jde mimo tvoji tvorbu?

Manžel je velmi tvůrčí a šikovný grafik a občas použije některou z mých fotografií.

klaun.jpg
Klaun 

Co si myslíš o virtuálním světě fotografických galerií? V čem vidíš jeho klady a v čem jeho zápory?

Nebýt virtuálních fotogalerií, často velmi inspirativních děl a poučných komentářů, moje fotky by zůstaly v kategorii dovolenkových snímků. Zápory? Agresivita vyplývající z anonymity a také tuny balastu.

A co skutečné setkávání fotografů? Občas pořádáš foto-akce pro své přátele. V čem jsou lidé na internetu a ve skutečnosti jiní?

Mám moc ráda setkávání fotografů. Vždy je spojené s poznáváním zajímavých míst. Jsme v té chvíli spíš turisté než fotografové. Fotografování je při těchto příležitostech druhořadé. Prostě si užíváme vzájemně svou společnost.

 protisvetlo.jpg rezbar.jpg Stene.jpg 
Protisvětlo | Řezbář | Špunťas a Bára

Lidé jsou pořád stejní, na internetu i ve skutečnosti. Akorát je ve skutečnosti máš rychleji přečtené.

Jaký je tvůj fotografický sen?

Nemám sen něco konkrétního vyfotit nebo vytvořit. Tvorba a nejen ta fotografická pro mě představuje hledání i nalézání odpovědí. Často je pro mě proces tvorby prožívání skutečného štěstí, což jistě může potvrdit každý, kdo v životě něco vytvořil. Přeji si, aby moje fotografie byly pravdivé, upřímné a nikdy nezklouzly do pouhé líbivosti ve snaze uspokojit diváka – to je časté dilema každého, kdo jde se svou kůží na trh.

Fotografie Evy Francové můžete spatřit:

Na jejích osobních stránkách 3mosquitos.cz,
a na internetových galeriích humanart.cz, e-umeni.cz, fotoaparat.cz a photopost.cz.

Určitě si přečtěte

Články odjinud