Při focení můžete využít různých prostředků k zdůraznění dynamiky. Jednou z technik je třeba švenkování, lacinější efekt nabízí využití zoomu během expozice. Toho lze dosáhnout lehce i v postprodukci.
Změnit ohnisko během expozice je obvykle bráno jako chyba, protože dojde k neostrosti. Když se však dobře použije – pochopitelně s nutnou dávkou zkušeností – můžete dosáhnout zajímavého efektu.
Původní a upravená fotografie
Při něm bývá ostrý pouze střed obrazu, kdežto zbývající část snímku je rozmazaná pohybem zoomu. Pohled diváků je tak ze všech směrů tlačen do středu obrazu k hlavnímu motivu. Jenže, co když už fotografii máte pořízenou, nebo nemůžete na kompaktním přístroji ručně změnit ohnisko během expozice? Pak přesně v těchto situacích se lze inspirovat následujícím postupem. Umělý efekt sice zkušený pozorovatel rozpozná, můžete však přesně ovlivnit výslednou vizáž snímku.
Zdrojová fotografie je důležitá, protože ne u všech snímků působí tento efekt dobře. Navíc i jeho nadužívání je spíše na škodu, než k užitku. Všude tam, kde se ale na snímku odehrává nějaký rychlý až zběsilý pohyb, si ale tento efekt s klidem můžete vyzkoušet.
Po otevření zdrojové fotografie si vytvořte její kopii skrz menu Vrstva | Duplikovat vrstvu, případně Vrstva | Nová | Vrstva kopírováním, Ctrl + J. Nerozostřený originál se totiž bude hodit při finálním prolínání vrstev. Z panelu nástrojů zvolte Eliptický výběr, M, a vyberte oblast, kterou chcete zachovat ostrou.
Výběr oblasti, která nebude zasažena efektem rozostření
V našem případě tedy především obličej. Nyní výběr invertujte, menu Výběr | Doplněk, Ctrl + Shift + I. Následující úpravy se tak budou aplikovat pouze na okolí.
Aby efekt samotného rozostření nezačínal na pevné hraně výběru, proveďte změkčení pomocí nástroje Zpřesnit okraje, menu Výběr, Alt + Ctrl + R. Jednotlivé parametry volte podle rozlišení předlohy – Zjišťování okrajů není v tomto případě důležité, proto jej můžete vypnout, zajímá vás pouze Nastavení okrajů. K zjemnění přechodu je důležité zvýšit Prolnutí okrajů a mírně i Kontrastu. Jakmile jste s nastavením spokojeni, potvrďte OK.
Zpřesnění výběru
Z menu Filtry zvolte Rozostření | Kruhové rozostření. V nastavení Kruhového rozostření bohužel nevidíte ihned účinek, jaký bude mít kterákoliv změna parametru. Projeví se totiž až po potvrzení vašeho nastavení. Míru rozostření tak budete muset zkoušet metodou pokus/omyl. Aby rozmazání směřovalo k nevybrané části obrazu, zvolte Metodu rozostření Přiblížit. Kvalitu pak nastavte dle vlastního uvážení, Nízká kvalita je rychlá na zpracování, při Vysoké si na výpočet počkáte. Opět po nastavení veškerých parametrů poklepejte na tlačítko OK.
Nastavení parametrů Kruhového rozostření
Protože samotné rozmazání je „příliš dokonalé“, je dobré horní vrstvě s efektem rozmazání mírně snížit Krytí. To provedete na panelu vrstev vpravo. Zrušte výběr, například menu Výběr | Odznačit, ať se můžete plně soustředit na nastavení prolnutí. V případě nutnosti si náhled na fotografii přibližte nebo oddalte. Nakonec obě vrstvy slučte dohromady, menu Vrstva | Do jedné vrstvy, a uložte výslednou fotografii.
Snížení krytí vrstev
Další „nedokonalosti“ kruhového rozostření by se dalo dosáhnout kombinace s jiným druhem rozostření horní upravené vrstvy, hlavně to však záleží na záměru a vkusu každého fotografa.
Finální upravený snímek
Článek vyšel původně v časopise Computer