Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.
Lifestylové časopisy, příručky pro osobní rozvoj, návody na to, jak lépe a spokojeněji žít, blogy minimalistů, vše, co souvisí s mindfulness, se snaží nabídnout odpověď na to, jak žít. Život bez náboženského klíče opuštěného na přelomu devatenáctého a dvacátého století, jako by se stal těžším a nepřehlednějším.
Návody v deseti krátkých bodech nabízejí jednoduchou instantní orientaci v čemkoli a stačí si jen zvolit vhodnou metriku bytí. Podle toho, zda chceme být šťastní, bohatí nebo úspěšní vybíráme v knihkupectví tu správnou příručku, v naději, že nám to někdo řekne za nás.
Jestliže Tomáš Halík hovoří o tom, že je důležité umět číst a rozpoznávat znamení doby, tak snad právě toto je jedno z nich. Chtít být šťastný, vyrovnaný a spokojený. Současně je to ale něco, co dnes umíme jen velmi málo, v čem nám brání rychlost, shon, ruch či spěch, ve kterém se pohybujeme. Zpomalit znamená prohrát, nezastavit se je cestou k vyhoření.
Když náš svět měníme řádem našeho bytí, stává se proměnným, je v pořádku. Dát věci do pořádku znamená vnutit jim řád. Aby něco takového bylo vůbec myslitelné a možné, je třeba udělat ještě jeden krok. Pořádek není posunutí krabic tak, aby nezavazeli v cestě, ale důsledná dekompozice a analýza všeho, co je v nich.
..., foto: Sanju
Jestliže ve svém životě chceme mít pořádek, musíme ho rozložit na malé kousky, nacházet v něm zajímavé fragmenty, očišťovat je, a pak znovu skládat dohromady. Možná při tom uvidíme něco nového, možná najdeme souvislosti, možná se něčeho zbavíme. Ve staré křesťanské tradici pro takovou činnost existoval pojem – katarze, tedy očištění. Vždy má rozměr něčeho bolestného či nepříjemného, náročného, ale současně směřuje ke kráse. A možná z toho, co najdeme, budeme překvapeni.
Snímek … i uklízení může být zábava od Sanju zachycuje právě jeden takový úklid, spojený s očkováním, dekompozicí, hledáním nových souvislostí i se zjevením krásy. Gratuluji autorovi k pěknému, na kompozici založenému domácky industriálnímu snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.
Polární záře patří nesporně mezi nejvíce fotogenické, ale také nejkrásnější atmosférické jevy vůbec. Snímek ... FOTOGRAF ... od Michala Balady by se hodil do fotobanky, na zeď, na webovky.
...FOTOGRAF..., foto: miiiba
Balian si hraje se světlem a stíny, nechává okolní svět malovat do trávy, vidí v něm něco, co by asi většina lidí nechala bez povšimnutí. Zajímala by je jen branka, ofsajd, faul. Fotografie se jmenuje Gól, snad s odkazem na to, co je skutečně důležité, když se díváme na hřiště.
Podzim ve městě... může být záležitostí malebnou i pošmournou, mokrou i suchou, mlhavou i uplakanou. A většinou ji doprovází kapesník v kapse kabátu. Autorem snímku je No21.
Podzim ve městě..., foto: No21
A na závěr ještě snímek Svatební fotka si "žádá oběti"..., zachycující snahu o aranžovanost, hranost, dělání ze svatby taškařici, divadlo. Naopak Vlastimil Pibil zde usiluje o maximální nadhled, naturálnost, nezávislost pozorovatele jdoucího kolem.
Svatební fotka si “žádá oběti“..., foto: Vlastimil Pibil