Hledání ticha je jedním z témat, která hýbou duševní hygienou, ale nejen jí. Stále více se začíná mluvit o spánku, kterého se nám nedostává.
Téměř všechny náboženské či filosofické tradice kladou důraz na ticho. V křesťanství je známý fenomén poustevníků z třetího až šestého století, kteří odcházeli na pouť, aby mohli žít v tichu a samotě. Židé mají podobnou tradici například s esénskými mnichy, východní tradice snad na mlčení a ticho kladou ještě větší důraz.
Moderní psychologie ukazuje, že nemusí jít jen o projev náboženského citu bez hlubšího významu. Kvůli rychle se měnícímu životnímu stylu, stresu a dalším fenoménům soudobé společnosti vznikla oblast duševní hygieny, která se zabývá tím, jak v dnešním světě žít spokojený a vyrovnaný život.
Ticho a spánek
Jestliže se podíváme do časopisů o životním stylu, téměř vždy najdeme ocenění významu ticha. Ať již v radě, že máme chodit na procházky do přírody či do lesa, nebo prostě v tom, že bychom si měli dopřát alespoň čtvrthodinu ticha denně. Existuje dokonce léčba tichem.
Lidský mozek si potřebuje odpočinout, setřídit věci, oddělit důležité od nedůležitého a řadu věcí si znovu projít. Zajímavostí může být studijní metoda, při které se člověk dvacet minut učí a deset minut spí. Ve spánku si vše přebere, zanalyzuje a to důležité si zapamatuje. Jediným problémem může být schopnost rychle usínat a snadno se budit.
Zatímco dříve byl spánek považován za něco nepříliš zajímavého, v posledním půl století se mu věnuje velká pozornost. V moderní společnosti má více než pětina lidí problémy se spánkem. Ať již jde o jeho nedostatečnou kvalitu, kvantitu nebo třeba náměsíčnost či neschopnost usnout. Lze tak hovořit o civilizační chorobě, která má stejně fatální následky jako obezita. Dochází k poklesu intelektuální i fyzické výkonnosti, imunity i pozornosti. Spánek, který je spojen s tichem, se tak dostává do oblasti zájmu řady odborníků a stále více se o něm mluví i mezi běžnou populací.
Fotografie týdne
I Found The Silence (foto: strany)
Snímek I Found The Silence, jehož tvůrcem je Martin Stránka, může nabízet paradoxní odpověď na úvahy o tichu. Tak jako se dnes mluví o informačním či světelném smogu, je možné pozorovat také smog hlukový. Je těžké nalézt ve městě ticho, neslyšet nic. Jedinou možností je naučit se ticho aktivně vytvářet, pracovat na něm a objevit jej jako vnitřní hodnotu, která je součástí kvality našeho života.
Gratuluji autorovi k velice zdařilému snímku. Stylem navazuje na jeho předchozípočiny a nelze mu nic podstatného vytknout. Má dynamiku, styl, eleganci i myšlenku; technické zpracování je bezchybné.
Ledňáček říční, Alcedo Atthis (foto: Evžen Takač)
Fotografie může být výsledkem dokonalého aranžmá, mnohahodinového promýšlení scény, nebo také dílem okamžiku. Dokáže mistrně zakonzervovat zlomek sekundy a vytvořit tak obraz, který by jinak mohl zůstat zapomenut nebo nebo nenalezen vůbec. Právě jedním z těchto mistrných zachycení je také snímek Ledňáček říční (Alcedo Atthis) od Evžena Takače. Podívejte si na další jeho fotografie.
2 (foto: t0m)
Neméně zajímavý snímek, kterému nechybí atmosféra ani určitý naturalismus, je 2 od t0m. Je sondou do života starého člověka, žijícího možná šťastně, ale pro většinu lidí zřejmě zcela nepochopitelně. Další fotografie od t0m.
df (foto: Bongacuckoo)
Spojené černobílé fotografie, pohybu a cirkusového umění. Tak nějak by bylo možné stručně charakterizovat fotografii df od fotografa s přezdívkou Bongacuckoo.
Nezoskočí (foto: Millana)
A na závěr ještě jedno grafické aranžmá, které nabízí pohled na balancování na hraně. Může být obrazem nerovnovážných systémů, které drobné fluktuace – či mávání motýlích křídel – mohou nasměrovat ke zcela jedinečnému a nečekanému výsledku. Takový je obraz Nezoskočí od Millana.