Sony World Photography Awards 2017: Ve sněhové bouři

Na vyhlášení jarních Sony World Photography Awards (SWPA) se popravdě těším mnohem víc než na výsledky „zmrzlých“ World Press Photo (WPP). Důvodem je – jak bych to nazvala… asi: větší vzdušnost této soutěže, která není toliko nucena držet se mantinelů nejdůležitějších světových událostí jako ryze novinářská WPP. Prostě: prostor a význam tu dostávají zdánlivě nedůležité příběhy, jevy i osoby. A jasně: Míň krve a víc krásy (i když třeba ošklivé).

Fotograf roku: Když přijde zima

© Frederik Buyckx, (Belg.), Fotograf roku, Profesionální kategorie, Krajina (1. místo), SWPA 2017

Potvrzením slov výše budiž vítězná série Whiteout zachycující proměnu přírody s přicházející zimou. I za nostalgické, sněhově monochromatické krajiny si nizozemský fotograf Frederik Buyckx mohl odnést nejen první cenu v kategorii Krajina, ale i titul Fotograf roku a finanční odměnu 25 000 USD. Obrazově ucelená série je unikátní též geografickým záběrem, neboť jednotlivé snímky byly pořízeny hned ve třech lokalitách: ve Skandinávii, Střední Asii a na Balkáně.

Nelze než souhlasit s prohlášením výkonného ředitele World Photography Organisation Scotta Graye: „Jsem obzvlášť hrdý na letošní volbu fotografa roku. Myslím, že je mnohdy jednoduché šokovat, ale může být nesmírně obtížné zachytit sofistikovanou eleganci, která je skutečně tak nádherná, že ukazuje fotografii jako médium v jeho nejdokonalejší podobě.“

©  Vlevo: Alexander Vinogradov (Rus.): Mathilda, Fotograf roku, Otevřená kategorie, Portrét (1. místo), vpravo: Michelle Daiana Gentile: Only Hope, Studentská fotografie roku, SWPA 2017

Společně s profesionály byli vyhlášeni také absolutní vítězové otevřené soutěže, jejíž dílčí výsledky byly zveřejněny už na konci března. Fotografem roku otevřené kategorie se stal Alexandr Vinogradov (Rus.) s dívčím portrétem, inspirovaným filmem Léon, nazvaným Mathilda. Ocenění si odnesli i nejmladší tvůrci v kategoriích Mladý fotograf roku (12–19 let) a Studentská fotografie roku (do 21 let). Galerii vítězných snímků naleznete ZDE.

Války, katastrofy i arabské ženy

Světovému dění v reportážní podobě byla věnována především kategorie Současné kauzy a zprávy. První místo si odnesl italský fotograf Alessio Romenzi za reportáž z osvobozování libyjského města Sirta od nadvlády ISIS. Oceněna byla také série věnovaná záplavám v americké Louisianě a zpráva v obrazech z obléhaného iráckého Mosulu. Za speciální zmínku stojí velmi syrový černobílý projekt Javiera Arcenillase (Šp.) z honduraských ulic ovládaných gangy mladistvých.

© Vlevo: Alessio Romenzi (It.): We are taking no prisoners, Současné kauzy a zprávy (1. místo), vpravo: Tasneem Alsultanová: Mai, Současné problémy (1. místo), SWPA 2017

Kategorii Současné problémy lze označit za jakousi obrazovou sociální studii, jejímž pojícím prvkem je předem vybraný problematický společenský jev. V letošním ročníku byla jako nejlepší oceněno téma postavení ženy v Saudské Arábii, jehož obrazového ztvárnění se, po negativní osobní zkušenosti se zdejším pojetím manželství, chopila místní fotografka Tasneem Alsultanová.

Koncept iluze a su(y)rové zátiší

Za jednu z nejzajímavějších kategorii považuji Konceptuální fotografii, a to z jednoho prostého důvodu: dokumentární prvek je zde potlačen na minimum a hlavní slovo získává osobitý pohled na svět fotografa stojícího za objektivem. Tento požadavek asi nejlépe naplňuje série Illusion, v níž Gao Peng hravou formou hledá analogie mezi člověkem a okolním prostředím.

© Gao Peng (Čína):Illusion, Konceptuální fotografie (3. místo), SWPA 2017

Podobně vtipně, možná až rebelsky neuctivě a záměrně stereotypně, přistupuje Alexandr Anufriev v sérii Russia Close-Up k vytváření obrazových zkratek, detailů, které mají vystihnout „širokou ruskou duši“.

© Vlevo: Henry Agudelo (Kolumbie), Zátiší (1. místo), vpravo: Shinya Masuda (Jap.), Zátiší (2. místo), SWPA 2017

Ani SWPA se bohužel neubránilo prvoplánově šokujícím obrazům, a to v kategorii Zátiší. Vítězná sada Indelible Marks (Nesmazatelné stopy) od Henryho Agudela z Kolumbie – záběry odřezků potetované lidské kůže sloužících k identifikačním účelům – kromě šoku z toho, na co se díváme, může jen stěží přinést jiné kvality. Mnohem zajímavější jsou, dle mého soudu, pop-artová zátiší se zakomponovaným hnijícím ovocem, které má dle slov autora Shinya Masudy odkazovat do světa mrtvých, či „kuchyňské“ stínohry The Cave od Christoffera Askmana.

Africké noci a dlouhá cesta na vrchol

I v kategorii Příroda se dostalo pozornosti snímkům, které vynikají netradičním formálním pojetím: první místo ovládla černobílá série African Wildlife od Willa Burrarda zaznamenávající noční život v africké divočině. Paradoxně: přestože noční fotky, důležitější roli než mnohdy jindy v nich hraje světlo a jeho dokonalé ovládnutí.

© Will Burrard-Lucas (VB), Příroda (1. místo), SWPA 2017

Zdá se, že v kategorii Sport v poslední době v prestižních fotografických soutěžích již tolik nebodují snímky ze světa profesionálního sportu, ba naopak: stále více je pozornost věnována amatérským aktivitám a okrajovým sportům. Předmětem zájmu není zachycení vrcholného sportovního výkonu, ale cesta k němu, o čemž vypovídá i vítězná sada The twins' gymnastics dream. Yuan Peng v ní velmi kultivovanou, „pastelovou“ formou dokumentuje úsilí, které oněm sportovním vrcholům předchází.

Sony World Photography Awards uzavírají první dekádu své existence. A tuším, že úlohu arbitra fotografie (profesionální i amatérské) plnilo a plní velmi dobře. Pokud budete chtít změřit síly s těmi nejlepšími fotografy, nový ročník soutěže se otevírá už 1. června.

 © Yuan Peng (Čína), Sport (1. místo), SWPA 2017