Chtěli byste vědět, jak hluboko do paměti se zapíšou vaše fotografie? Výzkumníci z MIT zveřejnili algoritmus MemNet, který „zapamatovatelnost“ dokáže vyhodnotit.
MemNet je založen na výpočetním modulu neuronových sítí, které jsou schopny učit se na základě přijatých dat. Na podobném principu funguje například rozpoznávání tvarů a objektů ve fotoeditorech nebo v online aplikacích, za všechny jmenujme Adobe Photoshop nebo Fotky Google.
Nedávno jsme psali též o aplikaci Ostagram, která dokáže na základě hloubkové analýzy jednotlivých prvků obrazu spojit dvojici obrazů a vytvořit z nich nové dílo.
Výzkum vědeckého týmu z Massachusettské technologické univerzity (MIT) vychází z poznatku, že navzdory různým lidským zkušenostem lidé vnímají a vyhodnocují stejné typy informací. Úkolem MemNetu je tyto informace na obraze rozpoznat a určit, jak hluboko se dokážou vepsat do lidské paměti.
Aby toho byl algoritmus schopen, musí mít k dispozici vstupní, pokud možno co nejširší databázi, předem vyhodnocených dat. Databáze MemNetu obsahuje 60 000 snímků z nejrůznějších zdrojů (Flickr, SUN), přičemž každá fotografie obsahuje metadata s informacemi týkajících se popularity, emotivnosti fotografie, výraznosti jednotlivých obrazových prvků atp., a především tzv. skóre zapamatovatelnosti, které výzkumníci získali na základě online testování fotografií na lidských subjektech.
Na základě těchto informací se algoritmus naučil klasifikovat tisíce objektů a scén a následně vytvořit „teplotní mapu“ označující oblasti snímků, které se nejlépe zapíší do paměti, nebo naopak zůstanou nepovšimnuty. Zároveň vypočítá skóre od 0 do 1 a zařadí fotografii do jedné ze tří kategorií zapamatovatelnosti: nízká (low), střední (medium) a vysoká (high). Pokud váš snímek dosáhne např. hodnoty 0,5, znamená to, že si jej 50 % lidí zapamatuje po dobu 100 s.
Aplikaci LaMem můžete vyzkoušet ZDE. Pokud byste se chtěli dozvědět více o samotném výzkumu, koukněte SEM.
Pokud si sami vyzkoušíte prohnat své snímky online aplikací LaMem, která je volně dostupná na internetu a vychází z výše zmíněného algoritmu, dojdete ke zjištění, že nejlépe zapamatovatelné jsou fotografie s výraznými objekty – obličeji, lidskými postavami, zvířaty – a nejméně málo strukturované obrazy přírodních scenérií, textur apod.
A jaké je praktické využití takové aplikace? Pro použití ve fotografii jsou možnosti dost omezené. Fakt, že algoritmus dokáže určit oblasti snímku, které činí obraz zapamatovatelnější, nám může pomoci v postprodukci – poukázat na to, které obrazové prvky zvýraznit, a které naopak utlumit. Třebas se časem dočkáme integrace tohoto algoritmu v některých fotoeditorech. Mnohem zajímavější se však jeví využití v reklamě, např. při navrhování log, nebo v oblasti lidského učení.