Existují postupy, kterými lze na nehybné fotografii zobrazit pohyb. Osvojením si těchto technik získají snímky dynamiku a pestrost vyjádření. I zde platí, že je nutné vybírat vhodné náměty a vyvarovat se paušálnímu uplatnění těchto způsobů fotografování.
Směrové rozmazání
Výrazné rozmazání jedním směrem na fotografii značí pohyb. Tak vidíme za určitých okolností projíždějící auto nebo krajinu z okna vlaku. Rozmazání mírné nebo nesměrové je považováno za technickou chybu. Na snímku má být vždy něco ostré, pokud nejde o jakousi abstrakci.
Řešení tohoto snímku je celkem jednoduché. Pevný stativ, čas expozice 5 s. Tomu korespondovala clona f/14 a ISO 200 pro dosažení této světelné atmosféry a hloubky ostrosti. Z jedné strany jsou zaznamenána zadní červená světla aut a z druhé přední bílá. Úhlopříčné řešení, třetinová kompozice horizontu, klasika... Z podobných snímků nejsem odvázaný, ale patří k tématu.
Pokud chcete zhotovit snímek s pohybovým rozmazáním, je v závislosti na daném pohybu klíčová doba expozice.
Čas 1/60 s byl hraniční, aby se foťák dal ještě udržet a paličky byly rozmazané. Dynamika snímku je patrná. Clona f/3,6 ISO 2500. Byl použit kompakt bez blesku, proto bylo ISO dost vysoké, ale zato je zachována světlená atmosféra koncertu, což je dle mého názoru lepší řešení.
Obecně platí, že pohyb na snímku bude rozmazanější, čím bude: čas expozice delší, pohyb objektu rychlejší, jeho vzdálenost od fotoaparátu menší, ohnisko objektivu delší, nebo čím bude pohyb kolmější na osu objektivu. Samozřejmě různé kombinace mají příslušné důsledky. Například u vlaku, který jede v ose objektivu, není s ohledem na pohybovou neostrost snímku jeho rychlost podstatná. Spíš má souvislost s životem fotografa.
Směrové rozmazání můžeme realizovat různými způsoby.
Delší čas a pohybující se objekt
Pohybující objekt exponujeme delším časem tak, že bude rozmazaný. Snímáme z pevného místa a uplatňujeme takový expoziční čas, aby některé objekty na snímku byly ostré a ty, které se pohybují, nebo se pohybují rychleji než ostatní, byly rozmazané.
Nejčastěji se jedná o fotografie sportovních událostí, kdy se podstatně rychleji pohybuje jedna část těla (hod, odpal, kop atd.), dále klasické záběry tekoucí vody v potoku nebo rozmazané postavy v popředí nějakého děje.
Při použití stativu byl čas expozice 1/16 s a clona f/8 s ohledem na hloubku ostrosti při ISO 200
Často přidávám lidský prvek do snímků architektury, exteriéru, nebo krajiny. Zvyšuje to dynamiku a přidává měřítko. Pokud se to podaří s pohybovou neostrostí, dynamiku to umocní.
Kráčející postavy přidávají do snímku pražské synagogy živý, dynamický prvek, kontrast, hloubku a měřítko. Čas 1/15 s.
Snímání z pohybu
V tomto případě snímáme z objektu, který je v pohybu, rozmazané bude okolí. Exponujeme tak, že fotoaparát i objekt je na jedné pohybující se pozici – například portrét u okna jedoucího vlaku.
Spíš než fotografovi na druhém konci kolotoče se zatočí hlava fotografovaným. 1/30 s.
Zajímavou možností je vyladit čas expozice tak, že bližší okolí pohybujícího se fotoaparátu bude rozmazané a vzdálenější pozadí bude ostré (snímek z okna jedoucího vlaku).
Panning: sledujte, co fotíte
Panning je metoda snímání, kdy sledujeme fotoaparátem v hledáčku nebo na displeji objekt, který se pohybuje. Použijeme delší čas expozice. Rozmazané bude pozadí a rychleji nebo jiným směrem pohybující se části objektu (např. kolo).
Fotoaparátem pohybujeme stejným směrem takovou rychlostí, aby byl objekt v hledáčku nebo na displeji stále na stejném místě. Pohyb provádíme nejlépe otáčením těla tak, aby v době expozice bylo tělo v normálním postavení. Zejména profesionální fotografové zaměřeni na reklamu používají k pohybu fotoaparátu vozidlo, které jede vedle objektu zájmu.
Typický panning: zrcadlovka s čipem APS-C, objektiv 128 mm (zde i jinde přepočet na 35 mm), expoziční čas 1/30 s, f/8
Plynule kopírujte pohyb objektu s namáčknutou spouští a se zapnutým průběžným ostřením. Důležité je sledovat objekt i během expozice a pro plynulost pohybu i chvíli po expozici. Vhodné je kontinuální snímání, krátkými sekvencemi snímků, kdy máte více možností výběru ze snímků v sekvenci.
Jinou možnost zaostření nabízí autofocus nebo manualfocus, kdy předostříte na vzdálenost předpokládané expozice. Rozhodujícím kritériem bývá dobrý odhad děje na scéně. Berte též do úvahy hloubku ostrosti, respektive clonu k danému ohnisku objektivu.
Fotoaparát ostří asi 0,3 s a exponuje tak 0,1 s. Ač se to nezdá, pokud to neberete do úvahy, má to v mnoha situacích vliv na kompozici a výraz snímku.
Nejlogičtější nastavení expozičního režimu fotoaparátu je priorita času nebo manuální režim, protože čas expozice je zásadní. Vzhledem k výše uvedenému nemá význam uvádět univerzální časy závěrky. Názorné jsou spíš údaje pod obrázky. Fotografování za slunečného dne a použití delšího času expozice pak může komplikovat skutečnost, že i při maximální cloně bude snímek přeexponovaný. Pak je jedinou možností použití šedého filtru, nebo si počkat na jiné světlo.
Delší čas expozice nastoluje problém pohybové neostrosti ze strany fotoaparátu.Stabilizátor má smysl pouze tehdy, pokud umí stabilizovat obraz pouze v jedné ose. Jiný nepoužívejte. Některé fotoaparáty nabízí inteligentní stabilizaci objektivu, kdy se při panningu automaticky vypne stabilizace v horizontálním směru.
Použití stativu je sporné, osvědčil se mi pouze monopod. Nejdůležitější je stabilní poloha fotoaparátu respektive fotografa. Vypadá to jako banalita, ale často v zaujetí na kompozici a expozici zapomeneme na stabilní držení fotoaparátu, možnosti opřít se atd.
Poslední variantou je „polevit“ při posuzování ostrosti. Ta je ostatně vždy relativní a připustit o něco větší rozptylové kroužky zaznamenaných obrazových bodů (viz článek Správně zaostři a potom stiskni spoušť).
Zrcadlovka se snímačem APS-C, čas 1/13, f/14, použitá ohnisková vzdálenost 168 mm. Úhel pohybu je menší než 90° k ose objektivu, což je příznivé k uplatnění průběžného ostření. Pro větší dynamiku byl použit delší čas, ale nic není dokonale ostré. Delší ohnisko částečně kompenzuje úhel pohybu ve smyslu úvahy o času expozice v souvislosti s neostrostí.
Při panningu býváme velmi soustředěni na technické provedení snímku, které není jednoduché. Nezapomeňte na kompozici, pro kterou platí obecná pravidla. Specifické a obtížné je sledování objektu v pohybu a ubíhající pozadí tak, aby obojí mělo ideální parametry. Dále připomenu, že před objektem na snímku by mělo být místo ve směru pohybu.
Světlo i kompozice jsou v pořádku. Ohnisko 36 mm, APS-C, 1/60, f/11. Panning splnil účel
K zvládnutí panningu je potřeba trpělivě cvičit, vyzkoušet všechny varianty a snímky přesně vyhodnotit. Pro začátek si určete, že zaznamenáte jedoucí auto v momentě, kdy jeho přední světla budou v zákrytu s nějakým výrazným prvkem pozadí. Uvidíte, že to není jednoduché.
Co si počít s bleskem
Při realizaci pohybové neostrosti je zajímavou možností použít blesk, nejlépe externí. Dokáže zmrazit pohyb. Míru zaznamenání přirozeného světla řídíme clonou, časem a citlivostí ISO, přičemž limitní je schopnost snímače zaznamenat nízkou hladinu světla.
Pohyb přirozeného světla bude zaznamenán před pohybujícím objektem při expozici blesku na první lamelu. Přirozenější je neostrost tvořená dlouhým časem za pohybem, což umožňuje blesk na druhou lamelu.
Expozice byla měřena na světlo v pozadí. Závěrka se otevřela na 0,5 s a po tuto dobu čip snímal pozadí a pohybující se světla auta v tmavém popředí. Na konci expozice blesk nastavený na druhou lamelu osvítil auto. Mírná neostrost auta je způsobena jemným zaznamenáním přirozeného světla.
Podobné legrácky se nabízejí. Blesk je nastavený na první lamelu: potáhnout, blesknout a nakreslit srdce.
Pohybuje-li se objekt v relativní tmě, blesk ho zastaví i při delším času expozice bez nebezpečí neostrosti ze strany fotoaparátu. To je výhodné i při panningu s bleskem a světlejším pozadím, které bude rozmazané.
Velmi dlouhý čas závěrky při panningu nebyl na závadu pro tmavé popředí, které osvítil blesk zaměřený na chlapce. Za setmění je světlejší obloha, která vytváří kontrast s tmavými stromy. Proto je pozadí rozmazané.
Hodně nestabilní pozice
Pokud je na fotografii něco v nestabilní pozici, je to v pohybu. Vyplývá to z našich zkušeností a fyzikálních zákonů. Buď je v nestabilní pozici pohybující se objekt, nebo tento objekt způsobí nestabilní pozici něčeho jiného (zvířený prach, voda).
Na snímku je podstatný výraz děvčete. Ostré je to, co je důležité, proto byl použit krátký čas a malé clonové číslo (1250 sf/1,8APS-C75 mm). Nestabilní pozice zde předurčuje pohyb a dodává snímku dynamiku, aniž by zhoršila jeho čitelnost.
Obrázek je od nás ze severu. Čas 1/125 s zde není zajímavý, pohyb je ale evidentně vyjádřen zaznamenáním zvířeného prachu od kol
Emociální vrchol
V situacích, kdy zachytíme emociální vrchol děje, podle výrazu osoby nepochybně poznáme, zda se jedná o dolní polohu bungee jumpingu, nebo relaxaci na laně hlavou dolů. Tady nám pomůže instinkt a zkušenost i v méně vyhrocených situacích. Důležitá jsou gesta a emoce, kdy je pohyb zřejmý při zachování dokumentačního charakteru.
Clona f/2,8 a zaostření na diskutujícího způsobilo, že ostatní subjekty nejsou v hloubce ostrosti. Pak už jsem se soustředil na vrchol emocí, což bylo toto. Ostatně kdyby děj ještě gradoval, měl bych možnost ho zaznamenat. Čas 1/125 s byl zárukou, že gesta budou srozumitelná. Dynamika je patrná.
Expoziční čas 1/30 s, f/4, blesk odrazem od stropu a zdi naproti se zamíchal do přirozeného světla. Opřel jsem se s aparátem mezi dveře naproti snímku, abych delší čas lépe udržel. Pohybová neostrost rukou, která směřuje proti objektivu, je trochu podpořena menší hloubkou ostrosti. Nejdůležitější je výraz oslavence, na jehož oko jsem zaostřil.
Oba obrázky zachycují jakýsi vrchol emocí, případně snažení. Pohyb je v nich cítit.
Pestrost výrazových prostředků fotografovi otvírá nové možnosti kreativní tvorby. Zařaďte mezi ně působivé umocnění pohybu na snímku.
