Nechcete se smířit s přepaly a podexpozicí? V našem návodu si ukážeme, jak v programu Adobe Photoshop složit dvě různě exponované fotografie.
Ačkoli jsou digitální fotoaparáty lepší a dokonalejší, stále narážíme na jejich limity. Jedním z nich jsou rozlišení snímače, dynamický rozsah snímače a také třeba ohnisková vzdálenost objektivu, resp. úhel záběru. Můžeme si pořídit vyspělejší přístroj, koupit širokoúhlejší objektiv, ale lepších výsledků dosáhneme za cenu nemalých investic. Druhou cestou jsou digitální úpravy snímků. V článku o skládání panoramat jsme si vysvětlili, jak pomocí několika dílčích záběrů a programu Hugin složit širokoúhlý snímek. Nyní se pokusíme vylepšit dynamický rozsah fotoaparátu pomocí složení dvou různě exponovaných fotografií.
Ideálním zdrojem je samozřejmě digitální zrcadlovka s plnou kontrolou nad expozicí a fotografie ve formátu RAW, ale i s klasickým kompaktem a formátem JPG lze dosáhnout uspokojivých výsledků. Důležité je, aby kompakt měl manuální režim nebo alespoň kompenzaci expozice.
Klasickým příkladem příliš kontrastní scény je krajina s tmavým lesem a světlou oblohou. Bodovým měřením expozice zjistíme, že fotografie v námi zvolené kompozici bude expoziční kompromis – buď budeme mít přepálenou oblohu nebo podexponovaný les nebo obojí. Jak z toho ven? Jednoduchým trikem: Pořídíme dva záběry. Na prvním budou správně exponované světlé části, v našem případě obloha, a na druhém expozici vyladíme pro tmavé partie – les.
Důležité je mít fotoaparát stále nasměrovaný na jedno místo. Fotografové, kteří vlastní a pravidelně používají stativ jsou ve výhodě. Pokud stativ nemáte a fotíte z ruky, snažte se nepohnout s fotoaparátem.
V následujícím návodu si nejprve ukážeme jak fotografie slícovat, pak si vysvětlíme jejich složení. Postup není složitý a dává překvapivě dobré výsledky. Pro složení fotografií použijeme program Adobe Photoshop a mou oblíbenou funkce s názvem Vrstvy a Masky. Vrstvy Photoshopu jsou poměrně známá funkce, ale pokud nich slyšíte poprvé, doporučuji vám nejdřív přečíst článek o nahrazení vypálené oblohy, kde popisuji jejich fungování.
max. velikost | max. velikost
Fotografie exponovaná na stíny | Fotografie exponovaná na světla
Vrátíme se z fotografování a na kartě máme připravenou aspoň jednu dvojici fotografií pro složení. V Photoshopu otevřeme obě fotografie. V mém případě byly pořízené ve formátu RAW s expozičním rozdílem 2 EV. Fotografie jsem převedl na 16bitový TIFF bez jakékoli korekce expozice nebo tonality.
max. velikost
Vlevo přeexponovaná, vpravo podexponovaná fotografie
Podívejme se nyní na histogram fotografií. Co nám říká? Histogram Photoshopu podává shodné informace jako živý nebo "neživý" histogram na displejích digitálních fotoaparátů. Graficky zobrazuje informaci o intenzitě stínů a jasů na v záběru nebo fotografiích. Každý bod na ose X reprezentuje jeden odstín šedé. Úplně vlevo je 100% černá, na protilehlém konci nalezneme 100% bílou. Na ose Y je intenzita. Pokud graf vystoupá až k maximu osy Y znamená to, že v daném odstínu šedi byl překročen dynamický rozsah.
Histogram přeexponované fotografie | Histogram podexponované fotografie
Cílem našeho snažení je vytáhnout z fotografií dobře exponované části a spojit je v jednu, resp. jeden neořezaný histogram.
Vybereme světlou fotografii a uložíme do schránky (Ctrl + A, Ctrl + C). Světlou fotografii můžeme nyní zavřít (Ctrl + W). Na pracovní ploše Photoshopu zůstala tmavá fotografie. Na ní vložíme obsah schránky (Ctrl + V). Na paletě Vrstev se nám objeví nová vrstva. Pro názornost jsem vrstvy přejmenoval na Světlá a Tmavá.
Paleta vrstev; A – přidání masky vrstvy, B – přidání vrstvy úprav, C – roleta změny krytí vrstev
Nyní napravíme rozdíly mezi pořízenými záběry. Ačkoli jsem použil stativ, během fotografování se mi pohnul a snímky neleží přesně na sobě. Na paletě vrstev klepnutím označíme vrstvu Tmavá (řádek zmodrá) a z rolety krytí vrstev vybereme režim násobit. V tomto režimu vidíme obě fotografie zaráz a můžeme je slícovat.
max. velikost | max. velikost
Fotografie po změně režimu krytí | Fotografie zobrazená v měřítku 1 : 1
Nástrojem pro přesun (V) pohybujeme s vrstvou Tmavá tak, aby obrazy ležely přesně na sobě. Vrstvu můžete nejprve přetáhnout myši jemné doladění provést šipkami klávesnice. Nástrojem pro ořez (C) odstraníme přesahující okraje. Režim krytí po ořezu vrátíme na Normální.
Teď přijde to hlavní
Přípravou fázi máme za sebou a můžeme se pustit do skládání. Nejprve si klepnutím na název vrstvy označíme vrstvu Tmavá pro editaci. Vybereme plátno a zkopírujeme (Ctrl + A, Ctrl + C). Pak stejným způsobem vybereme vrstvu Tmavá. Ve spodní části palety klepneme na ikonu přidání masky vrstvy. Vedle náhledu se nám objeví bílé okénko. Klepneme na něj s přidrženou klávesou Alt. Tím se přepneme na editaci masky vrstvy. Vložíme obsah schránky (Ctrl + V). Objeví se fotografie Světlá, ale v černobílém provedení.
max. velikost
Černobílá maska vrstvy Tmavá
Abrakadabra...
Ač se to nezdá, kouzlo je u konce. Zbývá jen vyslovit formuli tím, že klepneme na název vrstvy Tmavá. Co se přihodilo? Jak již víme, maska vrstvy reguluje její průhlednost. V místě přepalů – bílé barvy horní vrstva Tmavá zcela překryje vrstvu spodní Světlá. Protože v masce jsou jen šedé odstíny, dojde pouze částečnému přimíchání tmavých partií fotografie z vrstvy Tmavá do vrstvy Světlá.
Když to na první pokus nevyjde
Změnou kontrastu masky můžeme regulovat poměr mezi fotografiemi. Klepneme na náhled masky vrstvy a křivkami (Ctrl + M) přizpůsobíme její tonalitu.
Finální ladění
V úpravách nejsme omezeni pouze úpravou masky. Můžeme spojené fotografie upravovat jako celek. Klepnutím na ikonu v spodní části palety vrstev přidáme vrstvu úprav, konkrétně Křivky. Křivky ve vrstvě úprav se chovají stejně jako klasické křivky vyvolané z menu nebo klávesovou zkratkou (Ctrl + M), ale jejich účinky jsou nedestruktivní, protože se vytvoří jako další vrstva s charakteristickou ikonou. Vrstvu, resp. úpravy lze kdykoli změnit a fotografii doladit podle vlastního gusta.
max. velikost | max. velikost
Přidání vrstvy úprav | Práce s křivkami ve vrstvě úprav
Na nezmenšeném náhledu fotografie je vidět, že úpravy nejsou poznat a složení fotografií je dokonalé.
Výsledek a jeho histogram
Jsme-li spokojeni, provedeme sloučení viditelných vrstev (Ctrl + Shift + E) a výsledek uložíme (Ctrl + Shift + S). Na závěr se podíváme na výslednou fotografii a vrátíme k histogramu, který nyní ukazuje správnou expozici.
max. velikost
Výsledná fotografie
Histogram výsledné složeniny
Na závěr si celý postup zopakujeme v bodech:
- Pořídíme dvě fotografie s rozdílnou expozicí
- Fotografie dáme do vrstev; světlou dolů a tmavou navrch
- Zkopírujeme světlou fotografii
- Založíme masku
- Vložíme fotografii do masky
- Je-li to nutné, změníme kontrast masky
- Složenou fotografie upravíme nedestruktivní vrstvou úprav
Uvedený postup lze rozšířit a aplikovat na více než dvě fotografie. Jednotlivé snímky poskládáme ve vrstvách na sebe a opatříme maskami. Pro uspokojivý výsledek je ale nutná precizní a zdlouhavá práce s kontrastem masek i kontrastem dílčích snímků, čímž se dostáváme k tomu, že pro skládání více fotografií není tento postup ideální a je lépe použít specializovaný program pro HDR fotografii.