Novinka od Olympusu, skrývající se po označením Stylus XZ-2, navazuje designem i zaměřením na stylový kompakt Olympus XZ-1. Zachovává si některé charakteristické rysy, jako je výborná světelnost F1,8–2,5 nebo praktický rozsah ohnisek 28–112 mm.
Samozřejmostí je možnost ukládání v RAW formátu, natáčení videa v HD kvalitě nebo připojení externího blesku. V řadě dalších rysů se však liší. Podívejme se nyní, co si pro nás Olympus připravil.
O dva roky větší
Když si postavíme oba kompakty vedle sebe, první zřetelný rozdíl je v ergonomii. Na pravé straně fotoaparátu přibyl grip pro lepší oporu prstů při focení (jehož velikost je možno změnit dokoupením gripu ještě většího), mírně zvětšena je také opora pro palec na zadní části fotoaparátu.
Srovnání: vlevo Olympus XZ-2 a vpravo Olympus XZ-1
Ovládací prvky jsou rozmístěny stejně, ale přibyla navíc dvě tlačítka a páčka. Páčka vpravo pod objektivem, která designem připomíná samospoušť na starých Praktikách, slouží k přepínání manuálního a automatického ostření. Její součástí je také funkční tlačítko (Fn2), k němuž si v menu můžeme přiřadit např. volbu vyvážení bílé či změnu ISO. Druhé funkční tlačítko je pak umístěno pod palcem (Fn1). K němu můžeme přiřadit např. náhled hloubky ostrosti (výběr je však dosti omezený).
XZ-2 disponuje také dvěma kruhovými voliči. Jeden je umístěn v zadní části pod palcem a jeho pootáčením se můžeme pohybovat v menu, měnit clonu či další (dle toho, kde se zrovna nacházíme a který program máme zvolen). Přední volič se nachází na obrubě objektivu a má podobnou funkci.
Pokud se tedy například nacházíme v rychlém menu (do něj se proklikneme tlačítkem OK), točením zadního voliče vybíráme prvek, který chceme měnit (např. ISO), a předním voličem se pohybujeme v nabízených možnostech (vybereme např. ISO 100). U režimu manuální expozice pak zadním voličem měníme clonu a předním kroužkem čas. Apod.
Zadní část s ovládacími prvky
Je libo manuální ostření?
Přední kruhový volič má ještě jednu důležitou úlohu. Jak jsme již zmínili výše, páčkou u objektivu můžeme fotoaparát přepnout do režimu manuálního ostření. Přední kroužek se tím přepne do speciálního režimu, kdy se otáčí plynule bez přerušování a s jeho pomocí se dá krásně zaostřit.
Je to možné zejména díky přiblíženému náhledu – jakmile začneme kroužkem pohybovat, objeví se nám detailní náhled, na němž nastavíme rovinu zaostření přesně tam, kde ji potřebujeme. Velmi praktická věc. U předchozího modelu bylo ostření řešeno pomocí zadního kolečka a menšího náhledu, tedy ne příliš prakticky.
Displej: výklopný a dotykový
Jistě také postřehneme, že fotoaparát je mohutnější a těžší (o cca 70 gramů) než jeho předchůdce. Příčinou je zejména výklopný displej, který však lze vyklápět jen omezeně – nelze tak například displej otočit a přiklopit a zamezit tak poškrábání displeje, jak to bývá např. u kompaktů Panasoniku.
Displej je proveden jako dotykový – lidé navyklí na chytré telefony tak mohou ostřit a fotit pouhým dotykem na libovolném místě obrazovky. Ostření přitom je poměrně rychlé – jedná se tak o prvek, který lze v určitých situacích reálně využít. LCD displej o velikosti 3 palců disponuje o polovinu vyšším rozlišením než předchozí model – 920 000 px.
Výklopný displej
Co se vnitřní části fotoaparátu týče, základem je nový procesor TruePic 6 a nový CMOS snímač o velikosti 1/1,7 palce (oproti TruePic 5 a CCD senzoru v XZ-1). Mírně se nám zvětšilo také rozlišení fotoaparátu – z 10 na 12 Mpx. Pro plné využití potenciálu nového čipu nabízí fotoaparát v této třídě samozřejmě také ukládání do formátu RAW.
Pokračování 2 / 3
Funkce a vybavení
V šeru ostří poměrně rychle i bez pomoci zapnuté AF lampy, a to zejména při nejširším ohnisku. Menší problémy má v šeru při vypnuté AF lampě a větším zoomu, záleží na fotografované scéně.
Rychlost autofokusu při standardních světelných podmínkách je značně lepší a po zaostření můžete okamžitě exponovat. Někdy až příliš rychle – tlačítko spouště je totiž velmi citlivé a relativně často se tak stane, že místo jedné fotky vyfotíte dvě, a to i když nemáte nastaveno sériové snímání.
Sériové snímání by mělo zvládnout 5 snímků za sekundu, při ukládání do formátu RAW jsou to cca 3 snímky (více RAWů v řadě navíc ani nevyfotíte – fotoaparát se poté pustí do jejich ukládání). Subjektivně však při focení kompakt není nejrychlejší – přechod z náhledu vyfoceného snímku k expozici nového není okamžitý.
Umělecké filtry
Fotoaparát disponuje klasickými přednastaveními (portrét, e-portrét, krajina, noční scéna, noční scéna s portrétem, západ slunce, sporty, dokumenty, panorama, ohňostroj, pláž a sníh, podvodní makro, vícenásobná expozice, podvodní široký, backlight HDR), ale také pro Olympus charakteristickými uměleckými filtry.
Filtry pop-art, jemná kresba, zrnitý film, camera obscura, diorama a dramatický tón, kterými disponuje také XZ-1, byly doplněny o čtyři nové: bledé a světlé barvy, jemné světlo, cross proces, jemnou sépiovou a komiks. Při současném ukládání do JPG a RAWu máte navíc výhodu – pokud se na danou scénu filtr nehodí, můžete si standardní verzi vyvolat přímo z RAWu, který je filtrem pochopitelně nedotčen.
Ukázka filtrů – Pop art, Jemná kresba, Bledé a světlé barvy, Jemné světlo, Zrnitý film, Camera obscura, Diorama, Cross proces, Jemná sépiová, Dramatický tón, Komiks, Rozostřeno na pozadí
Díky dobré světelnosti můžeme na kompaktu nastavit velmi nízkou clonu. Můžeme tak dosáhnout rozostření popředí a pozadí snímku. Můžeme využít buď supermakro režim (funguje pouze při nejširším ohnisku, ale můžeme ostřit již od 1 cm) nebo nastavit na objektivu nejdelší ohnisko a fotit z cca 60 cm. Odměnou nám bude bokeh, posouzení jehož kvality je dosti subjektivní, nicméně na kompakt je myslím velmi slušný.
Vysoká světelnost v praxi: při nejširším ohnisku (28 mm, supermakro režim) a při nejdelším (112 mm)
Kvalita obrazu
Fotoaparát produkuje fotografie, které jsou pěkně prokreslené a doslova plné detailů, a to nejen při nejnižším ISO. Výborná světelnost pak fotoaparát předurčuje jako vhodného pomocníka při fotografování za horších světelných podmínek. Pokud nám nevadí fotit na nízkou clonu, nemusíme použít blesk nebo příliš zvyšovat ISO.
Vlevo fotografie pořízená do JPEGu, vpravo pak vyvolaná z RAWu
Zdrojové snímky si můžete stáhnout zde.
Pokud se bez zvýšení ISO neobejdeme, můžeme se pohybovat v rozsahu až do ISO 12800. Horní hranice je hodně vysoká, ovšem o použitelnosti obrazového výstupu při nejvyšším ISO by se dalo polemizovat. Co je však podstatné, je to, že do ISO 400 je JPG výstup přímo z fotoaparátu velmi dobře použitelný.
XZ-1 – postupně citlivosti ISO 100 až ISO 6400, levý snímke JPEG, pravý snímek vyvolaný z RAWu
V porovnání s o dva roky starším předchůdcem je obrazová kvalita JPG o poznání vyšší. Zatímco XZ-1 žehlí detaily již od nejnižších hodnot ISO, u XZ-2 je redukce šumu více znatelná až nad ISO 400. To má na svědomí pravděpodobně nový CMOS senzor, případně citlivěji nastavené odšumovací algoritmy. Sami můžete posoudit ve srovnání.
XZ-2 JPG z fotoaparátu a vpravo pak JPG z RAWu – postupně všechny citlivosti od ISO 100 do ISO 12 800
Pokračování 3 / 3
Hodnocení a demosnímky
Olympus Stylus XZ-2 je povedeným nástupcem již tak dobrého předchůdce a ve své třídě kompaktů se rozhodně neztratí. Krásný retro design a relativně kompaktní rozměry, praktický rozsah ohnisek, skvělá světelnost, už to zní dobře.
Největším benefitem je však obrazová kvalita, což by mělo být kritérium nejdůležitější, včetně velmi kvalitního výstupu ve formátu JPG, zejména co se šumu při vyšších citlivostech týče. Dva roky vývoje jsou poznat, zejména pokud fotoaparát srovnáme s jeho předchůdcem.
K velmi praktickým zlepšením pak patří také způsob manuálního ostření a dvě nová funkční tlačítka (zejm. pro rychlý přístup k nastavení ISO). Z drobností, které velmi potěšily, je také to, že histogram v náhledu snímku po zaostření zůstává zobrazen a do doby, než exponujeme, a nezmizí, jako tomu bylo u XZ-1.
Co mi stále chybí, je velký náhled vyfocené fotografie s přepaly, hodil by se také přímý přístup tlačítkem na některé prvky, např. ISO či vyvážení bílé (což v současně době suplují dvě nová funkční tlačítka) a výklopný displej by mohl být, když už je přítomen, plně výklopný. A poslední věc, která by se velmi hodila, je větší výdrž baterie. Akumulátor je sice nový, ale dle údajů výrobce zvládne vyfotit přibližně stejný počet fotografií jako jeho předchůdce, což se mi i potvrdilo. Pro delší focení tedy budete muset vyrazit s připraveným náhradním.
Fotoaparát jistě ocení uživatelé, kteří mají proces focení plně pod kontrolou a využijí manuálních režimů a zpracování RAW souborů. Určitě je dobrou volbou také jako menší společník k vaší zrcadlovce, kterou se vám ne vždy chce s sebou nosit.
Technické specifikace
- Snímač: 1/1,7" CMOS 12 Mpx
- Maximální rozlišení: 3968 × 2976 obr. bodů
- Rychlost závěrky: 1/2000 - 60 s (+ až 16 min. v režimu B)
- Rozsah: ISO citlivosti 100–12 800
- Video: 1080p / 30 sn/s; 720p, 9Mbps; stereo zvuk
- displej: 3" výklopný s rozlišením 920 000 obr. bodů
- Rychlost snímání: 5 snímků/sekundu (v RAW 3 snímky v řadě)
- Slot pro paměťové karty: SD (SDHC, SDXC, UHS-I kompatibilní)
- Rozměry: 113 × 65,4 × 48 mm
- Hmotnost: 346 g (včetně baterie a paměťové karty)
Demosnímky
