Širokoúhlé objektivy naleznou uplatnění v mnoha žánrech včetně krajiny, architektury nebo skupinových portrétů. Také v reportážní fotografii je použití krátkých ohnisek velmi oblíbené.
Široký záběr pomáhá hlavní motiv lépe zasadit do prostředí a divák tak o něm získává maximum informací. Reportér se však musí s fotoaparátem dostat do těsné blízkosti objektu – doslova vstoupit do scény, což může být často náročné.
foto: Martin Kozák, Canon EOS 1D Mark II, F11, 1/2 500 s, Peleng 8 mm
Krajináři zase mohou díky ultraširokoúhlým objektivům do záběru zahrnout jak výrazný detail v popředí, tak krajinnou scenerii v pozadí. Tento kompoziční přístup dodává záběrům na prostoru.
Ohniska s faktorem
Oblast širokoúhlých objektivů je ohraničena ohniskem přibližně 35 mm a pokračuje směrem dolů zhruba k 18 mm. Kratší ohniska pak spadají do kategorie tzv. „rybích ok“. Jejich úhel záběru odpovídá 180 ° a dávají značně deformováný obraz. Mírný zmatek v ohniscích způsobuje různá velikost čipů u digitálních zrcadlovek. Zatímco v minulosti 28mm ohnisko automaticky znamenalo úhel záběru 75 °, dnes již není situace tak jednoznačná. U čipů menších než kinofilmové políčko totiž dochází k zúžení úhlu záběru.
Záběry do nebe Se širokoúhlými ohnisky můžete při pohledu zdola snadno obsáhnout objekt svého zájmu i s okolím. Vhodným námětem může být snímek výškové budovy nebo stromů snímaných z podhledu. Dynamiku záběru dodají linie sbíhající se ke středu. 
foto: Jan Šimek, Nikon D70, Zenith 16 mm F2,8; F10 1/200 s
|
Ani digitální zrcadlovky s menšími čipy nejsou samozřejmě ochuzeny o široké záběry – výrobci doplnili škálu objektivů o zoomy s extrémně krátkými ohnisky. Vzhledem k tomu, že tyto objektivy nedovedou vykreslit celé kinofilmové políčko, nehodí se pro klasické zrcadlovky.
Znásobte prostor Širokoúhlý záběr lze využít také k podtržení dojmu prostoru u záběrů krajiny. Stačí jen umístit konkrétní objekt do přední části záběru, zatímco druhou část snímku tvoří prvky v porovnání s předním objektem zdánlivě velmi vzdálené. 
foto: Martina Čížková, Olympus OM20, Rexatar 28 mm F2,8; F22, 1/200 s
|
Pomůckou pro fotografy, kteří přešli z kinofilmu, k lepší představě o úhlech záběru objektivů na digitálních zrcadlovkách s menšími čipy se ohniska začala přepočítávat tzv. crop (ořezovým) faktorem. Když ohnisko použitého objektivu vynásobíte tímto číslem, dostanete ohnisko, které by mělo u klasického filmu týž úhel záběru. Ve skutečnosti se ovšem ohnisková vzdálenost změnou velikosti snímače samozřejmě nemění.
Diagonální křivka tvoří směr čtení snímku. na této fotografii vedou ok diváka schody ubíhající zleva doprava
foto: Jan Šimek, Nikon D70, Nikkor 12–24 mm F4; F7, 1/200 s, ohnisko 12 mm
Oblíbeným kompozičním prvkem pro zvýraznění ubíhajících linií jsou koleje
foto: Jan Šimek, Nikon D70, Nikkor 12–24 mm F4; F9, 1/320 s, ohnisko 18 mm
Například 24mm objektiv nasazený na fotoaparát Nikon D70 s crop faktorem 1,5×, dává teoretické ohnisko 38 mm. Úhel záběru sice bude týž jako u 38mm ohniska na kinofilmu, ostatní optické vlastnosti včetně hloubky ostrosti však odpovídají 24mm sklu.
Velikost crop faktoru se u jednotlivých výrobců liší, například u zrcadlovek od firem Nikon, Fujifilm a Pentax je to 1,5, zatímco u Canonu 1,3 nebo 1,6.
Cesta do nekonečna Zajímavým kompozičním prvkem při fotografování se „širokáčem“ jsou linie ubíhající do nekonečna – například polní cesta v krajině. Tento prvek podstatně umocňuje prostor a dynamiku záběru. Velmi přitom záleží, do které části snímku linie umístíte. V ideálním případě by měly začínat již v popředí a vést pozornost směrem k těžišti kompozice.  
dobře (ohnisko 24 mm) | špatně (ohnisko 12 mm)
foto: Jan Šimek, Nikon D70, Nikkor 12–24 mm, F4; F9, 1/320 s
Jiným příkladem, jak využít ubíhajících linií ve snímku, mohou být sluneční paprsky svítící skrz mraky. Uvedené fotografie ukazují rozdíl kompozice při použití krajních ohnisek objektivu 12 a 24 mm.  
ohnisko 24 mm | ohnisko 12 mm
foto: Jan Šimek, Nikon D70, Nikkor 12–24 mm, F4; F11, 1/500 s
|
Svět v pozadí
Jedním z typických využití širokých ohnisek je fotografování architektury a interiérů. Velký úhel záběru dovolí obsáhnout v hledáčku celé budovy nebo místnosti. Pokud přitom budovu nebo stavbu snímáte z podhledu, dochází ke sbíhání svislých linií. Tento jev, jemuž se vyhnete jedině se speciálními, tzv „shift“ objektivy, lze však jednoduše odstranit následnou úpravou v počítači.
Architektura v hledáčku Krátká ohniska se uplatní při focení architektury. Velký úhel záběru dovolí do snímku z malé vzdálenosti vměstnat celou budovu. Nevýhodou jsou optické deformace, které ale lze snadno zkorigovat v počítači. 
foto: foto: Jan Šimek, Nikon D70, Nikkor 12–24 mm, F4; F8, 1/250 s, ohnisko 24 mm
|
U fotografování interiérů opět oceníte zachycení velké části prostoru a v případě pevných ohnisek také dobrou světelnost. Krátká ohniska navíc umožňují volit nižší citlivost a delší čas, protože tolik nehrozí rozmazání vlivem roztřesení přístroje.
Blízká setkání Zaostřením objektu v těsné blízkosti můžete dosáhnout zajímavého vyjádření plasticity, je však třeba počítat s optickou deformací a nastavením vyšší clony pro dosažení větší hloubky ostrosti. 
foto: Jan Šimek, Nikon D70, Nikkor 18–70 F3,5–4,5 ED; F9 1/320 s, ohnisko 18 mm
|
Krásy a vady širokáčů
Řada kreativních možností širokoúhlých objektivů je vyvážena určitými optickými vadami. Na výsledných fotografiích se zejména zoomových objektivů můžete setkat se sférickým zkreslením, ať už poduškovitým nebo soudkovitým. U reportážních záběrů si jej možná ani nepovšimnete, horší je situace u fotografování architektury, kdy na snímcích vidíme prohnuté zdi, podlahy nebo celé objekty.
Slunce v záběru Se širokými ohnisky je také možné dosáhnout zajímavého efektu při zachycení slunce a jeho paprsků. Takový snímek vyžaduje co nejvyšší clonu, nejlépe v režimu priority clony, a někdy také korekci expozice směrem dolů. Je třeba počítat s přepálenými místy, především v oblasti slunce. K dosažení většího kontrastu se hodí černobílý režim snímání. 
foto: Jan Šimek, Nikon D70, Nikkor 18–70 mm, F3,5–4,5 ED; F22, 1/500 s, ohnisko 24 mm
|
Mezi další časté neduhy patří chromatická aberace, vinětace a světelné odlesky. Chromatická aberace neboli barevná vada vzniká nestejným lomem světelných paprsků různé vlnové délky na čočce objektivu a projevuje se fialovou konturou na přechodech mezi výraznými jasy a stíny. Širokoúhlé objektivy obsahují velké množství čoček, proto je u nich tato vada viditelnější.
Ukázka typických nešvarů širokoúhlých objektivů: na snímku najdete sférické zkreslení, světelné odrazy (prasátka) i vinětaci.
foto: Jan Šimek, Nikon D70, Nikkor 12–24 mm F4; F8, 1/250 s, ohnisko 12 mm
Vinětace způsobuje ztmavení rohů ve výsledném obraze. U ohnisek nad 35 mm se vinětace obvykle již téměř nevyskytuje, naopak čím je ohnisko kratší, tím větší vinětace hrozí. Ke značnému zesílení vinětace může dojít také při nasazení filtrů, proto je výrobci nabízejí i v tenčím „slim“ provedení. Tenké filtry však již nemají závit pro případný další filtr.
Světlo v noci Velký úhel záběru obsáhne velkou část prostoru, což umožňuje při nočním fotografování města získat impozantní snímky. 
foto: Filip Mileret, Nikon D70, Nikkor 10–20 mm F4–5,6; F8, 30 s, ohnisko 10 mm
|
Tipy pro fotografování zeširoka
Myslete perspektivně
Vnímání perspektivy a její dopad na výsledný snímek by mělo být jedním ze základních kreativních nástrojů fotografa se širokoúhlými objektivy. Díky porozumění perspektivě lze dosáhnout zajímavého snímku s působivou hloubkou prostoru.
Nevstupujte si do záběru
Zvláště při fotografování s rybím okem je snadné nechtěně se dostat do záběru objektivu, který zabírá úhel 180 stupňů.
Rybím okem Zcela specifickým objektivem je rybí oko, které při svém úhlu záběru 180° obsáhne svénu v šíři, jakou lidské oko nedokáže zachytit. Proto se také často stává, že je ve snímku viditelná některá část fotografova těla. Vzhledem k optické konstrukci tohoto objektivu dochází k extrémnímu zakřivení paralelních linií obrazu. To znamen, že jakákoli přímka, neprocházející středem snímku získá zaoblený tvar. 
foto: Jan Šimek, Nikon D70, Nikkor 10, 5 mm F2,8 ED Fisheye; F5, 1/60 s
|
Experimentuje s kompozicí
Širokoúhlé objektivy jsou ideální pro experimentování s kompozicí, proto hledejte nové formy vyjádření prostoru a netradiční pohledy na fotografovanou scénu.
Foťte do RAWu
Velký úhel záběru má výhodu v záběru rozsáhlého prostoru, nevýhodou je ale větší náročnost na obrazový snímač vzhledem k velkému kontrastu scény. Proto raději foťte do RAWu, který má větší dynamický rozsah a zachová data pro další zpracování v počítači.
Zeširoka
Mezi ideální objektivy pro skutečně širokoúhlé snímání s digitální zrcadlovkou patří skla s ohniskovou vzdáleností mezi 12 až 24 mm. Jsou dostatečně světelná a kvalitně kreslí. Pokud vám nevadí deformace obrazu, můžete zkusit experimentovat s rybím okem.
Blesk v akci interní blesk má řadu neduhů, lze jej však s výhodou využít k osvícení předmětu v popředí a pozadí naopak pomocí korekce expozice ztmavit. ideální je regulovat výkon blesku tak, aby byl objekt v popředí opticky oddělen od pozadí. 
foto: Jan Šimek, Nikon D70, Nikkor 12–24 mm F4; F11, 1/160 s, ohnisko 22 mm
|
Celý článek najdete v časopise DIGIfoto.