Průkopníkovi vodotěsných ultrakompaktů, společnosti Olympus, v současnosti konkuruje vícero renomovaných výrobců digitální fototechniky. Mezi nejúspěšnější rivaly třídy Mju Tough, původně označované zkratkou SW, patří Panasonic s řadou FT, Pentax s aparáty tříd W a WG nebo netradiční Canon D10 s přímou optikou uzavřený v robustním těle.
Standardem pro současné vodotěsné aparáty je širokoúhlé ohnisko odpovídající ekvivalentu kinofilmových 28 mm, případně méně. Rozsah optického zoomu představuje troj až pětinásobek základního ohniska. Světelnost objektivů na tomto ohnisku díky převažující periskopické optice zpravidla neklesá pod F3,1. Výjimkou je světelný objektiv na Canonu D10, který však není širokoúhlý. Většina vodotěsných aparátů nabízí možnost snímání videosekvencí v HD, případně ve Full HD rozlišení.
Sony TX10 je druhou generací vodotěsných kompaktů TX a přímým konkurentem
modelů Olympus Mju Tough a Panasonic třídy FT
Mechanická ochrana objektivu před poškozením je v případě vodotěsných aparátů o něco složitější než u běžných přístrojů. Lamela chránící objektiv ve vypnutém stavu je mechanický element, který se může důsledkem usazování minerálů ze slané vody poškodit, případně způsobit poškození samotného objektivu. Obnažená optika bez jakéhokoliv krytu naopak zvyšuje riziko poškození objektivu při kontaktu s ostrými předměty.
Sony TX10, který je v hlavní roli tohoto testu, je po modelu TX5 druhou generací aparátů Sony v segmentu vodotěsných přístrojů. Kromě využití vysokorychlostního snímače typu BSI CMOS přináší do třídy vodotěsných přístrojů dotykový displej, rozměrný kryt objektivu, výjimečně širokoúhlý objektiv a neobvykle štíhlé tělo. Kromě vodotěsnosti do hloubky 5 metrů deklaruje odolnost vůči nárazu z výšky 1,5 metru a mrazuvzdornost do -10 °C.
Odolný elegán s dotykovým ovládáním
Srdcem TX10 je snímač BSI CMOS s extrémně vysokým rozlišením 16,2 megapixelů, což v praxi znamená 4 608 × 3 456 obrazových bodů. BSI označuje zezadu osvětlený snímač, čili obvody nestojí v cestě toku světla, a to dopadá na světlocitlivé prvky bez přechodu přes obvody snímače. Vzhledem k rozměrům snímače 6,2 × 4,6 mm je použito mírně řečeno přehnané rozlišení a jeho reálný užitek je minimální. Podobné rozlišení využívá zrcadlovka Nikon D7000 na snímači o rozměrech 23,6 × 15,7 mm.
Minimalizované ovládací prvky a dotykový displej jsou
charakteristickými rysy modelu TX10
Štíhlé tělo aparátu je hlavně pod hladinou vhodné pojistit poutkem na zápěstí
Stabilizovaný objektiv přístroje má stejně jako většina vodotěsných kompaktů periskopickou konstrukci. Čočky se při zoomování pohybují uvnitř přístroje, přičemž světlo sem vede optický hranol. Toto řešení omezuje světelnost objektivu, která se od minimálního ohniska k maximálnímu mění od F3, 5 po F4, 6. Velmi příjemný je rozsah, který začíná na velmi širokoúhlém ekvivalentu kinofilmových 24 mm a končí na hodnotě 100 mm.
Na horní straně se nachází hlavní vypínač, tlačítko prohlížení snímků, spoušť
a tlačítko pro snímání videosekvencí
Vodotěsné „Téčko“ ostří pomocí devíti zaostřovacích bodů, díky dotykovému displeji je možné zvolit bod ostření i dotykem prstu. Rozlišení displeje je 921 000 obrazových bodů při úhlopříčce 3 palce (72,6 mm). Podobně jako všechny novější aparáty od Sony, i TX10 je vybaven duálním slotem pro paměťové karty MemoryStick i SD, včetně podpory MemoryStick Pro-HG Duo a formátu SDXC.
Pod vodotěsným krytem na spodní straně přístroje se nachází prostor pro štíhlý akumulátor NP-BN1
a duální slot pro paměťové karty MemoryStick Duo a SD/SDHC/SDXC
Štíhlé tělo aparátu je z lehkého kovu a díky dotykovému displeji jsou ovládací prvky na horní straně přístroje redukovány na nezbytné minimum. Je zde rozměrná spoušť, zapuštěný hlavní vypínač a blíže k zadní stěně drobné tlačítka záznamu videosekvencí a režimu prohlížení snímků. Pravá horní strana je osazena malou zapuštěnou páčkou zoomu, která při manipulaci jednou rukou může vést k nechtěnému vyklouznutí přístroje.
Rozměrný kryt objektivu je kompromisem mezi obnaženou optikou a tenkými lamelami,
které se mohou mechanicky poškodit.
Objektiv má rozměrný kryt, který zabírá téměř polovinu přední strany přístroje. Jde o kompromis mezi obnaženou optikou a automatické uzavírání lamelou, uživatel se může rozhodnout, v jakém stavu aparát zůstane po použití ve vodě. V každém případě je třeba aparát po focení v mineralizované nebo slané vodě důkladně opláchnout. Nevýhodou posuvného krytu je, že i po důkladném utření se pod ním zdržuje voda, proto je vhodné aparát před dlouhodobějším uložením důkladně osušit.
Levá strana přístroje nemá konektory, ani ovládací prvky. Horní hrana na pravé straně je osazena
drobnou páčkou zoomu, pod vodotěsným krytem se nacházejí USB a HDMI konektory
Standardní příslušenství aparátu Sony TX10; nabíjení baterie je řešeno netradičně prostřednictvím
připojení aparátu k USB; v balení se nachází i síťový adaptér s USB konektorem (není na snímku)
Na pravé straně přístroje se nachází kryt s těsněním, pod kterým jsou konektory pro připojení k USB portu a HDMI. Nabíjení baterie je řešeno netradičně prostřednictvím USB kabelu přímo v aparátu. V balení se místo nabíječky nachází adaptér pro nabíjení ze sítě. Spodní strana přístroje má šachtu pro paměťovou kartu a akumulátor NP-BN1 s deklarovanou kapacitou 250 snímků. Kryt tohoto prostoru je také vybaven těsněním.
Displej při snímání zobrazuje všechny potřebné informace kromě živého histogramu;
dotykem lze zvolit expoziční režim, bod zaostření a podobně
TX10 je schopen vyfotografovat první snímek přibližně sekundu po zapnutí. Zaostřování v běžných světelných podmínkách na základním ohnisku je velmi rychlé a přesné, při maximálním ohnisku trvá ostření aparátu přibližně o půl sekundy déle. Ostření zřetelně zpomalí v šeru, aparát si v limitovaném rozsahu vzdáleností vypomáhá asistenčním světlem. Zabudovaný blesk je v porovnání s konkurenčním Panasonicem FT2 méně výkonný, má dosah necelé čtyři metry.
Ikony v hlavním menu je možné uspořádat podle potřeby
Displej umožňuje několik úrovní vizualizace informací. Nechybí zobrazení citlivosti ISO, rozlišení, poměru stran, odhadovaný počet snímků při zvoleném rozlišení a podobně. Zobrazení živého histogramu TX10 nenabízí. Přímým dotykem můžeme na displeji měnit rozlišení, režim blesku, samospoušť, režim snímání nebo aktivovat volbu ostření dotykem.
Podrobné menu nastavení aparátu je rozděleno do čtyř záložek
Hlavní menu je složeno z rozměrných ikon vybraných funkcí. Po kliknutí na piktogram ozubeného kola je možné přidat, odstranit nebo změnit jejich pořadí podle potřeb uživatele jednoduchým tahem prstu ze seznamu na levé straně displeje. Piktogram kufru vyvolá podrobné menu rozděleny do čtyř záložek, zde je možné nastavit všechny dostupné parametry snímání, prohlížení, správy souborů, regionální nastavení a podobně.
Vlevo volba režimu snímání, kde lze aktivovat i panoramatické či 3D snímky; ve středu a vpravo pestrá paleta scénických režimů; nechybí speciální režim pro snímání pod vodou
Samostatné menu tvoří volba režimu snímání. Nechybí inteligentní automatika, na snímání panoramat, 3D snímků či videosekvencí jsou určeny zvláštní scénické režimy. Jelikož TX10 je v podstatě expoziční automat, nezajišťuje přímý přístup k nastavení clony a času. Dostupná je kompenzace expozice v režimu programové automatiky. Na rozdíl od většiny předešlých modelů třídy T, nechybí manuální vyvážení bílé, včetně zvláštního vyvážení bílé pro snímání pod vodou.
K režimu prohlížení neodmyslitelně patří přehledný kalendář
Pokračování 2 / 3
KAPITOLA 2 - Solidní obrazová kvalita a zbytečné rozlišení
Sony TX10 produkuje (stejně jako většina kompaktů Sony) živé, saturovanější snímky s mírným zdůrazněním modrých a purpurových odstínů. Na základním ohnisku odpovídajícím kinofilmovým 25 mm je pozorovatelné výrazné sférické zkreslení. Chromatická aberace v podobě barevných lemů na kontrastních rozhraních v okrajích obrazu je korigovaná na minimum. Na maximálním zoomu odpovídajícím 100 mm je zkreslení prakticky nepozorovatelné.
Vpravo snímek realizovaný na základním ohnisku odpovídajícím kinofilmovým 24 mm.
Citlivost ISO 125, expoziční čas 1/400 sekundy, clonové číslo F 4,5. Levý snímek realizován
na maximálním ohnisku odpovídajícím kinofilmovým 100 mm. Citlivost ISO 125,
expoziční čas 1/500 sekundy, clonové číslo F 4,6.
Snímek při základní citlivosti ISO 125
Celková ostrost snímků v okrajových částech obrazu je při základním ohnisku zřetelně nižší, v případě maximálního zoomu je rozdíl méně výrazný. Nadměrné rozlišení na malém snímači způsobuje slévání jemných detailů v malých kontrastních rozhraních, tento jev je zřetelný především při větších výřezech, a to již na základní citlivosti ISO 125. Pro drtivou většinu běžných situací a tisku to ale nebude představovat zásadní problém.
Dva příklady snímků v přímém protisvětle se sluncem v záběru.
Oba snímky jsou fotografované na základním ohnisku odpovídajícím kinofilmovým 24 mm.
V přímém protisvětle na základním ohnisku vznikají v objektivu viditelné odlesky v podobě purpurových a tyrkysových kruhů, zpravidla v blízkosti světelného zdroje. Větší odlesk spolu s dvěma menšími a výraznějšími vznikají na protilehlé straně snímku v případě, že je světelný zdroj umístěn na okraji záběru. Pokud je světelný zdroj mimo záběr, odlesky se objeví jen ojediněle.
Výřezy snímků realizovaných na různých citlivostech ISO.
Zleva ISO 125, 200, 400, 800, 1600 a 3200.
Přehnané rozlišení přenáší své důsledky i na rozsah použitelné citlivosti. Rozdíl mezi ISO 125 a ISO 200 není příliš výrazný, i když redukce šumu už na 200 ISO slije jemné detaily. Na ISO 400 míra šumu a jeho redukce narůstá výrazněji, přičemž tuto hodnotu lze považovat za hraniční pro většinu běžných situací. Nouzovým řešením je ISO 800, vhodné pro zobrazení na TV, případně pro tisk malých formátů.
Příklady snímků s automaticky aktivovaným režimem makro.
Kvalita obrazu na ISO 1600 a 3200 je za hranicí rozumné využitelnosti. Ztrácejí se jemné detaily i na výrazných kontrastních rozhraních a vzhledem k míře šumu a jeho masivní redukci se mění i barevné podání. V případě CMOS snímače je obrazová kvalita na vyšším ISO více závislá na intenzitě osvětlení scény. Vyvážení bílé v běžných podmínkách zvládá TX10 velmi dobře, v komplikovaném umělém osvětlení a při fotografování pod vodu je vítanou možností manuální vyvážení.
Vlevo snímek s bleskem, vpravo tentýž snímek po redukci červených očí v režimu prohlížení.
TX10 neodstraňuje červené oči automaticky po nasnímání jako některé kompakty Panasonic,
dodatečná korekce však funguje spolehlivě.
Jako většina kompaktů vyšší třídy vybavených CMOS snímačem, nabízí i TX10 možnost snímání panoramat metodou Sweep Panorama, čili pouhým stisknutím spouště a rovnoměrným pohybem ve zvoleném směru. Dojem z panoramat lze umocnit snímáním 3D panoramatických snímků a snímání panoramat pod vodou dává této funkci nové možnosti využití. Režim panoramatu pod hladinou je lepší si předem připravit, protože volba scény dotykem na displeji ve vodě není zrovna nejjednodušší.
Vlevo běžný snímek objektu vzdáleného asi 30 cm od objektivu.
Vpravo tentýž objekt nasnímaný s aktivovanou funkcí rozostření pozadí.
Funkce rozostření pozadí není ani zdaleka náhradou malé hloubky ostrosti, jakou známe ze zrcadlovek, svou roli pro zdůraznění zaostřeného objektu v popředí však plní poměrně dobře. Manuál doporučuje vzdálenost přibližně 30 cm od snímaného objektu a výsledek připomíná rozostření vytvořené v grafickém editoru. Softwarová výbava TX10 samozřejmě zahrnuje detekci tváří a úsměvu, kategorizaci pořízených fotografií podle portrétů a podobně.
Vlevo snímek s objektivem na rozhraní vodního prostředí.
Ve středu a vpravo snímky pod hladinou akvária.
Zvláštní a velmi výraznou předností TX10 je možnost snímání full HD videosekvencí se stereofonním záznamem zvuku. Videozáznam v rozlišení 1920 × 1080 při rychlosti 50 interpolovaných snímků v kodeku AVCHD má datový tok 24 MB/s, což odpovídá zlatému standardu full HD kamer střední až vyšší střední třídy. Pro srovnání, zrcadlovka Nikon D7000 snímá videosekvence v maximálním datovém toku 19,3 MB/s. Kvalita obrazu v tomto módu hravě předčí většinu vodotěsných aparátů.
Volba formátu a rozlišení videosekvencí
Pokračování 3 / 3
KAPITOLA 3 - Vodotěsný fotoaparát roku?
Navzdory určitým rezervám při ovládání pod vodou prostřednictvím dotykového displeje a několika kvalitativním kompromisům v obrazové kvalitě, je Sony TX10 v době psaní testu nejzajímavějším vodotěsným aparátem roku 2011. Jeho rychlost ostření předstihne Olympus třídy Tough a kvalita videa je o krůček před vodotěsnými aparáty třídy TS od Panasonicu. Výjimečně širokoúhlý objektiv a třípalcový displej s vysokým rozlišením dotváří celkový dobrý dojem.
Kromě obrazových kompromisů vyplývajících z vysokého rozlišení lze aparátu vytknout snad jen menší odolnost vůči odleskům v protisvětle či rezervy v čitelnosti displeje na velmi silném slunci. Daní za kompaktní rozměry je zpravidla kapacita baterie, která může limitovat nadšeného uživatele snažícího se vytěžit z full HD videa maximum. Přibližně hodina snímání videosekvencí si při intenzivním využití videa vyžádá nákup rezervní baterie.
TX 10 je ideálním kompaktním obojživelným partnerem pro pobyt u moře, díky mrazuvzdornosti a solidní rychlosti ostření bez problémů ustojí i fotografování zimních sportů. Širokoúhlý objektiv a jednoduché snímání panoramat ocení nadšený fotograf země a přírodních scenérií, kompaktní rozměry mohou přijít vhod pro každodenní využití aparátu jako pracovního fotozáznamníku. Při snímání společenských událostí je jediným limitem nižší výkon vestavěného blesku.
Klíčové vlastnosti a výhody
- Mimořádně kompaktní vodotěsný aparát
- Full HD videosekvence kvalitou odpovídající HD kamerám vyšší střední třídy
- Třípalcový dotykový displej s vysokým rozlišením
- Širokoúhlý objektiv odpovídající 24 mm po přepočtu na kinofilm
Hlavní nevýhody
- Nižší ostrost v okrajové části snímků na základním ohnisku
- Zbytečně vysoké rozlišení limitující rozsah použitelné citlivosti
- Tendence tvorby výrazných odlesků v přímém protisvětle
- Dotykové ovládání méně pohodlné při snímání pod vodou