Abyste vše zaznamenali na svých fotografiích, musíte zvolit správnou expozici a správný okamžik záběru. Dělal jsem reportáž na Národní třídě k 25. výročí událostí 17. listopadu 1989.
Mnoho lidí si vyfotografovalo památník 17. listopadu, místo plné emocí a zvláštní atmosféry. Po fotografické stránce to není jednoduchá scéna. Tmavý prostor osvícený svíčkami a pohybující se lidé si vyžaduje specifické nastavení expozičních parametrů a čitelný obraz scény ve fotoaparátu.
Poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil. F3,51/125 s, ISO 640korekce blesku FEC -2EV.
Zapálená svíčka je slabým zdrojem teplého světla. V této souvislosti si při fotografování opakujte, že intenzita světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti. To znamená, že nevelké množství fotonů (pokud je svíčka hlavním zdrojem světla) je i relativně blízko tohoto zdroje už nedostatečné.
Snímač fotoaparátu produkuje stálý elektrický náboj, který se projeví na fotografii šumem. Nedostatečné množství fotonů nezvýší elektrický náboj tak, aby byl odstup od šumu dost velký pro kvalitní identifikaci požadované světelné informace ve fotoaparátu. Zvýšení citlivosti nic neřeší, protože se znásobí informace z fotografované scény i šum.
Plamínky dostatečně osvítily tvář dítěte, která jim byla nejblíž a také obličeje dvou žen. Vše ostatní bylo příliš daleko a je podexponované. Na zdi vlevo nahoře je vidět značný šum. Z histogramu je patrné rozložení jasů. Na diagonále jsem označil shora: jas plamene svíčky, tváře dítěte, tváře ženy, tváře muže zcela vlevo, tváře stojícího muže, vzdálenějších tmavých oděvů. F3,51/125 s, ISO 800.
Expozice
Podmínky pro expozici na stálé světlo v tmavém prostotu jsou dané. Co je blízko zapálených svíček, bude dostatečně osvícené, co dále, nikoliv. V záběru budou pohybující se lidé. Co z toho plyne pro nastavení známého expozičního trojúhelníku clona, expoziční čas, hodnota ISO?
Clona
Poučka zní: nejprve nastavíte clonu podle požadované hloubky ostrosti. Je tomu tak s tím, že hloubkou ostrosti má smysl se zabývat pouze u fotoaparátů s větším snímačem. Vyšší clony jsou však při nedostatku stálého světla omezujícím faktorem. U většiny kompaktů a všech mobilů je bohužel hloubka ostrosti od popředí do pozadí.
Ostřil jsem při cloně F3,2 (1/125 s, ISO 640 FEC -2 1/3) a ohnisku objektivu 90 cm (FF) na obličej herce Jana Potměšila (vpravo dole). Do hloubky snímku ubývá ostrosti. Kdybych chtěl vše ostré, musel bych clonit tak na F8 a jasové poměry by byly zcela odlišné. Záměrně jsem nezobrazil invalidní vozík, aby se nestal „atrakci“ fotografie.
Při nedostatku světla se hodí malé clonové číslo, aby ho co nejvíce prošlo ke snímači fotoaparátu. K tomu jsou ideální velmi světelné objektivy (F1,4 až F2,8). Ty bývají také velmi drahé. Vyšší clonová čísla, při limitech expozičního času a ISO, zachytí jenom plameny svíček a několik centimetrů okolo. Používal jsem objektiv se světelností F2,8 v celém rozsahu zoomu a clony od F2,8 do F3,5 (výjimečně F4 a F5).
Expoziční čas
Výše uvedená úvaha o hodnotách clony platí při našich podmínkách, kdy jsou na scéně lidé v pohybu a fotografujete z ruky. Podle intenzity pohybu, vzdálenosti od aparátu, ohniska objektivu a pevné ruky je použitelný čas 1/60 s a vyšší, aniž by došlo k pohybovému rozmazání.
Potřebujete dostat na snímač stále co nejvíce fotonů a čím déle bude otevřený objektiv, tím jich tam „vlétne“ víc. Při statických scénách a delších časech je přínosem stabilizátor obrazu, který zamezuje rozmazání snímků vlivem chvění fotoaparátu, respektive rukou. Používal jsem expozičních časů 1/60, 1/80, 1/100, 1/125, 1/160 s
Mým úmyslem byla větší hloubka ostrosti, aby byly čitelné stuhy v popředí s květinami, svíčky ve středním plánu i lidé v pozadí. Proto jsem zvolil clonu f/5 a zaostřil na rovinu ve středu fotografie v úrovni svíček. Aby se prosadilo stálé světlo, musel jsem zvolit 1/60 s při ISO 640. Poměrně dlouhý čas expozice jsem v ruce udržel, což je vidět na popředí, ale lidé v pohybu jsou rozmazaní. Nejvíc je to patrné na chlapci vpravo. Bez blesku by bylo tmavé zejména popředí, které je mimo dosah světla svíček. Blesk odrazem FEC -2 1/3 EV. Širokoúhlým objektivem jsem dostal vše do záběru a zvětšil hloubku ostrosti.
Citlivost
Vysoké hodnoty ISO jsou pro výrobce fotoaparátů zadarmo a používají je s oblibou jako marketingový nástroj. Otázkou je jejich praktická použitelnost. Příliš vysoké ISO způsobí buď intenzivní šum, nebo při vysokém stupni potlačení šumu vyžehlení snímku a ztráty detailů. Pro mě je přijatelnější šum.
Platí, že čím větší snímač má fotoaparát, tím vyšší ISO je použitelné. U kompaktů asi do ISO 400, APS-C do 3200 a FF do 12800. Dost záleží, k čemu budou použité. Jiné jsou požadavky na selfie pro kámoše a jiné na snímek pro prestižní magazín. Používal jsem hodnoty ISO od 400 do 1600.
Pokračování 2 / 2
Přidejte nenápadně blesk
Blesk
Blesk zruší světelnou atmosféru při fotografování u rozsvícených svíček. To je staré známé klišé. Pokud je blesk doplňkovým světlem, je situace zcela jiná.
Doplňkovým světlem bude tehdy, když doplní stálé světlo. Podmínkou je samozřejmě možnost manuální regulace výkonu blesku FEC.
Stejná expozice na stálé světlo v multisegmentovém režimu měření a manuálním nastavení (1/125 s, F3,5, ISO 640). Bez blesku a s doplňkovým bleskem FEC -2 1/3. Pro mně je čitelnější druhý snímek. Je vhodnější i pro případnou editaci jasu v RAW.
Poněkud zjednodušeně řečeno: blesk si změří fotografovanou scénu (ETTL), vytyčí popředí a přizpůsobí svůj výkon tak, aby popředí bylo jasově středně šedé. To způsobí, že např. obličej ve světle svíčky v temném prostoru bude vypadat jako průměrně osvětlený denním světlem při zapálené svíčce.
Když však zadáte, že světlo blesku snížené např. o 2EV bude to správné, projeví se světlo svíčky a nepřebije jej záblesk. Zároveň takové světlo blesku decentně nasvítí třeba pozadí (odrazem i vzdálenější), nebo dosvítí světlo svíček v popředí. Namíchání stálého světla se světlem blesku je velkou alchymií. Pokusím se nastínit základní pravidla, ale nejvíce vám pomůže praxe a odzkoušení třeba doma na triviálně aranžované scéně.
Regulací výkonu blesku oproti jeho změřeným hodnotám stanovíte, jak hodně se na snímku projeví. Za předpokladu vhodných parametrů expozice se nenápadně smíchá světlo blesku se stálým světlem a lehce ovlivní náladu fotografie. U všech obrázků čas 1/100 s, F3,5, ISO 800 a korekce blesku FEC 0EV, -1 2/3EV, 2 2/3 EV. První snímek vypadá jako v ostrém poledním slunci, na třetí fotce je málo světla blesku a je příliš tmavá, prostřední snímek je OK k editaci.
Připomeňme si základ: světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti. Omezíte-li účinky stálého světla na scéně vysokým clonovým číslem, krátkou dobou expozice, případně je nepodpoříte vyšším ISO, blesk zvýší svůj výkon (pokud na to má) a osvítí popředí dle svého zadání na středně šedou.
Za popředím bude světla rychle ubývat a kousek dál bude na snímku „černá stěna“. Když však opačnými parametry expozice necháte prosadit i stálé světlo, bude popředí stále středně šedé (blesk splní svojí funkci), nebude jasu tak rychle ubývat se vzdáleností a pozadí bude na snímku čitelné.
Nastavte parametry expozice takové, že se prosadí i stálé světlo a smíchá se s redukovaným světlem blesku. To je nejpřirozenější variantou a výsledek může odpovídat realitě. Pokud se jedná o dynamickou scénu a rozhodný prostor je pro fotoaparát nadmíru tmavý, není jiné možnosti, než použití blesku ať přímo (v exteriéru) nebo odrazem (ve vhodném interiéru).
Expoziční parametry jsou shodné: 1/125 s, F3,2, ISO 640, ale u druhého snímku jsem použil blesk FEC -2EV.
Kontrast naší scény byl poměrně vysoký. Většina fotoaparátů nezaznamená jas plamenu svíčky a nejtmavšího koutu zároveň. Buď se pomocí expozičního nastavení vzdáte (oříznete) nejsvětlejší místa a ty budou bez kresby, nebo oříznete tmavé partie. Někdy to může být kompozičně výhodné. Při použití blesku odrazem osvítíte v interiéru nejtmavší místa a tím snížíte rozsah jasů na scéně. Fotoaparát zaznamená kresbu v celém rozsahu obrázku.
Jak postupovat v praxi
Co tedy můžete v praxi udělat s podobnou scénou, kterou jsem fotografoval v podloubí u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze?
Více či méně přeexponovat místa u zapálených svíček proto, abyste nemuseli tolik podexponovat tmavé partie snímku. Nastavit hodnoty expozice tak, aby se prosadilo co nejvíc stálého světla. Omezit záblesk, aby nebyl dominantní. V této souvislosti je rozhodující pro stanovení expozice stálého světla způsob jeho měření.
Použil jsem bodové (Canon-částečné) měření expozice se středem hledáčku na světlech a stínech. Při poloautomatickém režimu (Av) fotoaparát určil hodnoty expozic takové, aby ve stanoveném středu snímku byla šedá (RGB 127, 127, 127). Správná hodnota expozice na stálé světlo se nalézá někde mezi těmito hodnotami podle preference na světelné podání snímku.
Změřil jsem expozici na světla (1/800 s, F2,8, ISO 1600 = 9EV) a stíny (1/15 s, F2,8, ISO 1600 = 3EV) se změnou jenom expozičního času. Rozdíl je 6EV, což prezentuje rozdíl jasů 1:64. Na displeji fotoaparátu názorně uvidíte limitní účinek expozičních parametrů na snímek pro danou scénu. Podle toho lépe stanovíte hodnoty expozice na stálé světlo a také požadavky na blesk.
K měření jasu se používá parametr EV (exposure value = expoziční hodnota). Jeden bod je jasnější než druhý o 1 EV, pokud je jeho jas dvojnásobný. EV je absolutní hodnota světla odraženého od scény, které projde objektivem a dopadne na snímač fotoaparátu.
Zabudovaný expozimetr a firmware fotoaparátu změří jas v měřicích bodech snímku a nastaví expozici tak, aby výsledkem byla středně šedá (odráží 18 % světla). Změna o +1 EV znamená, že na snímač dopadá dvojnásobné množství světla, při –1EV pak poloviční. Parametr EV je pohodlná cesta jak popsat expozici bez ohledu na to, jak jí bylo dosaženo.
Při ostré expozici jsem zvolil manuální nastavení expozičních parametrů, přičemž jsem podle scény a požadavků na její obraz měnil hodnoty clony, času, citlivosti a sledoval orientačně stupnici indikátoru úrovně expozice v hledáčku při multisegmentovém měření. K tomu jsem přidal externí systémový blesk Speedlite 580EX II v režimu ETTL, jehož světlo jsem korigoval od -1EV do -3EV, aby nebylo dominantní. Některé záběry (s nepříliš hlubokou scénou) jsem pořizoval bez blesku jenom na přirozené světlo.
Mým cílem bylo zachování světelné atmosféry fotografované scény. Někdy může fotograf záměrně ovlivnit náladu snímku nastavením parametrů expozice, které mají vliv na jeho světelné poměry.
Fotografie bez dodatečných úprav, upraveny jasové poměry v JPEG editoru (Adobe Photoshop), upraveny jasové hodnoty v RAW (Camera RAW). Expozice 1/100 s, F3,5, ISO 800FEC -2 2/3. Příliš jsem omezil výkon blesku.
Okrajově se dotknu vyvážení bílé (WB) konstatováním, že automatické WB zvládne všechny popisované situace a obraz scény odpovídá originálu. Fotografujte v RAW datech, která vám umožní případnou bezztrátovou korekci vyvážení bílé a také rozšíření dynamického rozsahu snímku, tedy schopnosti vykreslení více detailů ve světlech.
I další softwarové změny jasových poměrů je výhodnější dělat před konverzí RAW dat, pokud máte kvalitní konvertor. Já používám Adobe Camera Raw. Pro účely tohoto článku jsou všechny fotografie, mimo dvou výše umístěných, bez dodatečných úprav před editací. Dodatečné úpravy nemohou nahradit expoziční záměr fotografa, tím méně světla a stíny. Snažte se řešit světla a stíny při expozici snímku. Dodatečné úpravy jsou dobré k doladění fotografie.
Okamžik záběru
U památníku jsem získal trochu místa v prostoru pro novináře a v tlačenici jsem mohl měnit pozici omezeně podřepem. Zoom objektiv byl nutný, na výměnu objektivu nebyl čas.
Dynamická úhlopříčka a plaménky v tmavém pozadí jsou důvodem této fotografie (1/125 s, F3,5, ISO 800 FEC -2 2/3).
Při nedostatku stálého světla je obtížnější zahlédnout v hledáčku správný okamžik expozice. K tomu je důležitý světelný objektiv (do F2,8) a kvalitní pentagonální hranol zrcadlovky. Faktem je, že pro dokumentační účely poslouží i systém: předpažit, zamířit, zmáčknout. Třeba se to může podařit.
Předseda ODS Petr Fiala (1/125s, F3,8, ISO 640 FEC -2 1/3). Rozhodující byl okamžik záběru. Jistě by k tomu šel napsat vtipný komentář stejně jako ke druhému snímku (tatáž expozice, mírně bych upravil při konverzi).
Osvětlení svíčkami společně s výjimečností situace, kdy je zapalujete, vytváří neopakovatelnou atmosféru. Není jednoduché tuto atmosféru zachytit na fotografii. Věřím, že jste našli inspiraci na úspěšné zvládnutí této fotografické disciplíny, kterou uplatníte i při blížících se vánočních svátcích. Přeji vám, aby byly šťastné.