Aneb, když se fotek budeme bát. Tématem dnešní FT je strach, tajemno a obavy z neznámého.
Procházka lesem může být krásným uměleckým zážitkem, intelektuální slastí i příjemným odpočinkem. Les má v sobě něco mimořádně zajímavé, co jako by zůstávalo skryto naším zrakům, ale mimořádně nás přitahovalo – není to ani tak pohled přírodozpytecký, obdivující různorodost porostu, krásu zvěře a rozmanitost hmyzu; ani ono umělecké dýchání barev. Je to něco mezi tím. Dynamika a tajemno, které nelze snadno popsat ani uchopit. Je to napětí z neznáma, pocit lehkého chvění a pocit nejistoty, vědomí, že na rozdíl od měst nejsme tak úplně „doma.“
Atmosféra lesa dosahuje vrcholu s přicházejícím stmíváním a jemnou náručí mlhy, která v sobě může skrýt cokoli – člověka, zvíře, cestu domů. A právě v tomto okamžiku k nám křičí oči Alice, na dnešní fotografii týdne. Dívka jako by do kompozice vůbec nepatřila, s tázavým pohledem, ze kterého není možné vyčíst nic víc než jakousi odevzdanost, snad až znuděnost, bezradnost. Okolo padá mlha a Slunce se zvolna snáší za horizont. A dívka v bílých šatech stojí a čeká. Netečně, jako by nic. Téměř bez známky vnímání situace.
Mnohý divák si jistě vybaví scénu z pohádky o Perníkové chaloupce, kde Mařenka, k překvapení mnohých, nepodléhá panice a bezmeznému stresu, ale racionálně hodnotí daný problém a volí optimální strategii k tomu, aby se dostala i s Jeníčkem domů. Jako by snad ani nevnímala to, že je v lese téměř sama a neví kudy dál. Alice v Budínském lese je alegorií této pohádkové postavy. Nabízí výbornou atmosféru, jisté pnutí scény mezi dívkou a lesem.
She was called Alice; foto himsouls
Autor snímku She was called Alice, himsouls, zvolil vysokou hodnotu ISO, čímž ještě zdůraznil již tak dost tajemnou atmosféru. Fotografie tak boduje nejen svojí předvánoční pohádkovou paralelou, ale také výbornou volbou technických prostředků, scény i kompozice. Proto si jednoznačně zaslouží titul fotografie týdne. Gratulujeme.
A nyní ještě několik, více či méně strašidelných (atmosférou nikoli kvalitou) fotografií uplynulého týdne:
Snímek Opravář od autora fotrhol, se vyznačuje velmi zajímavou volbou barev i kompozice. Pokládá daleko více otázek než odpovědí: Kam jde ten muž? Co opravuje? Proč spěchá? Velice zajímavé originální řešení oprav, jako by bylo alegorií na rázná řešení různých životních dilemat.
Opravář; foto fotrhol
Od autora dnešní fotografie týdne je zde ještě jeden snímek, až hororové tématiky nesoucí název Breath a ukazující ženu, která je na půli cesty mezi umrlcem a nevěstou, mezi životem a smrtí. To vše nádechem zvláštní dynamiky, zdůrazněné závojem; naturalismu, nahého ženského těla; a pomíjivosti suchých růží.
Breath; foto himsouls
Atmosféru opuštěných staveb, samoty i křiku do prázdnoty, který nikdo neslyší, si můžeme vychutnat na fotografii ..Poldi Kladno.. od Nyuszika. Nabízí nádech dynamické samoty, pocit úprku neznámo kam; vítr, který odvál slávu včerejšího dne.
..Poldi Kladno..; foto Nyuszika
Už jste se někdy topili? Pokud ne, tak můžete nasát atmosféru s poslední fotografie tohoto výběru. Autorem je Trepka a nese prozaický název Voda. Zda dívka na snímku plave, nebo se jen s posledních sil nadechuje se asi nedozvíme, ale i tak stojí za pohled na unikající bublinky vzduchu i celková kompozice snímku.
Voda; foto Trepka