Google Picasa je asi jedním z nejrozšířenějších prohlížečů a organizátorů fotografií vůbec. Kromě marketingové strategie Google za tím stojí také řada originálních řešení a funkcí, pohodlné a jednoduché ovládání a samozřejmě také nulová cena. Díky jeho vysoké popularitě ve světě Windows po něm sahá i nemálo uživatelů Linuxu, kteří mají ale k dispozici zatím jen verzi 3.0, a to ještě ne se všemi funkcemi.
Jelikož rozdíly mezi aktuální verzí 3.8 a 3.0 jsou spíše v dodaných funkcích, než ve změnách ovládání a jádra programu, zaměříme se v první části článku na to, co obě verze spojuje a v závěru, ukážeme několik zajímavých funkcí, kterými starší verze nedisponuje.
Začínáme
Instalace ve všech podporovaných operačních systémech je poměrně jednoduchá a bezbolestná. Po spuštění programu je nutné zadat co má a co nemá prohledat a indexovat a po chvíli čekání je systém připraven na běh. Ne zcela dokonalá a příjemná je definice oblastí, kde by měl program indexovat. V Linuxu se k tomu přidává i mírný zmatek související s adresářovou strukturou.
Správce fotografií v netradičním provedení.
Velkou výhodou je těsné propojení s webovými alby Google či blogovací službou Blogger. To umožňuje automatickou aktualizaci alb, které máte online a která si udržujete současně na pevném disku. Nechybí ani možnost si stahovat celá alba, což je další významná funkční vymoženost.
Právě publikování patří mezi největší přednosti Google Picasa – mimo nahrávání do online alb či přímou publikaci na blogu nabízí aplikace také možnost odeslat jako email, pohodlný tisk, možnost vytvořit ze snímků video export do HTML alba nebo výroba koláží. O posledních dvou možnostech bude řeč ještě později.
Snímky je možné importovat poměrně pohodlně, jak přímo z fotoaparátu, tak také z libovolné složky či paměťové karty. Bohužel chybí možnost získávat obrázky také z jiných online alb, než jen s těch, které provozuje Google.
Silnou stránkou Google Picasa je vyhledávání. Kromě klasického prohledávání dle zmíněného data a času, lze definovat poměrně sofistikované masky, které vyhledávání značně ulehčí – ať již podle tagů, barev, umístění nebo pomocí označování skrze hvězdičku. Nechybí ani možnost filtrovat výsledky vyhledávání pomocí omezení na obličeje. Prohledávání video souborů je řešeno samostatně.
Editor
Za podrobnější zmínku jistě stojí editor fotografií. Ten je pojat dosti netradičně. Především méně zkušení uživatelé jistě ocení přítomnost jednoduché tlačítkové volby jednotlivých efektů či nástrojů, ale i pokročilí budou rádi za jednoduchost, rychlost a intuitivnost ovládání. Picasa si ani v nejmenším nechce hrát konkurenci Photoshopu, ale ani nesklouzla na laciné omezení se na pár základních nástrojů.
Vyrovnání snímků rychle, jednoduše a pohodlně.
Menu s nástroji pro úpravu obrázků je rozděleno do tří základních sekcí. V první jsou k dispozici základní prvky úprav, kterou jsou obvykle vykonávány hned na počátku úprav. Ocenění si zaslouží jednoduchost a přitom nápaditost provedení. U vyrovnání snímků je užito mřížky, která umožní snadno nalézt optimální úhel pootočení. U ořezu je možné zvolit velikost rámečku či poměr stran a jednoduše si jej nastavit tak jak potřebujete. Zajímavou funkcí je také portrétní foto, které ze snímku vybere obličej a umožní z něj utvořit portrétní snímek ve zvolené velikosti a poměru stran. Mimo to je zde jednoduchý nástroj na odstranění červených očí, vložení textu a nastavení barev, které má provést program – osobně se mi ale nelíbí praktická realizace jak optimální barevnosti, tak optimálního kontrastu. To je ale asi věcí vkusu. Zcela začínající uživatelé mohou sáhnout také po tlačítku zkusím štěstí pro automatickou úpravu snímku. Nechybí ani jednoduchý nástroj na vložení textu.
Nastavení efektů je snadné, ale omezené.
V další kartě pak lze nastavit barevnost snímků ručně – tedy množství světla, stínů, teplotu barev nebo neutrální barvu. Poslední záložka se pak týká filtrů – snímky je možné převést na černobílé či sépii, doostřit rozostřit, přidat šum, nechat barvy „zteplat,“ nastavit saturaci, ohniskové ostření atp. Tím, že efektů není příliš, se zjednodušuje orientace především méně sběhlým fotografům. Na druhou stranu je pravda, že z funkcí, které fotograf pro zábavu fotící používá, nechybí asi nic podstatného.
Tvorba koláží a HTML stránek
Mezi další zajímavé funkce patří tvorba koláží. Dle mého názoru, se jedná o jeden z nejlepších nástrojů svého druhu na trhu. Stačí si zvolit album a dát se do tvorby. Fotografie do koláže je možné samozřejmě přidávat i později. S každou fotografií můžete libovolně rotovat, měnit její pořadí ve vrstvách snímků, roztahovat ji a zase zmenšovat. To vše velice rychle a intuitivně.
Tvorba koláží je zábavná a efektní.
Pokud potřebujte nějakou fotografii upravit, opět můžete pomocí jednoho kliknutí se přepnout do editoru. Nechybí zde ani pohodlné nastavení pozadí, automatické míchání nebo volba formátu koláže. Naleznete zde předdefinované šablony nebo možnost nechat snímky se navzájem prolnout. Celková práce s kolážemi je velice příjemná, a pokud nemáte potřebu snímky nějak ořezávat do různých tvarů, není třeba sahat po bitmapovém editoru, ale je možné se spolehnout právě na Picasu.
Na výběr je řada šablon koláží.
Za další pozitivum aplikace je možné považovat tvorbu HTML alb. Ač zde není žádné převratné množství šablon a stylů, ale ty, co jsou k dispozici, vypadají pěkně, zmenšení snímků je provedeno citlivě a kvalitně a i CSS soubor je přehledně a rozumně strukturován, takže změnám vzhledu se meze nekladou ani v nejmenším.
Co chybí 3.0?
Pravdou je, že aktuální verze 3.8 (k dispozici je zatím jen pro Windows) je v mnoha ohledech podstatně dále. Kromě drobných vylepšení vzhledu se ale objevilo několik novinek, na které je nutné upozornit alespoň v krátkosti. V předně je to práce s obličeji, kterou podporuje i online album. Picasa 3.8. dokáže obličeje rozeznávat, podle vzoru jim přiřazovat jména, vyhledávat v nich nebo třeba animovat, jak daný člověk stárnul. V práci s obličeji patří Picasa 3.8 k absolutní špičce v oboru.
Picasa 3.8 ve Windows.
Další užitečnou věcí je propojení s online editorem Picnik, který nabízí velké množství zajímavých efektů ať již vážně myšlených nebo zábavných. Vylepšení se dočkalo také synchronizování alb, odstraňování duplikátů, vyhledávání nebo možnost si nechat vyvolat fotografie. Zlepšila se také práce s EXIF informacemi. Již dříve byl vylepšen nástroj na tvorbu CD s fotografiemi a postupně se rozšiřují i možnosti tvorby filmů ze snímků.
Pokud hledáte jednoduchého správce fotografií v Linuxu, který by disponoval dostatkem běžně potřebných funkcí, jste fanouškem Google nebo máte rádi koláže, pak je Google Picasa i v Linuxu obstojnou volbou. Na druhou stranu je zřejmé, že zaostalost vývoje se někde projevit musí. Pokud ale hledáte opravdu kvalitního správce fotografií v Linuxu, doporučuji užít spíše digiKam nebo jiný robustnější nástroj, který je vyvíjen především pro tento operační systém.
Megapixel.cz - Doplníme Vaši fotovýbavu i znalosti!