Raní rituály má téměř každý – od pořadí toho, kterou botu si nasazujeme jako první, přes čaj či kávu až po to, zdali ráno čteme či nečteme noviny.
Ráno je časem až téměř magickým a do velké míry určuje jakým způsobem se bude ubírat náš den – někdo nemá rád vstávání, jiný nemůže dospat. Jsou lidé, kteří milují ranní mlhy a pohledy s okna do spící krajiny, která je ještě zahalená rouškou tmy a kterou slunce kousek po kousku prozařuje. Ti druzí něco takového nikdy neuvidí – být v plném vědomí v čase úsvitu je pro ně natolik frustrující událostí, že místo zážitku z ticha a krásy jsou naprosto zdrceni a postaveni mimo svůj spokojený ranní koloběh.
Snění u snídaně; foto Miroslav Hrdý
Ať již patříme do kterékoli kategorie, téměř každý u snídaně čas od času sní a vytváří tak prostředí jemného přechodu mezi dnem a nocí, mezi spánkem a bděním v sobě samém. Je to doba, kdy je možné sny téměř hmotně zachytit a zhodnotit. Ať již v umění nebo v pracovních plánech. A nebo je jen tak nechat plynout a spolu s nimi se nechat unášet a odpočívat.
Dnešní fotografie týdne ukazuje lemuří matku s mládětem, které saje její mléko. Zatímco jedinou starostí malého je nasytit se, má matka k dispozici určitý čas, kdy může jen sedět a snít. Nemůže snít dlouho – musí být ve střehu před případnými vetřelci, ale přesto se může nechat vytrhnout z běžného koloběhu starostí a ponořit se do světa ideálů a krásných představ. A i když to někomu může připadat jako únik z reality, je možné v tom vidět vnitřní touhu po kráse.
Dostojevský říká, že krása zachrání svět. Může zachránit svět především každého jednoho člověka, když ji bude hledat, obdivovat a milovat. A pokud pomůže snění k tomu, abychom se alespoň na chvíli mohli s touto krásou setkat, bude náš den podstatně krásnější celý.
Gratuluji Miroslavu Hrdému k zisku fotografie týdne s krásným snímkem Snění u snídaně (), kterému je možné technicky i kompozičně vytknout jen málo co. A dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších snímků, které se v uplynulém týdnu objevili v naší fotogalerii.
Dlouhé chvíle; foto fotrhol
Jiným pohledem do dálek je snímek Dlouhé chvíle, jehož autorem je fotrhol. V tichu mlženého oparu hledí do lesa pes, jako by něco pozoroval nebo na někoho čekal. Dočká se?
Kometa; foto mikoudelka
Zajímavý snímk s atmosférou ticha a pohledu do noci je také fotografie Kometa, který zachytil mikoudelka. Téměř hororový pohled na čtveřici ptáků, kteří tiše krouží při svitu měsíce, jemné světlo přicházející z okna, postava staršího člověka, který vše pozoruje. To vše zasazené v hutné ale dobré kompozici.
Random Solutions; foto Rudych
Random Solutions je dílo, které leží na pomezí fotografie a grafiky a nabízí patřičnou barevnou provokaci. Nachází se na úrovni snesitelného, pěkného a zajímavého, nebo je již za ní. Myslím, že u řady soudobých umělců je právě toto balancování na hraně jedním z podstatných atributů jejich tvorby a ona provokace způsobem komunikace s divákem. Stejně jako u Rudych.
A na závěr spíše fotografická legrácka, která je ale doplněna vtipnou bajkou o setkání s Duchem křivoklátských lesů, který lidem v lichém počtu škodí a těm v sudém pomáhá. Inu má to svojí logiku a hlavně neotřelou myšlenku, trefně přiřazenou ke snímku s názvem Setkání jehož autorem je Luboš Kořínek.
Setkání; foto Luboš Kořínek