I digitální snímek potřebuje retušovat. Můžete se chtít zbavit stop po prachu na snímači nebo odstranit kazy z pleti.
Pokud jste někdy fotografovali na film a své snímky si sami zvětšovali, asi víte, jak zákeřným nepřítelem dokázal být prach, který ulpíval na filmu samotném i sklech zvětšovacího přístroje. Na výsledných fotografiích zanechával rušivé stopy, které bylo nutné pracně retušovat. Jako oblíbený prostředek k tomu sloužily třeba anilinové barvy nanášené extrémně jemným štětcem.
Přiznám se, že mi to nikdy moc nešlo. Neměl jsem trpělivost pro hodinářsky pečlivou práci. U digitálních snímků se s kazy způsobenými prachem na snímači setkáte vlastně jen výjimečně – při fotografování zrcadlovkou na vysokou clonu. Navíc odstranit takovýto kaz je v moderním editoru fotografií vybaveném nástrojem typu klonovací razítko úkon až směšně jednoduchý.
Princip práce s klonovacím razítkem si snadno představíte už podle názvu nástroje: Nejprve někde ve snímku naberete vzorek (například místo se zcela dokonalou pletí), pak tímto vzorkem „přerazítkujete“ nežádoucí místo (kaz v pleti). Je-li třeba, postup opakujete tolikrát, až nežádoucí místo zcela zmizí překryto nabranými vzorky.
Nástroj Klonovací razítko naleznete v hlavním okně GIMPu – ve výchozím nastavení v páté řadě a čtvrtém sloupci. Aktivovat jej můžete také klávesovou zkratkou C (opravdu stačí stisknout tuto jedinou klávesu).
Po aktivaci uvidíte v dolní části hlavního okna celou řadu voleb nástroje. Možná budete chtít změnit Stopu – vybrat jiný tvar nebo velikost. Samotnou velikost pak můžete upravit i pomocí volby Škála. Dejte si pozor na to, aby Režim byl nastaven na Normální a Zdroj na Obrázek (samozřejmě ale můžete cvičně vyzkoušet, jak se chování nástroje změní při jiných volbách).
Teď máte Klonovací razítko připraveno k použití. Pro jemnou práci je ale důležité patřičně přiblížit (zvětšit) místo s kazem, tak, abyste si všimli každého nedokonalého pixelu. Můžete použít nabídku Zobrazení – Přiblížení, ale vzhledem k tomu, jak často je při editaci snímku vhodné změnit měřítko zobrazení, se raději naučte jednoduché klávesové zkratky. Snímek tedy můžete postupně přibližovat tisknutím jediné klávesy +, případně nastavit rovnou stoprocentní zobrazení stisknutím klávesy 1.
Nevidíte-li po přiblížení v okně tu část snímku, na které se nachází kaz, přidržte mezerník a myší posuňte viditelný výřez (bez tisknutí tlačítka myši!) do správné pozice. Pak pusťte mezerník – a konečně se dostanete k vlastnímu použití Klonovacího razítka. Najeďte myší na tu část snímku, která představuje místo, kde chcete nabrat vzorek – tedy na místo s čistou modrou oblohou. Podržte stisknutou klávesu Ctrl a klikněte myší. Pak se přesuňte na místo, které chcete přerazítkovat, tedy oblohu s tmavou neostrou skvrnou od prachu na snímači. Opět stiskněte tlačítko myši – do snímku se otiskne stopa čisté oblohy.
Posuňte se o kousek a znovu stiskněte tlačítko myši – otiskne se další stopa čisté oblohy. Posunujte se a tiskněte tlačítko tolikrát, až kaz zcela překryjete. Nemusíte nabírat vždy nový vzorek čisté oblohy, razítko si původní vzorek uchová tak dlouho, dokud se nerozhodnete nabrat jiný (opět přidržením klávesy Ctrl a kliknutím myší).
Po odstranění kazu si prohlédněte výsledek na náhledu celého snímku – nastavte takové měřítko zobrazení, aby se celý vešel do okna. Můžete k tomu využít klávesovou zkratku Ctrl+Shift+E.
Pozorní čtenáři si možná všimli, že jsem pojem „původní vzorek“ před chvílí nepoužil zcela přesně. Posunujete-li totiž razítkem po snímku při stisknutém tlačítku myši, posunuje se i nabraný vzorek – zachovává si svou relativní polohu vůči místu, které razítkujete. Toto chování můžete změnit. V dolní části hlavního okna GIMPu nastavte hodnotu parametru Zarovnání na Pevné. Ve většině případů je ale vhodnější zachovat nastavení Nic nebo zvolit Sledující.
Nejste-li spokojeni s výběrem stop, které pro razítko (i jiné nástroje) GIMP v základním nastavení nabízí, můžete si vytvořit stopy vlastní. V nabídce Dialogy nad otevřeným snímkem vyberte Stopy (máte-li otevřeno sdružené okno Vrstvy, kanály, Cesty, najdete dialog Stopy v jeho dolní části). Objeví se dialogové okno se stopami, v jehož dolní části je pět tlačítek. Klikněte na druhé zleva – Nová stopa.
Nastavte parametry nové stopy a pojmenujte ji
Odstranit pomocí klonovacího razítka stopy prachu je velmi snadné. Jen o málo obtížnější je náprava drobných vad pleti – jen musíte pečlivěji volit vzorek pro razítko, tak, aby co nejpřesněji odpovídal odstín pleti ve vzorku a v okolí místa s kazem. S trochou cviku se pak můžete pustit i do odstranění drobných objektů, které narušují kompozici snímku – třeba drátů elektrického vedení.
Na hranu eticky přípustných zásahů do snímku, či možná až za ni, se dostanete ve chvíli, kdy se z fotografií naučíte beze stopy odstranit osoby. Eticky nepřípustné může být použití takové fotografie, zejména pokud se jedná o dokument, ale zkusit si podobnou retuš je samozřejmě dobrým a prospěšným cvičením. Náročnost retuše se bude lišit podle toho, na jakém pozadí se osoba nachází.
Následující dvojice snímků se liší – na druhém chybí jedna osoba. Zkušenější oko jistě rozpozná retušovací zásahy. Tím lépe, můžete se pokusit vyretušovat první snímek dokonaleji.