V dnešní recenzi se zaměříme na test odolného digitálního kompaktu Olympus mju Tough 6000, který je jedním z posledních zástupců dlouhé řady odolných fotoaparátů Olympus, kterou započal před třemi lety model mju 720SW. V současnosti nabízí Olympus kromě testované novinky i mju Tough 8000, který nabízí masivní celokovové tělo a rozlišení 12 Mpx. Oba modely sdílejí shodný objektiv o 3,6× rozsahu 28−102 mm. Je jen pozitivní, že trend širokoúhlých ohnisek 28 mm (ekvivalent kinofilmu) ovlivnil i sféru odolných kompaktů.
max. velikost | max. velikost
Srovnání Olympus Olympus mju Tough 6000 a mju 720SW
Testovaný Tough 6000 nemá oproti osmitisícovkové variantě a mnoha předchozím modelům bytelné kovové tělo, ale jen tělo z tvrdého plastu, místy potaženého tenkým plíškem, který slouží více pro okrasu, než pro zvýšení odolnosti stroje. Proto jsme kontaktovali české zastoupení společnosti Olympus a požádali o test deklarované odolnosti, který si můžete prohlédnout na videu (viz níže). Předem musím upozornit, že jsme testovali jen odolnost proti pádu z výšky 1,5 m, tedy žádné házení, ani pády na kameny.
Ovládací prvky a stavba těla
Celková koncepce přístroje vychází z osvědčené tradice. Objektiv s integrovaným ostřením i zoomem se nachází v pravém horním rohu fotoaparátu, což však nepovažuji za nejšťastnější řešení. Někteří lidé, kteří s testovaným Olympusem fotografovali měli tendenci před objektiv strkat prsty levé ruky, což by se u běžného kompaktu nestalo. Další potenciální riziko může nastat zakrytím blesku prstem pravé ruky. Běžně se stávalo, že fotograf zastínil část zábleskové jednotky prstem a to i přes plastový výstupek, který má prsty „upozornit“, že se nachází v blízkosti blesku. Na druhu stranu musím uznat, že je blesk dostatečně silný a ani při výrazném stínění neměl potíže fotografovanou scénu korektně nasvítit.
Vedle blesku se nachází vysoce svítivá dioda sloužící jako signalizace samospouště a jako nasvětlení při fotografování v super makro režimu. Jak je vidět z produktových fotografií, nachází se na přední stěně nálepky a nápisy informující o klíčových vlastnostech produktu: voděodolnost do 3 m (s možností fotografovat pod hladinou), nárazuodolnost při pádu z výšky 1,5 m (avšak ne „poškrábáníodolnost“), mrazu odolá až do -10°C a dále nabízí 3,6× optický zoom, shodně s novými kompakty Olympus duální stabilizaci (čipovou mechanickou a elektronickou) a hypercrystal LCD 3. generace s antireflexní úpravou.
Na horní stěně je, jak je tomu obvykle, umístěn hlavní vypínač a dvoupolohová spoušť chráněná proti pádu mělkým zapuštěním.
max. velikost | max. velikost
Horní stěna s ovlávacími prvky | Zadní stěna s displejem a nezbytnými tlačítky
Veškeré ostatní ovladače se nachází na zadní straně vedle LCD s úhlopříčkou 2,7". Odshora dolů je v dosahu palce kolébka zoomu, otočný volič expozičních režimů, čtyřsměrný ovladač s přímými vstupy k nejpoužívanějším funkcím (režimy blesku, samospoušť, macro/supermacro a korekce expozice) a tlačítka menu, display (změna režimu zobrazení LCD), quickview a mazání.
Pravá (z pohledu fotografa) strana Olympusu Tough ukrývá poutko pro pásek na zápěstí, reproduktor a robustní utěsněná dvířka k USB portu. Naspodu je již tradičně sdružený slot pro akumulátor a paměťovou kartu obvyklého typu xD fotoaparátů Olympus a Fujifilm. Nově je možné použít i v mobilech rozšířené micro SD. Firemní akumulátor je sice malý a lehký, ale svou výdrží příliš neoslní. Na jedno nabití bylo možné exponovat jen necelých 200 fotografií (při vypnuté funkci šetření energie jen 150 snímků) a natočit video.
Pokračování 2 / 3
100+1 vychytávek
Poroučíme větru, dešti
I když se jedná fotoaparát prvoplánově pro focení „na souši“, musím ocenit kvalitní dílenské zpracování, užití tvrdých plastů a utěsnění, díky kterému fotoaparát odolá tlaku vodního sloupce vysokého 3 m. V praxi, jak se můžete přesvědčit z ukázkových fotografií, se voděodolnost osvědčila, výrobce však doporučuje každoroční výměnu těsnění a já osobně se domnívám, že po styku jemné gumy těsnění se slanou mořskou vodou by byla na místě i preventivní výměna. Testovací focení v bazénu však Olympus zvládl na výbornou. Pod vodou je možné fotoaparát bez obav ovládat, zoomovat i ostřit. Právě o ostření v obtížných podmínkách pod vodní hladinou, která propouští jen zlomek světla a dramaticky snižuje kontrast (AF senzor ostří na základě detekce kontrastu) jsem měl obzvláště obavy. Ty se však v praxi ukázaly zbytečné a i když Olympus ostří pomaleji, tak jako v šeru, neostrých fotografií se bát nemusíte.
max. velikost | max. velikost
Fotografie ve vodě bez blesku je rozostřená v důsledku dlouhého expozičního času | S bleskem nastaví fotoaparát kratší expoziční čas, ale kvůli tomu se fotografovaný objekt utápí ve tmě
Fotoaparát vydrží kromě vody i desetistupňový mráz a nárazy při pádu. Mrazuodolost jsme otestovali umístěním fotoaparátu do mrazničky. Test odolnosti proti nárazům si můžete prohlédnout na přiloženém videu. I když deklarovaným vlastnostem fotoaparát dostál, musím upozornit, že i když je fotoaparát z pevných plastů, stále se jedná jen o plasty a vyšší odolnost nejen proti nárazům, ale i proti poškrábání nabídne novinka mju Tough 8000 s kovovým tělem.
Hyper crystal LCD
Již nějakou dobu jsou kompakty Olympus standardně vybaveny LCD s označením Hypercrystal, který by dle tvrzení výrobce měl nabízet vyšší kontrast i jas než běžné LCD. Testovaný Olympus je vybaven 2,7" velkou obrazovkou s rozlišením 230 tis. bodů. I když některé moderní DSLR nabízí i trojnásobné rozlišení, domnívám se, že použitých téměř čtvrt milionu obrazových bodů bohatě dostačuje nejen pro prohlížení snímků, ale i pro jemné ostření v super macro režimu.
K dispozici jsou fotografovi čtyři režimy zobrazení LCD, které se přepínají tlačítkem disp. Na zadní straně:
- s informacemi: zobrazuje expoziční program, aktivní stabilizaci, rozlišení, kompresi a počet zbývajících snímků
- s informacemi a pomocnou mřížkou: vhodné pro fotografování podle horizontu
- s informacemi a reálným histogramem, tedy grafem rozložení jasů na budoucí fotografii
- bez informací
Na monitor jsou kladeny velké nároky především při fotografování pod vodou. Hypercrystal LCD se však s tímto úkolem vypořádal se ctí a je čitelný jak pod vodní hladinou, tak i na jasném slunci. K dokonalosti mu chybí jen senzor úrovně okolního osvětlení, který by automaticky snižoval jas LCD za šera.
Blesk a režim portrét
Fotoaparát nabízí pod ikonou fotoaparátu programovatelnou automatiku P (automatický režim respektující uživatelské nastavení ISO, komprese, etc.), plnou automatiku iAUTO a řadu scénických režimů. Celkem se jich pod položkou SCN na kruhovém voliči režimů ukrývá rovná dvacítka. Mezi nimi jsou i 4 režimy pro focení pod vodní hladinou, režim zachycující úsměv (jako funkce smile shutter u Sony) a mnohé další. Asi nejpoužívanějšími režimy jsou portrét a makro.
max. velikost
Fotoaparát často ostří na pozadí, což může být velmi nepříjemné především u portrétů
Při fotografování jsem s bleskem zažil nemalé potíže. Na kratší vzdálenosti má tendenci přepálit fotografované objekty. Bohužel, mezi režimy blesku nenajdete režim blesku doplňkového. Jeden režim tohoto názvu sice v nabídce figuruje, ale to se jen jedná o klasický vynucený záblesk. V režimu P se mi stávalo velmi často, že Olympus fotografované oběti přepálil obličej namísto expozice s delším časem závěrky.
Problém je možné řešit nastavením scénického režimu portrét, ve kterém oproti programové automatice dochází k přepalům daleko méně, protože fotoaparát je v tomto režimu nastaven na korektní expozici relativně malé plochy obličeje na fotografii. Doporučuji proto režim portrét pro fotografování lidí a možná i pro fotografování s Olympusem Tough obecně. Režim portrét je totiž (kromě nepřímého vlivu změny citlivosti ISO) jedinou možností, jak regulovat sílu blesku. Testovaný Olympus má vůbec tendenci nadužívat blesk i jeho síly a v tom se shoduje s nedávno testovanou novinkou Olympus FE-5000.
max. velikost
Portrét v režimu Program s bleskem
Fotoaparát exponuje jemné pleťové odstíny bez problémů za všech druhů osvětlení, jen s výjimkou blesku, který má tendenci obličeje, a nejen ty, přepalovat. Dobře to ilustruje ukázková fotografie, která byle exponována v baru. Pro správnou expozici by stačil čas 1/15 − 1/20 sec. a doplňkový blesk. Automatika fotoaparátu se však rozhodla spolehnout prakticky jen na expozici bleskem (viz foto výše).
Olympus dopřál fotografům i v automatických scénických režimech pozměnit chování automatiky a nastavit nejen vlastní režim blesku, ale i samospoušť, korekci expozice, ostření na blízké vzdálenosti (makro) a další. Kromě toho zvládá fotoaparát i ostření na tvář, jak se na moderní kompakt sluší a patří.
Autofocus a supermacro
Režimů autofocusu je na výběr několik. Dle systému/oblasti ostření lze volit face detection (ostření na tvář/-e), dále iESP (automatický režim vhodný pro většinu běžných situací) a bodové ostření. Dnes již nikoho nepřekvapí funkce rozpoznání obličeje. Výrobci se dnes předhání v parametru počtu obličejů, které fotoaparát je schopen rozpoznat. Olympus není výjimkou a dle specifikací rozpozná až 16 tváří. Osobně to nepovažuji za klíčový údaj a více se zaměřuji na rychlost ostření a schopnost tvář rychle a správně rozeznat, i když je třeba jen jedna.
Testovaný digitál neoplývá ani rychlostí ostření, ani rychlostí systému obecně a funkce face detection na rychlosti ostření nepřidá, jako tomu u některých kompaktů bývá. Proto doporučuji pokud možno přeostřit a pak teprve čekat na vhodný moment, exponujete-li momentky, nebo rodinu. Co však fotoaparátu nemohu upřít je vynikající schopnost poznal lidskou tvář nejen zepředu, ale i z profilu, což je něco, co mnoho dnešních kompaktů nezvládá. Pro rychlejší ostření je vhodné zvolit režim bodového ostření. Bohužel ani v tomto režimu ostření není zrovna nejrychlejší. RYCHLOSTI PŘEOSTŘENÍ.
Kromě zmíněných voleb je možné nastavit i volbu režimů ostření dle vzdálenosti, jako jednu z variant makro režimu: off, klasické makro, super makro a super makro s LED diodou. V běžném režimu ostří fotoaparát od 50 cm do nekonečna, v makro režimu od 10 cm do nekonečna. V obou těchto režimech je možné používat zoom a rychlost ostření je velmi podobná. Super makro slouží k zaostření předmětů již od 2 cm (dle výrobce), není však možné aktivovat zoom. Osobně se mi v super makro režimu nikdy nepodařilo zaostřit na bližší vzdálenost než 5 cm bez ohledu na ohnisko, což je sice velmi malá vzdálenost, avšak ne tak malá, jak výrobce deklaruje. Pochválit však musím vynikající nápad s LED diodou, která ve druhém super makro režimu slouží k přisvětlení nejen autofocusu, ale i celé expozice a supluje tak funkci blesku, který na takto krátké vzdálenosti nemůže být účinný.
Pokračování 3 / 3
Fotografické testy
Optika na prvním místě
Olympus osadil testovaný kousek v souladu se současnými trendy objektivem začínajícím na širokém ohnisku 28 mm (ekvivalent kinofilmu) a 3,6× optický zoom končí na 102 mm. Ve srovnání s ultrazoomy je to sice skromný rozsah, ale zahrnuje vše od širokých krajinných záběrů až po portrétní ohnisko 100 mm. To vše v miniaturním rozměru a s interním zoomem, který je nutný pro zachování odolnosti fotoaparátu.
Jak však nedávno uvedl jeden náš čtenář, miniaturizace optiky nejde vždy ruku v ruce se zlepšováním kvality obrazu, mnohdy právě naopak. Malá vstupní pupila zoomu má na svědomí světelnost F3,5−5,1, což je podprůměrný parametr, dnes však není nijak výjimečný.
Kvalitu obrazu můžeme popisovat několika faktory, z nichž patrně tím nejsledovanějším je rozlišení. Na širokém ohnisku zvládne objektiv vykreslit velmi dobrých 1750 lph a díky tomu je vhodné použít fotoaparát i pro fotografie krajinek s množstvím detailů. Na dlouhém ohnisku vykreslí objektiv jen 1650 lph, což je průměrný, avšak ne špatný výsledek. Testovací obrazce byly exponovány při nastavené základní citlivosti ISO 100. Je samozřejmé, že při použití vyšších citlivostí by byly výsledky zkresleny redukcí šumu fotoaparátu.
Rozlišení ale není ani jediným, ani nejdůležitějším parametrem. Kromě něj se na fotografii podepisuje o geometrické zkreslení, přenos kontrastu, chromatická aberace a vinětace. V některých disciplínách se fotoaparát vyznamenal. Především musím zdůraznit, že jsem se za celou dobu testování nesetkal s chromatickou aberací. Je tedy možné a dle některých fotografií i pravděpodobné, že fotoaparát tento problém odstraňuje softwarově.
Vinětaci je možné sledovat na širokém konci zoomu, ale tmavnutí rohů je postupné, nijak výrazné a tudíž neruší. To, co naopak ruší je snížení kontrastu a světelný závoj, který se objevuje na některých fotografiích v protisvětle (viz níže). Je to zvláštní, protože reflexy, které jsou jinak pro fotografie pořízené v protisvětle typické zde až na výjimky nenajdete. Za celou dobu testování se reflexy objevily jen na jedné fotografii (viz níže). Naopak problém špatného přenosu kontrastů se neomezuje jen na snímky pořízené v protisvětle.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
V protisvětle trpí fotografie snížením kontrastu a závojem | Reflexy | Světelný závoj
Interní ostření i zoom chrání objektiv nejen před poškozením, ale slouží i jako sluneční clona objektivu. Setkal jsem se však s jedním problémem, který nastává, svítí-li na přední čočku objektivu přímé světlo i přes vestavěnou „sluneční clonu“. Parazitní světlo, které takto vniká do fotoaparátu negativně ovlivní měření expozice a fotoaparát pak fotografovanou scénu přeexponuje (viz fotografie dívky se psem). Snažil jsem se tento neduh kompenzovat negativní korekcí expozice -0,7 EV, avšak na výsledek neměla tato korekce žádný vliv (viz foto oraniště).
Celkově mohu objektiv Olympusu pochválit. Široké ohnisko je velmi užitečné a až na fotografie v protisvětle jsem neshledal žádné výraznější slabiny. Rozlišení nijak nevybočuje ze standardů třídy, i když by objektiv mohl vykreslit více čar na testovacích obrazcích a vinětace ani chromatická aberace nepředstavují žádný problém.
Testy šumu
Digitální CCD senzor typu 1/2,3", který v sobě ukrývá odolná schránka Olympusu Tough 6000, čítá 10 milionů světlocitlivých buněk. Jedná se sice o parametry v dnešní době zcela běžné, ale to nic nemění na tom, že při takovéto hustotě buněk musíme digitální šum očekávat i u nižších citlivostí ISO. Známky slabého šumu, který však nijak neruší ani u velkých zvětšením, jsou viditelné při 100% zvětšení na monitoru od nejnižší citlivosti ISO 50 (včetně) do ISO 200. I na ISO 200 podává fotoaparát fotografie plné detailů a naprostým minimem šumu.
Citlivost ISO 400 považuji přitom za poslední nastavení, při kterém je možné exponovat fotografie velkých rozměrů, jako např. A4. I když je šum viditelný, neruší a lze jej snadno zaměnit za šum kinofilmu při ISO 400. Fotografie exponované na vyšší citlivost jsou liž postiženy redukcí šumu i velkým množstvím jasového šumu. Především nejvyšší nastavení ISO 1 600 doporučuji používat jen v opravdu nezbytných situacích. Pokud patříte k pozorným čtenářům recenzí, jistě vás napadne, že podobné hodnocení šumu pasuje na drtivou většinu současných kompaktů.
Testovaný Olympus se však v jedné věci liší. Aplikuje totiž softwarovou redukci šumu především na jeho barevnou složku, zatímco jasová složka šumu na fotografii zůstává v daleko větší míře. Díky tomu jsou fotografie pořízené na ISO 400−800 sice postižené šumem, avšak tento šum se svým charakterem daleko více blíží k šumu negativního filmu, než k ošklivým barevný skvrnám, jaké vídáme například u některých kompaktů Sony a za to si zasluhují vývojáři Olympusu pochvalu.
Naměřili jsme
| Olympus mju Tough 6000 |
| první snímek | 3,31 s |
| snímek bez namáčknutí | 0,42 s |
| snímek s namáčknutím | neměřitelné |
| ukládání-připravenost k dalšímu snímku | 2,9 s |
| rychlost sériového snímání | 0,8 sn./s |
| max. počet snímků v sérii | neomezený |
| měřeno s paměťovou kartou | Kingston SD 512 MB |
Verdikt
Jakýkoliv fotoaparát je nutné soudit v kontextu s pořizovací cenou. To však u Olympusu mju Tough 6000 není tak jednoduché. Kompakty se srovnatelnými funkcemi, jakými disponuje tento kompakt se běžně prodávají za téměř poloviční ceny, jako např. nedávno testovaný Olympus FE-5000. Avšak budete-li s takovýmito digitály chtít fotografovat pod vodní hladinou, čeká vás investice mnohdy převyšující cenu fotoaparátu za podvodní pouzdro. Olympus nabízí toto pouzdro již „vestavěné“ a navrch přidává odolnost proti pádu z 1,5 m, což není nijak málo a mrazuodolnost do -10 °C.
Je tedy jen otázkou, jestli se spokojíte s relativně líným fotoaparátem, který má tendence k přepalům, podprůměrnou výdrž akumulátoru a omezenou účinnost stabilizace. Pokud ano, získáte nezničitelný fotografický zápisník, který vás bude doprovázet od horských vrcholků až pod hladinu moře.
Plusy:
- vodě-, nárazu- a mrazuodolný
- široké ohnisko 28 mm
- LCD dobře čitelný i na jasném slunci
- monochromatický charakter šumu
Mínusy:
- tendence k přepalům
- pomalé ostření i rychlost celého systému
- v supermakro režimu ostří až od cca 5 cm
- výdrž na baterie
- účinnost stabilizace jen 1,5−2 EV
Cena:
- Na internetu okolo 7 000 Kč
Zdroj:
 | Chcete znát názor prodejce, zhlédnout krátkou video-prezentaci prodejního balení, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky z digitálního kompaktu Olympus mju Tough 6000? |