Když mě Ivo Prümmer požádal o napsání článku o fotografování s objektivy Lensbaby, dlouho jsem přemýšlel, co nového bych vám asi tak napsal. Co ještě neznáte? Co jste nečetli? Co tak asi nevíte a rádi byste věděli? Zoufalá situace. Pak mě napadlo čerpat z vašich reakcí na mé fotografie pořízené tímto objektivem. Najednou je o čem psát.
max. velikost
Trochu jinak z jarmarku II; Michal Szydlowski
Seznamte se s Lensbaby
Co to vlastně to „Lensbejby“ je? Proč má ten fotograf tak rozmazanou fotku? Co to je za „softění“? Umělec, pche!
Ano, tohle všechno může probíhat hlavou člověka, který o Lensbaby nikdy neslyšel a zrovna poprvé v životě viděl fotografii pořízenou tímto sklem. Lensbaby jsou objektivy stejnojmenné firmy, které vynikají netradičním obrazovým výstupem a netradiční konstrukcí, naprosto odlišnou od klasických objektivů.
Lensbaby 3G - konstrukce a náklon
Skoro jako změkčovací filtry mají totiž ostrou jen určitou část obrazu v hledáčku – tzv. SweetSpot. Narozdíl od změkčovacích filtrů, které se vyznačují ostrostí pouze ve středu záběru, u Lensbaby je možné naklápěním objektivu SweetSpot posouvat ostrou zónu, a tak perfektně komponovat záběr i s efektem rozmazání, viditelným v hledáčku. Snímek tedy není nutné v počítači řezat pro „dokomponování“ záběru.
Z naklápění také plyne, že rovina ostrosti nemusí být nutně kolmá k ose kinofilmu (snímače). U normálních objektivů je totiž rovina ostrosti kolmá na osu objektivu a tím, že objektiv je pevný, je tedy rovina ostrosti souměrná s kinofilmem (snímačem) ve fokální rovině. Lensbaby naklání svou osu a tím se obraz na kinofilm (snímač) promítá nesouměrně – je „nakloněný“.
SweetSpot lze navíc rozšiřovat v závislosti na velikosti vložené clony. Ano, VLOŽENÉ. Tímto se dostávám k tomu, že díky takovým možnostem objektiv prostě musí být plně manuální. To znamená, že nekomunikuje s tělem fotoaparátum. Musíte si tedy sami „zashiftovat“ na místo, které chcete mít ostré, sami přesně zaostřit a před tím vším si ujasnit, s jakou clonou budete fotit.
Sada clon s vkládacími magnety
Klasickou Irisovou clonu byste v Lensbaby hledali marně. K objektivu dostanete set clonových „koleček“ s vykrojeným otvorem, který odpovídá hodnotě clonového čísla – u nových verzí objektivů od F2,0 (zcela odcloněno) do F22, vždy s přírůstkem jednoho EV, tedy sedm koleček. Tyto se do objektivu vkládají manuálně zepředu, drží v něm pomocí tří magnetků a vyndávají se opět manuálně pomocí silnějšího magnetu.
Pro úplnost technického popisu je nutno dodat, že objektivy Lensbaby jsou monofokální a odpovídají délce ohniska 50 mm. Toto má své technické opodstatnění. Nejen, že je to nejsnazší vyrobit, ale jelikož objektiv s fotoaparátem nekomunikuje, je třeba zajistit, aby aparát „věděl“ o délce nasazeného ohniska pro výpočet správné expozice v určitých módech a situacích. Tělo ohniskovou vzdálenost Lensbaby opravdu nezjistí, protože chybí potřebná elektronika a bajonetové kontakty, ale pokud se aparátu nehlásí žádný nasazený objektiv, počítá automaticky s hodnotou základního ohniska 50mm, což funguje perfektně.
max. velikost
Veselé Velikonoce – Velikonoční beránci; Michal Szydlowski
I Lensbaby se vyvíjí
Mnozí fotografové, kteří Lensbaby poznali v první nebo druhé generaci jej automaticky zavrhli jako nástroj pro praktickou práci a nazvali jej hračkou, která produkuje „občasostrésnímky“. Ono se asi celkem není čemu divit. První a druhá generace se od sebe lišila „jen“ maximální světelností, která u první generace byla F2,8 a u druhé F2.0 (byly také přidány AR vrstvy a jeden optický člen navíc pro lepší kresbu). Jinak šlo o stejný princip, který vyžadoval cvik v držení i ostření. Nic nedrželo a praktická práce s takovým objektivem byla skutečně těžko představitelná.
Dřívější verze připomínala hadici od vysavače, se kterou se kroutilo a stlačováním se ostřilo.
Později firma Lensbaby inovovala na verzi 3G, která byla obohacena o možnost zaclonit až na hodnotu F22 a třemi dlouhými stavěcími šrouby zafixovat nebo lehce korigovat polohu natočení objektivu. S verzí 3G se již ostří pomocí ostřícího prstence jako u klasického objektivu.
Na veletrhu PMA 2009 však firma představila úplně novou produktovou řadu Lensbabies s mnoha vylepšeními. Tím nejzásadnějším bylo představení kloubové verze Composer, která již není „hadicí od vysavače“, tedy nepruží a v potřebném náklonu již vydrží sama, navíc ji lze pevněji zafixovat spodním kroužkem. Ostří se ostřícím prstencem a práce s objektivem je tak velice příjemná.
Všechny předešlé verze byly nahrazeny novými, takže verze 2.0 byla nahrazena verzí Muse („hadicová“ klasika pro zarputile navyklé jedince) a verze 3G byla nahrazena verzí Control Freak.
Nová řada objektivů Lensbaby; v pořadí Control Freak | Muse | Composer
Všechny nové verze umožňují výměnu vnitřní optiky a můžete si tak vybírat rovnou ze čtyř různých optik, poskytujících všemožné efekty a kvalitu obrazu – Single Glass, Double Glass, Plastic a PinHole/Zone Plate. Všechny objektivy se dodávají s nejkvalitnější Double Glass Optic. Od druhé generace jsou také podporovány předsádky (macro, super wide, wide a tele) a kreativní sety různě vykrojených clon (hvězda, srdce atd.) pro tvarové efekty v bokehu. Názorné ukázky naleznete na prezentaci výrobce. Tolik tedy k historii a vývoji ve firmě Lensbaby.
Mýty vs. praxe s Lensbaby
A teď už asi ta nejzajímavější část článku. Pokusím se zde tedy něco málo vyvrátit, něco upřesnit a co nejlidštěji vysvětlit, jak se vlastně s Lensbaby pracuje v praxi. Zkrátka vám „prodám“ informace, které mně osobně při výběru a rozhodování se, zda vůbec Lensbaby zakoupit, naprosto zoufale chyběly.
V prvé řadě si musíme upřímně říct, že skutečně nejde o masový produkt, který by se po publikování tohoto článku začal nacházet v brašnách úplně každého fotografa. Jedná se naopak o velmi kontroverzní objektiv, a pokud se pro něj rozhodnete a své fotografie budete veřejně prezentovat, budete prostě muset počítat i s dost tvrdou kritikou. V případě Lensbaby se totiž lidé dělí v podstatě jen na dvě skupiny – radikálně pro a radikálně proti. Neutralitu jsem zrovna nezaznamenal.
Proto je dobré myslet na to, že Lensbaby je nástroj pro zábavnou, neotřelou a kreativní práci. Nástroj, který vám umožní velmi originálně zpracovat žánry, které jsou již mnohokrát zpracované léty prověřeným způsobem, jako je např. portrét, reportáž, krajina, makro a mnoho jiných. Taková originalita díky letitým zvyklostem nemusí ve všech lidech budit úplně kladné reakce. A proto vás upozorňuji, počítejte s tím ať nejste zbytečně zklamaní. Řekněte si sto lidí, sto chutí. Hlavně ve věcech zavánějících kreativitou a uměním se objevuje mnoho lidí s pouze jedinou, a to tou svou pravdou… Toto je třeba respektovat. Práce s Lensbaby musí bavit a uspokojovat především vás samotné. Jedině s takovým uvažováním má smysl si Lensbaby pořídit.
max. velikost
Z intimního života prádelních šňůr; Michal Szydlowski
První mýtus, který se pokusím částečně vyvrátit, je názor, že Lensbaby je plně nahraditelné softwarovými úpravami. Tady bych si dovolil z části nesouhlasit a to hned z několika důvodů. Tím hlavním je čas. Nevím jak vy, ale já jej mám velmi málo, a tak představa časově náročného rozmazávání v SW je pro mne úděsná. O náklonu roviny ostrosti ani nemluvě.
Hned v těsném závěsu je fantasie. Nevím, kolik lidí je schopných si při fotografování „klasikou“ představit, jak bude vypadat výsledný snímek s softwarově přidaným efektem.
Třetí důvod je, že Lensbaby na SweetSpotu má ostrou kresbu s velkou hloubkou ostrosti. Abyste s obyčejným objektiven udělali tak ostrý snímek, museli byste hodně přiclonit, na což je málokdy dostatek světla.
max. velikost
Lensbaby, baby and mama; Michal Szydlowski
Další názor, který panuje v obecném povědomí fotografů, je ten, že se jedná o hračku, kterou nelze použít v praxi. S příchodem verze Composer s ním také nelze zcela souhlasit. Samozřejmě, ani Composer asi nepůjde použít třeba na sportovní fotografii, ale s trochou cviku a trpělivosti je s ním možné fotografovat i tak neuvěřitelné věci jako hrající si děti, živé reportáže ze společenských akcí a dodat tak snímkům dynamiku a originalitu, kterou nenabídne každý.
Jak už jste asi pochopili, jsem z těch, kteří si počkali na poslední verzi Lensbaby – Composer. Při rozhodování mezi typy Lensbaby byla pro mne jediným vodítkem videa na Youtube.com, manuál pro Composer na stránkách společnosti Lensbaby (jejich galerie také není k zahození) a několik stránek fotografů, jež Lensbaby smysluplně používají a své snímky rozumně prezentují. Proto zde nabízím pár rad, kterých se mi nedostalo.
Jaké jsou mé dojmy z používání Lensbaby? Pokud si tento objektiv zakoupíte určitě nevynechejte přečtení manuálu. Je v něm totiž popsáno, jak před fotografováním s objektivy Lensbaby nastavit tělo aparátu. Bez dioptrické korekce hledáčku prostě nebudete moci správně zaostřit… Tady také narážíme na využitelnost Lensbaby na tělech, která nemají dostatečně velký hledáček. S takovými těly bude manuální zaostření skutečně o fous pracnější než s těly, které mají hledáček dostatečně velký.
Druhé technické omezení je u těl, které mají crop factor (je jedno kolik). Objektiv je totiž konstruován pro plné (kinofilmové) formáty snímačů. Takže plně vychýlený SweetSpot se vám u těl se senzory typu APS-C může „schovat“ za úhel záběru, protože se promítá mimo plochu vašeho senzoru.
Měření expozice funguje relativně dobře, i když na korekci expozice sahám výrazně častěji než u normálních objektivů. Tělo mého fotoaparátu navíc nejde s expozičním časem přes 1/50 s (1/40 s) – což je důsledek předpokladu fixní padesátky. Například při reportáži tento předpoklad v kombinaci s funkcí Auto ISO funguje opravdu spolehlivě. Překvapit vás tedy může jen pohybová neostrost.
Technicky funguje vše velmi spolehlivě, k čemuž přispívá také fakt pevně nastavené clony, kterou při fotografování a komponování scény již nemůžete změnit. Tedy děláte pouze to, co v danou chvíli udělat lze. Proto je možné se plně soustředit jen na kompozici a scénu. Prostě jen sledujete objekt, nastavíte si na něj SweetSpot, zaostříte, doladíte zaostření vůči shiftu a exponujete.
Práce s Lensbaby Composer je až nečekaně příjemná a zábavná. Před jeho koupí jsem se velmi obával především ostření, ale mohu vás uklidnit, že se slušným hledáčkem to není až takový problém. Chce to jen trochu cviku…
max. velikost
Radost z nové hračky; Michal Szydlowski
Kde a za kolik?
Pokud si přejete obohatit a ozvláštnit svůj fotografický život, pokud si rádi hrajete a toužíte objevovat věci viděné jinak, bude pro vás cena okolo pěti tisíc korun za verzi Composer určitě dobrou investicí. Tyto objektivy jsou k sehnání po domluvě téměř v každém obchodě s fotografickými potřebami (e-shopy nevyjímaje).