Spojení člověka a stroje, okouzlení vědou a pokrokem lidstva. To jsou hodnoty, které vyznávalo devatenácté století. Mnohdy je v dnešní době vyznáváme také, ovšem ne již tak viditelně
Člověk žije neustále částečně okouzlen tím, jakých pokroků se dosahuje v oblasti vědy a techniky. Od léčby rakoviny protony až po současné možnosti digitálních fotoaparátů. Všechna tato zařízení nám zásadním způsobem mění a zlepšují život.
Přesto je možné říci, že ona víra v techniku a pokrok, jako zdroj štěstí a spásy lidstva, se utopila ve skepticismu dvou velkých válek a totalitních režimů.
Staré stroje v sobě ale toto opojení obsahují. V návrzích se konstruktéři nesnažili jít na hranu úsporného praktického minimalismu, ale návrh měl být krásný a praktický. Ostatně kdo by si dnes dal na vizitku obrázek továrny, která mu patří. A právě tento záchvěv starých časů se snaží zachytit na snímku Jen stroje tam zůstaly a stále žijí .. clostermann.
Jde o snímek z širšího dokumentárně uměleckého cyklu, slovy samotného autora poslední z cyklu Důl Mayrau. Ukazuje prostory staré továrny, kterou již opustil ruch a práce dělníků, hluk výroby a zůstaly zde jen stroje se svojí majestátností a tichou krásou. Industriální fotografie má své jednoznačné kouzlo a clostermann jej dokáže velice dobře využít. Právě na jeho výtvarném podání této fotografie lze spatřit akcent na krásu a přitom onen pocit osamění a prázdnoty.
Jen stroje tam zůstaly a stále žijí.., foto: clostermann
Zlatý řez je proveden zcela mistrně a pevně pomocí trubek, které jej definují. Nad nimi je umístěna dominanta snímku, zásobník s olejem, který má svého partnera ještě v pozadí.Světlo jako by působilo oživujícím a romantickým dojmem, delší expozice pak dává strojům nádech pohybu či života.
Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších snímků uplynulého týdne.
Černobílá fotografie s názvem Pro Libora K. je dokonalou ukázkou toho, jak může vypadat portrétní fotografie, která zachytí dynamiku a osobnost zobrazeného – bez strnulých póz, příkras, kompozice - v hovoru, žití a pohybu. Autorem je chloor.
Pro Libora K., foto: chloor
Petulane ukazuje ke stejnému tématu zcela jiný přístup. Sází na zdobnost, sladkost, promyšlenou kompozici a práci s modelkou. Výsledkem je výtvor na hranici vtipu a kýče balancující, s výborným technickým zpracováním, nesoucí strohý název K. Korunu snímku pak nasazuje motýl umístěný na prstu slečny.
Muddy Weston od miijka se snaží vytvořit jednotu architektonického řešení, lidí a přírody. Vše v černobílém provedení s netradičně protaženým obdélníkovým vyhotovením.
Muddy Weston, foto: miijka
A pohled ze zcela odlišného místa, které žije rychlostí, dynamikou a obchodními starostmi. Tentokráte v podání fotografa s nikem Mithrandir s názvem Modré město. Snímek zaujme především netradiční barevností a exotikou.