Především mezi začátečníky koluje stran objektivů celá řada nepřesných informací a na povrch vyplouvá mnoho otázek. Na ty nejčastější se podíváme blíž.
V poslední době se setkávám s množstvím dotazů na objektivy. Digitální zrcadlovky již cenově klesly na úroveň kompaktů a někdy i pod jejich cenovou hladinu, takže dnes má zrcadlovkou každý druhý.
Ačkoliv není zrcadlovka vždy ideálním pracovním nástrojem, přihlédneme-li samozřejmě ke zkušenostem daného fotografa – pokud dosud pracoval s kompaktem, může být hledáček problém – v okamžiku zakoupení už obvykle nebývá cesty zpět.
Ti kreativnější se nespokojí pouze s automatický režimem a chtějí ze zrcadlovky dostat mnohem víc. Obvykle však v těchto situacích narážejí na technické limity nasazených setových objektivů. Co si budeme nalhávat, on objektiv 18–55 mm se světelností F3,5–5,6 není nic moc. I když bude mít výbornou kresbu, moc parády s ním při této světelnosti neuděláte.
Nejčastější otázky jsem se rozhodl mírně rozvést, a to především pro laiky, pro něž je důležité spíše praktické využití než tabulka technických parametrů.
Mám objektiv, který jsme koupil s fotoaparátem a uvažuji nad dalším objektivem, jaký si mám koupit?
Na tuto otázku nelze odpovědět zcela jednoznačně, je třeba více specifikovat, co fotíte a podle toho je teprve možné doporučit minimálně skupinu objektivů. Obecně se objektivy rozlišují na tři skupiny – širokoúhlé objektivy (ohnisko do 35 mm), standardní objektivy (ohnisko 35–60 mm) a teleobjektivy (ohnisko nad 60 mm), přičemž každý typ objektivu je vhodný pro jiné účely.
Doplnit ještě můžeme širokorozsahové (tzv. cestovní) zoomy s 10× a více přiblížením – jsou velmi univerzální, avšak kvůli konstrukci obvykle nesou mírně kompromisní obrazovou kvalitu zejména na dlouhých ohniscích.
Vlevo širokoúhlý objektiv 10–20 mm, uprostřed 50mm sklo a vpravo teleobjektiv 200–400 mm
Základní setové zoomy mají široký začátek a končí na pomezí standardního a teleobjektivu, proto je vhodné doplnit je buďto něčím širším anebo naopak něčím delším tak, aby se ohniska vzájemně překrývala.
Pokud tedy uvažujete nad dalším objektivem, je třeba si promyslet co chcete fotografovat a tomu přizpůsobit svůj výběr. Jestliže zatím nejste nijak vyhranění, doporučuji vám koupit si pevný objektiv s vysokou světelností, který je univerzálním nástrojem a poslouží dlouhou dobu.
Pokračování 2 / 8
Aha! A ta ohnisková vzdálenost je délka objektivu?
Není to úplně pravda, i když je sice fakt, že objektivy s delším ohniskem mají větší rozměry. Toto tvrzení by mohlo platit, pokud by měl objektiv jen jednu čočku, do hry však vstupuje i celková konstrukce objektivu – tubus, bajonet, filtrový závit...
Pro vás je důležité vědět, že s každou ohniskovou vzdáleností je spojen nějaký úhel záběru. Ohnisko má tedy vliv na to, jaká část fotografované scény se vám vleze na snímek.
Nákres definice ohniskové vzdálenosti, zdroj: Wikipedie, autor: Tamasflex
Širokoúhlé objektivy s krátkým ohniskem mají úhel záběru velký – až 180°, naopak teleobjektivy mají úhel záběru velmi malý, a to jen několik stupňů. S rostoucí ohniskovou vzdáleností se tedy úhel záběru zmenšuje a zároveň si obraz v hledáčku „přitáhnete" blíž.
Pokračování 3 / 8
Jak je to u těch standardních objektivů a proč se jim tak vlastně říká?
Standardním objektivem se označoval ten, který měl ohnisko 50 mm, úhel záběru tohoto skla totiž odpovídal přibližně úhlu záběru lidského oka, respektive úhlu, v němž věnujeme scéně před námi největší pozornost – to však platilo pro kinofilm a v současnosti pouze pro plnoformátové zrcadlovky se stejně velkým snímačem, jako bylo políčko kinofilmu.
Porovnání různých velikostí snímačů, zdroj: Wikipedie, autor: Moxfyre
Většina zrcadlovek však má snímač menší (přibližně poloviční) – APS-C nebo DX – a u nich se musí ohnisková vzdálenost přepočítávat. K přepočtu se používá tzv. crop faktor (nejčastěji 1,5× pro Nikon, Sony, Pentax apod. anebo 1,6× pro Canon a 2× pro micro 4/3), kterým vynásobíte fyzickou ohniskovou vzdálenost (vždy je uvedena na objektivu) a dostanete přepočtené ohnisko a s ním i skutečný úhel záběru objektivu – právě kvůli zjištění úhlu záběru je třeba ohniska přepočítávat.
Standardním objektivem pro APS-C zrcadlovky tedy není 50 mm ale kratší ohnisko 35 mm, které má po přepočtu crop faktorem (35×1,5 = 52 mm) ohnisko kolem 50 mm a také s ním spojený úhel záběru.
Pokračování 4 / 8
A k čemu jsou standardní objektivy vhodné, vždyť to ohnisko mám na svém zoomu?
To je pravda, základní setové zoomy pokrývají i standardní ohnisko. Výhoda pevného standardního objektivu spočívá hned v několika věcech. Objektiv má pevné ohnisko, je tedy méně náročný na konstrukci a tudíž obvykle levnější, má také jednodušší optickou konstrukci, takže dosahuje lepší obrazové kvality.
Pevné objektivy pak mají obvykle lepší světelnost, než je tomu u zoomových variant. Zatímco zoomový objektiv můžete koupit s proměnlivou světelností – nejčastěji F3,4–F5,6 anebo se světelností pevnou F2,8 nebo F4 – u většiny pevných skel je k dispozici světelnost F2 nebo lepší (F1,8, F1,4, F1,2, F0,95).
To vám samozřejmě umožní velmi dobře pracovat s hloubkou ostrosti, kdy můžete na snímku snadno separovat hlavní objekt pouze hloubkou ostrosti.
Pokračování 5 / 8
Počkat, co to znamená světelnost a pevné ohnisko?
Pevné ohnisko znamená, že nemůžete zoomovat, objektiv má jen jeden úhel záběru. Světelnost s tím velmi úzce souvisí – je to nejnižší clona, kterou můžete u daného objektivu použít a má velký vliv na hloubku ostrosti. Hloubka ostrosti je rozmezí vzdáleností, ve kterém budou objekty na fotografie ostré.
Při malém zaclonění (F1,4 nebo F1,8) je toto rozmezí u standardního objektivu velmi malé – přibližně několik centimetrů – s rostoucím zacloněním roste i hloubka ostrosti na několik metrů. Malá hloubka ostrosti se používá jako výtvarný prvek, určitě znáte portréty, kde je úplně rozostřené pozadí – to je právě práce s malou hloubkou ostrosti. Pracovat s ní můžete samozřejmě i naopak, když více zacloníte, bude snímek ostrý do dálky, tedy ideální pro krajinu.
Pokračování 6 / 8
A je to tak u všech objektivů stejné?
Principielně j emožné říct, že ano. Rozdíl je však v tom, že širokoúhlé objektivy mají hloubku ostrosti relativně velkou i při malém zaclonění, což je dáno zejména úhlem záběru a vcelku krátkou zaostřovací vzdáleností.
Malá hloubka ostrosti a zaostření na střed scény – rozostřený obraz je před i za místem, kam je zaostřeno.
Naopak teleobjektivy mají subjektivně hloubku ostrosti malou i při vyšších clonách (F4 nebo F5,6) – není to sice exaktní vysvětlení, avšak pro pochopení toho jak hloubka ostrosti funguje je to asi nejsrozumitelnější.
Velmi důležitá je také vzdálenost, na kterou ostříte– v případě, že zaostříte na relativně vzdálený objekt, nebude efekt hloubky ostrosti příliš patrný, protože se projeví až na objektech umístěných za místem kam je zaostřeno, a částečně také úplně v popředí snímku.
Pokračování 7 / 8
Funkce teleobjektivu je mi jasná, ten přibližuje, ale jak je to u širokoúhlého objektivu, potřebuji ho vůbec, když můj setový začíná na 18 mm?
Opět záleží na tom, co chcete fotografovat, širokoúhlý objektiv je ideální pro velké celky nebo fotografování v interiérech. Nesmíte zapomínat na crop faktor – váš 18mm začátek má ve skutečnosti úhel záběru rovnající se 27 mm.
Snímek pořízený širokoúhlým objektivem typu rybí oko – více najdete v článku V akci: S rybím okem
Pro ideální široký záběr na APS-C snímači je tedy vhodný objektiv začínající na cca 10 mm. Tato ohniska se obvykle vyznačují značným obrazovým zkreslením, které je jim vlastní. Specifickým objektivem je rybí oko, kde je toto perspektivní zkreslení výtvarným nástrojem.
Pokračování 8 / 8
Přijde mi že ceny objektivů jsou šíleně vysoké, je bezpečné kupovat objektiv v bazaru?
Určitě bych se koupě bazarového objektivu nebál, musíte si ale samozřejmě dát pozor na případné poškození. Kontrolovat byste měli následující věci:
- poškození optiky – pečlivě zkontrolujte vstupní čočku a zadní čočku objektivu, zda nejsou poškrábané, na vnitřních optických členech by neměl být žádný prach nebo plíseň.
- kontrola ostření – zkontrolujte, zda oba dva prstence (ostřící i zoomovací) mají hladký chod, manuální ostření ideálně vyzkoušejte i při nasazení objektivu na fotoaparát. Pokud jedno či druhé nefunguje anebo se prstence zadrhávají, raději se poohlédněte po jiném kousku.
- kompatibilita – každý fotoaparát má jiný bajonet, základem je tedy vybrat správný bajonet. Druhým faktem je, že se postupem času mění elektronika v objektivech i ve fotoaparátech a některé starší objektivy a některé nové levné zrcadlovky nemají motor pro pohon autofokusu, takže se musíte smířit s ručním ostřením.
- testovací snímky – v ideálním případě si udělejte několik testovacích snímků, kvůli kontrole ostření a měření expozice, ty si prohlédněte na počítači a teprve poté se finálně rozhodněte o koupi.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně