Fotogalerie

Samsung NX300: Skutečné 3D nebo jen reklamní trik?

Jan Kalfus

18. července 2013 • 0:00

Bezzrcadlovka NX300 od Samsungu přináší možnost zaznamenávat snímky a videa v 3D. Kromě řady standardních funkcí disponuje také například Wi-Fi konektivitou. Jak tyto vychytávky ve skutečnosti fungují?

NX300 je novým přírůstkem do rodiny fotoaparátů s výměnnými objektivy od Samsungu. Jde o nástupce modelů NX200 a NX210. Na první pohled nevypadá vůbec špatně a působí příjemným retro dojmem.

Nabízí CMOS snímač formátu APS-C s rozlišením 20,3 Mpx, rozsah citlivosti ISO 100-25 600, Full HD video při 50 sn./s, kontinuální snímání rychlostí 8 sn./s, či hybridní autofokus, který je údajně rychlý jako Usain Bolt. Jaká je ale praxe, skutečně tato bezzrcadlovka naplňuje tvrzení marketingového oddělení společnosti Samsung? A jaké přináší výhody či nevýhody oproti ostatním?

Ergonomie

Podívejme se nejdříve na to, jak fotoaparát působí v ruce a jak se ovládá. Vzhled je sice subjektivní záležitost, dovolím si nicméně tvrdit, že se Samsungu povedl. Tělo má stejný tvar jako předchůdci, působí ale elegantnějším dojmem, zejména díky kůži na prakticky celé přední straně. Kromě kůže jistě zaujmou také kovové prvky, horní a dolní stranu tvoří hliník. Vzadu naopak najdeme pouze polykarbonát.

Přední část zaujímá prakticky celou kůže, která působí retro stylem

Celkově hodnotím kvalitu zpracování jako velice dobrou, jež odpovídá své cenové kategorii. Mám k ní jedinou drobnou výtku a tou je přepínač pro zapnutí fotoaparátu. Jednu jeho část totiž tvoří plast a ten nepůsobí na dotek příjemným dojmem.

Fotoaparát se setovým objektivem 18-55 mm

Fotoaparát padne velice dobře do ruky a k jeho držení nemám připomínek. Díky poměrně velkému tělu ale musíte počítat s tím, že jedna ruka nebude k dobrému úchopu stačit. Fotoaparát jednoduše není pro držení jednou rukou dobře vyvážený a myslím, že to snad ani není při rozměrech 122×63,7×40,7 mm a hmotnosti přes 300 g dost dobře možné. Díky speciálnímu tlačítku na objektivu je navíc přímo vhodné přístroj druhou rukou podepírat.

Pokud jde o ovládání, ani tam nemám téměř co vytknout. Jeden drobný problém, na který jsem narazil, má na svědomí tlačítko nahrávání. Buďto by mohlo být umístěno jinde anebo by nemuselo být tak hluboko zapuštěno. Každopádně na něj lze takto prstem jen velice špatně dosáhnout a mačkání špičkou prstu není vůbec pohodlné.

Tlačítko pro nahrávání je špatně přístupné

Rozložení ovládacích prvků má jinak logickou stavbu. Na horní straně najdeme volič režimů s poměrně tuhým chodem, takže nedojde k náhodnému přetočení v brašně. Dále spoušť s otočným zapínáním, tlačítko pro zapnutí Wi-Fi a otočný volič pro změnu parametrů expozice.

Jeho chod na mě nezanechal dobrý dojem. Vroubkování je nevýrazné a při otáčení jsem měl pocit, jakoby se propadal. Jinak ale v kombinaci s tlačítkem na objektivu či zadním tlačítkem pro kompenzaci expozice fungoval velice dobře. Tlačítkem na objektivu lze přepínat mezi nastavováním clony a času, clony a citlivosti či citlivosti a času, v závislosti na režimu expozice.

Černý otočný volič by zasloužil výraznější vroubkování a také by mohl více vyčnívat

Vzadu najdeme kromě zmíněných tlačítek nahrávání a kompenzace expozice také tlačítko menu, programovatelné tlačítko Fn, přepnutí do režimu prohlížení snímků, mazání a klasickou pětici tlačítek, která kromě šipek plní následující funkce: přepnutí režimu displeje, nastavení samospouště či bracketingu, nastavení ostřících bodů, nastavení režimu autofokusu a nastavení citlivosti ISO.

Jako velice pozitivní hodnotím fakt, že si lze jedním zmáčknutím tlačítka nastavit čas samospouště libovolně v intervalu 2-30 s. Naopak nechápu, proč je možnost změny rozestupu jednotlivých expozic u bracketingu zadolována hluboko v menu. Navíc nelze měnit počet expozic, jejich počet nastavil výrobce pevně na tři.

Citlivost lze volit buďto ručně horním kolečkem po stisknutí příslušného tlačítka nebo její volbu ponechat na automatice. Komplexní úpravu automatiky zde jako u některých zrcadlovek nenajdeme, nastavit lze pouze horní strop citlivosti, který fotoaparát nepřekročí.

Displej a menu

Velký displej s úhlopříčkou 3,31“ nabízí rozlišení 800×480 bodů, takže s jemností problém není. Obrazovku lze vyklápět nahoru a dolů, focení u země a v davu je tak rovněž bezproblémové. Naopak velký problém mám stejně jako u všech ostatních displejů typu AMOLED s podáním barev.

Na zadní straně dominuje velký 3,31-palcový displej

Při použití v interiéru působí barvy na displeji v porovnání se skutečným výsledkem velice přesaturovaně. Naopak venku dochází k jejich vyblednutí a na přímém slunci na displeji není téměř nic vidět. Tento problém nicméně není ojedinělý a trpí jím většina bezzrcadlovek. V této cenové kategorii bych ale i tak čekal lepší výkon.

Displej se dokáže ve směru dolů vyklopit až o 90°, ve směru nahoru je to jen 45°

Displej celkově nepatří k tomu lepšímu, odezva a snímková frekvence jsou jeho slabinou. Není to špatné, ale na konkurenční Olympusy se prostě nechytá. Celkově nemám z přístroje pocit, jako by to byl rychlík a už vůbec ne Usain Bolt, jak tvrdí marketingové oddělení Samsungu.

Odezva tlačítek je sice blesková, displej už ale tak bleskový není. Na jednotlivá ťuknutí reaguje ještě jakžtakž rychle, posouvání mu však dělá problémy. Z pro mě nepochopitelného důvodu navíc výrobce neimplementoval přibližování dvěma prsty, takže lze snímky zvětšovat pouze otočným voličem na horní straně. Při prohlížení také zamrzí absence automatického otáčení snímku na základě polohového senzoru. Potenciál fotoaparátu a dotykového displeje tak zůstal z velké části nevyužit, Samsung má přitom v této oblasti velké zkušenosti.

Menu přístroje je poměrně přehledné, problémy ale korejské firmě zřejmě činil český překlad. Chyb jsem našel hned několik. Tou nejvýraznější byl asi „režim rámování“. Asi nebudu sám, koho při pohledu na tuto položku napadne, zdali fotoaparát skutečně umí zasadit obraz do dřevěného rámu.

Ve skutečnosti jde přitom o velice užitečnou funkci. Po její aktivaci zobrazuje displej živě náhled expozice, takže ihned vidíte, jak se projeví změna clony, času či citlivosti. Bohužel v situaci, kdy jsem používal externí systémový blesk v manuálním režimu a zkrátil čas tak, že byl náhled scény na displeji tmavý, nedokázal fotoaparát zaostřit. Světla přitom bylo dostatek, stačilo, kdyby fotoaparát na ten zlomek sekundy vyskočil ze živého náhledu expozice, zaostřil a poté se do něj vrátil. Takto bylo potřeba přepínat „režim rámování“ v menu.

Wi-Fi a NFC

Poslední bezzrcadlovky jsou mimo jiné ve znamení moderních komunikačních technologií. U Samsungu NX300 tak nechybí Wi-FI a NFC konektivita. Přes Wi-Fi lze fotoaparát připojit k internetu a nahrát fotografie například na Facebook. Pomocí NFC pak není problém přístroj spárovat s chytrým telefonem a využít dálkového ovládání. Fotografie jde také do mobilu odesílat. Pro připojení nabízí Samsung aplikaci pro operační systémy iOS a Android. Verze pro Windows Phone chybí.

Na levé straně fotoaparátu nalezneme NFC modul

Lightroom v ceně

Na závěr této kapitoly ještě pár slov k balení. Samsung na rozdíl od jiných výrobců neprodukuje vlastní software pro práci se soubory formátu RAW. K fotoaparátu místo toho zdarma dodává Adobe Lightroom, který běžně stojí okolo 3 tisíc. Jde tak o velmi příjemný bonus.

Umístění baterie a paměťové karty

Dodávaný miniaturní blesk

V balení nechybí dále popruh, malý blesk a nabíječka. Ta má naneštěstí velice krátký USB kabel, jenž nutí k nabíjení přístroje na podlaze. Kromě připojení do elektrické sítě jej lze využít také na připojení k počítači. Zdířku pro micro USB nalezneme pod krytkou na pravé straně, stejně jako konektor mini HDMI. Dalšími vstupy a výstupy kromě sáněk blesku už bezzrcadlovka nedisponuje.

Bezzrcadlovka nabízí pouze konektory micro USB a mini HDMI

Pokračování 2 / 3

Ostření, obrazová kvalita, video, 3D

Ostření, sériové snímání

Fotoaparát byl testován se třemi objektivy od Samsungu, pancakem16 mm F2,4, světelným 45 mm F1,8 a standardním setovým objektivem 18-55 mm F3,5-5,6.

Rychlost ostření byla u každého z nich odlišná. Pancake z těchto tří ostřil nejrychleji, velice rychlý byl také setový objektiv a zajisté nejpomalejším byl objektiv s ohniskem 45 mm.

Pancake objektiv 16 mm F2,4 zaujme svými rozměry

Objektiv 45 mm F1,8 zaujme nejen svou světelností, ale také možností pořizovat 3D fotografie a video

Standardně dodávaný setový objektiv 18-55 mm F3,5-5,6

Celkově však hodnotím rychlost ostření u statických záběrů jako velice dobrou, menší zaváhání jsem pozoroval pouze u světelného objektivu 45 mm, i tak ale ostřil dostatečně rychle. Reakce byly celkově i při aktivaci spouště ťuknutím na displeji velice rychlé.

Naopak fotografování objektů v pohybu fotoaparát nezvládá. V tomto ohledu nicméně výrazně zaostávají všechny bezzrcadlovky za zrcadlovkami z důvodu použití kontrastního ostření. Samsung NX300 sice používá hybridní ostření, tedy kombinaci s fázovým, ani to ale moc nepomůže a jde spíše o marketingové lákadlo. Usaina Bolta běžícího proti vám byste vyfotili ostře jen stěží, fotoaparát zvládne zaostřit první snímek v sérii dobře, další už jsou většinou mimo.

Na sériovém snímání se dále podepisuje velikost souborů. RAW soubory formátu SRW mají velikost okolo 20-25 MB, snímky formátu JPEG pak okolo 6-8 MB. Přístroj zvládá sériové snímání rychlostí 8 sn./s. Při použití RAW však dokáže uložit do bufferu pouze 5 snímků, poté dojde k výraznému zpomalení. U formátu JPEG je situace lepší, tam zvládá uložit asi 14 snímků před snížením rychlosti.

Následný zápis snímků trvá i při použití paměťové karty s rychlostí Class 10 velice dlouho. Zdlouhavé ukládání přitom potrápí uživatele i v režimu jednotlivých snímků. Fotoaparát během této doby prakticky nereaguje, jde mačkat pouze spoušť. Zkrátka daň za vysoké rozlišení.

Ještě jeden dodatek k ostření. Samsung připravil pěknou vychytávku, jmenuje se přímé ruční ostření. Jakmile fotoaparát po stisku spouště zaostří, lze měnit místo zaostření ručně točením kroužku na objektivu. Náhled na displeji se přitom automaticky zvětší a fotoaparát navíc zvýrazňuje kontrastní hrany, což činí ruční ostření opravdu snadným.

Při ručním ostření dokáže fotoaparát skvěle asistovat, náhled zvětší a zvýrazní kontrastní hrany

Obrazová kvalita

Zajisté nejvíce bude každého zajímat obrazová kvalita. Tu lze hodnotit jen velice obtížně, neboť každý objektiv kreslí jinak, některý zvládá „nakrmit“ 20 Mpx snímač velmi dobře, jiný už hůře. Záleží přitom také na použité cloně. Pojďme se proto podívat na to, jak fotoaparát zvládá různá nastavení citlivosti, jaké úpravy umožňují RAW soubory a jakou kresbu lze od jednotlivých objektivů očekávat.

Pro zhodnocení vlivu citlivosti na obrazovou kvalitu jsem si připravil scénu, která by měla odhalit většinu neduhů. Pro převod RAW snímků (vpravo) byl použit Adobe Photoshop CS6 s modulem Camera RAW ve verzi 8.1 s finální podporou tohoto přístroje. Převod probíhal ve výchozím nastavení, JPEG soubory (vlevo) byly fotografovány ve výchozím nastavení snímku „standardní“.

citlivost ISO 100

Formátu RAW nemám na základní citlivost ISO 100 co vytknout, kresba je detailní a šum prakticky nepřítomný. Naopak k JPEGu mám zásadní výtku. I na základní citlivost totiž fotoaparát naprosto zbytečně doostřuje. Jak navíc ukázaly další snímky, dochází v určitých situacích k „patlání“, které lze pozorovat hlavně u stromů v dálce a vytrácí se detaily listů. Barevné podání působí u obou snímků věrně.

Citlivost ISO 200 se od základní citlivosti prakticky neliší.

Na vyšší nastavení citlivosti ISO 400 začíná do obrazu lehce promlouvat šum. Ten můžeme pozorovat u formátu RAW, jeho projevy jsou opravdu jen velice mírné a kresba je stále velice detailní. U formátu JPEG fotoaparát opět zbytečně odšumuje a následně doostřuje, takže nejdrobnější detaily mizí a ve stínech dochází k mírným projevům posterizace.

Citlivost ISO 400

RAW při citlivosti ISO 800 stále dobře vykresluje detaily a šum je stále pouze málo patrný. U JPEG nasazuje fotoaparát ještě silnější „žehlení“ než na citlivost ISO 400.

Citlivost ISO 800

Na nastavení citlivosti ISO 1600 opět nemám RAWu prakticky co vytknout. Šum sice začíná být více patrný, kresba je ale opět velice dobrá. V JPEG již fotoaparát nasadil opravdu silné odšumování , posterizace ve stínech je velice patrná, špulky nití postrádají detailní kresbu, odrazy na podložce byly naprosto vyžehleny.

Citlivost ISO 1600

U citlivosti ISO 3200 již v RAW výrazně do obrazu promlouvá šum, fotoaparát však stále velmi dobře drží detaily a pro tisk není potřeba odšumovat. U formátu JPEG je situace opět velice odlišná. Přijde mi, jakoby fotoaparát přepnul do režimu vodovek. Odšumování je naprosto tragické, detaily se úplně vytratily a kresba je neostrá, za hranicí použitelnosti.

Citlivost ISO 3200

JPEGu na citlivost ISO 6400 bych se obloukem vyhnul. V RAW opět přibyl šum a začaly se vytrácet drobné detaily. S přihlédnutím k citlivosti však stále kresba není špatná a pro tisk by měla s případným lehkým odšumem vyhovovat i náročnějším.

Citlivost ISO 6400

Na citlivost ISO 12 800 již fotoaparátu v JPEG ani odšumování nestačí, v obraze jsou patrné barevné fleky. U RAW detailní kresba chybí, šum dosahuje velmi vysoké úrovně a snímek dostává lehce modrý nádech. I tak bych si ale dokázal představit po chvilce úprav jeho použití při tisku na menší formáty.

Citlivost ISO 12 800

ISO 25 600 je poslední nastavitelnou citlivostí a uvádím ji zde pouze „z povinnosti“.

Citlivost 25 600

Jak tedy celkově zhodnotit vliv citlivosti na kvalitu snímku? Fotoaparát zvládá velice dobře šum, ovšem pozor, pouze ve formátu RAW. Při použití JPEG nasazuje přístroj odšumování zbytečně brzy, takže mizí drobné detaily. Ve formátu JPEG bych osobně nepřekračoval citlivost ISO 1600, v ideálním případě ISO 800. Naopak u RAW bych pro tisk neměl problém ani s citlivostí ISO 6400.

Kresba objektivů

Velice příjemně mě překvapila kresba jednotlivých objektivů. I přes velký počet megapixelů na poměrně malém snímači neměl ani setový objektiv problém s dostatečným vykreslením scény a to ani při plném otevření clony. Kvalitu můžete ostatně posoudit sami na základě ukázkových snímků na konci poslední kapitoly.

Podívejme se ještě krátce na to, jaké optické neduhy jednotlivé objektivy mají. U setového objektivu jsem si na kratších ohniscích v RAW všimnul chromatické aberace, výrazně se projevující zejména na krajích snímků. U druhých dvou objektivů jsem neduhy tohoto typu nezaznamenal.

Zkreslení, vinětaci a chromatickou aberaci dokáže fotoaparát velice spolehlivě odstranit přímo při focení do JPEG. RAW soubory však nechává nezměněné, zajímalo mě tedy, jaké jsou skutečné optické vlastnosti jednotlivých objektivů. Mějte nicméně, prosím, na paměti, že se nejedná o laboratorní podmínky a obrázky tak mohou být zkresleny umístěním fotoaparátu a fotografovaného listu papíru.

Začněme objektivem 45 mm F1,8. Ten netrpí téměř žádným zkreslením, nerovné linie jsou způsobeny spíše nedokonalým napnutím listu papíru. Jak si nicméně můžeme všimnout, při plně otevřené cloně vinětuje. Při přiclonění na F2,8 tento neduh téměř mizí, při cloně F4 je již vše v pořádku.

Objektiv 45 mm při clonách F1,8, F2,8 a F4

Co stojí u toho objektivu určitě za vypíchnutí, je kresba (viz. ukázkové snímky). Ta nemůže zklamat ani ty nejnáročnější a to ani při plně otevřené cloně. Daní za skvělé optické výsledky je vyšší hmotnost, kterou při delším nošení v ruce pocítíte, objektiv totiž převažuje fotoaparát směrem dopředu.

Dalším testovaným objektivem byl 16 mm F2,4. Ten jsem si vzhledem k rozměrům a hmotnosti velice oblíbil. Ohnisko a světelnost navíc poskytují velice slušnou variabilitu. Kresba ve středu snímku opět nezklame, pro kvalitní vykreslení krajů jsem musel clonit na F4. Odradit od nákupu tohoto objektivu může snad jen nervóznější bokeh. A také zkreslení, které fotoaparát neumí odstranit. Každý se s ním tedy musí vypořádat ručně. Při plně otevřené cloně dochází k vinětaci, při cloně F4 již problém mizí.

Pancake objektiv 16 mm při clonách F2,4, F4 a F5,6

Vynechat samozřejmě nemůžeme ani setový objektiv 18-55 mm F3,5-5,6. U něj lze na ohnisku 18 mm pozorovat výrazné zkreslení a na clonu F3,5 také vinětaci, jež při přiclonění postupně mizí. U ohniska 35 mm zkreslení nepozoruji, vinětace mizí po přiclonění na F5,6. Na ohnisku 55 mm můžeme pozorovat mírné poduškovité zkreslení, vinětace se díky vysoké maximální cloně neprojevuje. Kresba není na poměry setových objektivů vůbec špatná, ale vzhledem k rozlišení snímače by mohla být ještě o chlup lepší.

Setový objektiv 18-55 mm na ohnisku 18 mm při clonách F3,5, F4 a F5,6

Setový objektiv 18-55 mm na ohnisku 35 mm při clonách F4,5 a F5,6 a poslední fotka ohnisku 55 mm při cloně F5,6

Video

Důležitým aspektem u bezzrcadlovek je při výběru bezesporu také video. To zvládá fotoaparát zaznamenat v několika režimech. Při Full HD rozlišení dosahuje snímková frekvence 50 sn./s. Díky tomu působí video velice plynule, při pohybu z něj dobrý pocit kazí zlobivá stabilizace, která způsobuje, že se trhá. Obecně mi přišla stabilizace u setového objektivu dosti nespolehlivá. Samsung nedávno vydal firmware, který by měl problém řešit, možnost otestovat jsem jej již ale neměl.

Pro posouzení kvality nahrávání zhlédněte ukázková videa. Jistě si všimnete rušivého efektu moaré na střechách budov. Zaznamenal jsem také mírné projevy posterizace na obloze způsobené kompresí ve fotoaparátu, na YouTube kvůli kompresi videoserveru není vidět.

Velice mě zklamal zvuk, ten z interního mikrofonu za moc nestojí a navíc chybí možnost připojit externí pomocí 3,5 mm jacku. Horní otočný volič, kterým jde při nahrávání měnit plynule clonu a čas, je velice hlučný a způsobuje nepříjemné luskání. Tichost ostření záleží na použitém objektivu, alespoň že je vždy rychlé a přesné.

Panorama

Fotoaparát obsahuje kromě jiných režimů také možnost tvorby panoramat. Stačí přístroj přepnout do příslušného režimu a pohybem fotoaparátu scénu nasnímat. Zpracování zvládá přístroj bleskově a ihned poskytne výsledek. Ten není vůbec špatný, zamrzí nicméně slabé rozlišení okolo 5-6 Mpx, což vzhledem k výšce snímku na tisk opravdu nestačí.

Panorama pořízené v orientaci na výšku

Panorama v orientaci na šířku

Možnost úprav v RAW

Samsung NX300 nabízí velice slušné možnosti úprav formátu RAW. Při úpravách není problém posunout expozici i o několik EV do plusu, či vytáhnout stíny a to za cenu jen slabého šumu. Oblasti, které by běžně skončily v přepalech lze také někdy zachránit, prostor pro manipulaci každopádně není tak velký jako ve stínech.

Vlevo původní snímek, vpravo snímek s vytaženými stíny, ISO 100, 1/800 s, F5,6

Úpravy ve fotoaparátu

Bezzrcadlovka mě také velice příjemně překvapila možnostmi úprav ve fotoaparátu. Snímky lze otáčet, ořezat, změnit vyvážení barev a další. Pro fotografy-hračičky jsou ještě připraveny možnosti jako přidání viněty či umělecké filtry. Upravit obrázky před nahráním na Facebook tak není problém.

3D fotografie a video

Přístroj nabízí mimo jiné jednu vlastnost, která se často nevidí. Umožňuje pořizovat fotografie a videa v 3D v kombinaci s 45 mm F1,8 objektivem, jenž má speciálně uzpůsobenou clonu. Ta předělí scénu na dvě a fotoaparát tak dokáže zachytit obraz ze dvou úhlů, čímž vznikne 3D obraz.

Takto vypadá clona objektivu 45 mm F1,8 v 3D režimu

Při tvorbě 3D snímku fotoaparát uzamkne hodnotu clony na F6, automaticky nastavuje čas a citlivost. Samotné přepnutí do 3D režimu pomocí tlačítka na objektivu trvá několik sekund.

Sílu efektu můžete posoudit sami. Při fotografování blízkých efektů je dle mého názoru slušný, na vzdálenosti větší než asi 10 metrů se už ale neprojeví. Díky upravené cloně navíc dochází ke vzniku nepěkného bokehu.

Ukázkové 3D snímky (nemají EXIF)

Pokračování 3 / 3

Celkové hodnocení a ukázkové snímky

Drobné bolístky

Z fotoaparátu mám velice smíšené pocity. Na jednu stranu dokáže pořizovat velice dobré snímky, na stranu druhou u něj nalezneme plno nedodělků či nesmyslů.

Jak jsem již zmínil v první kapitole, zůstal potenciál dotykového displeje z velké části nevyužit. Dále chybí možnost otočení na základě polohového senzoru.

Při prohlížení snímků v počítači jsem dále narazil na problém, kdy Windows nedokáží zobrazit EXIF informace u RAW souborů. U JPEG či jiných typů RAWů přitom problém není. Adobe Bridge či Photoshop dokáží tato data obvykle správně přečíst, fotoaparát je tedy pravděpodobně chybně zapisuje.

Dále musím zmínit nedobrý překlad menu, například zmíněný „režim rámování“. Ergonomie ovládání je jinak velice dobře vymyšlená, stiskem tlačítek není problém nastavit většinu potřebných parametrů. Škoda jen někdy pomalých reakcí dotykového displeje. U toho mi navíc vadí také špatné podání barev a nízká snímkovací frekvence.

Výdrž také nepatří mezi silné stránky tohoto stroje. Dle metodiky CIPA údajně dosahuje hodnoty 320 snímků. Mně se této mety nepodařilo ani zdaleka dosáhnout. Fotoaparát obvykle dokázal pořídit na jedno nabití pouze okolo 200-250 snímků bez blesku či 150 snímků a několik minut videa. Nabíjení na zemi kvůli krátkému kabelu navíc není vůbec praktické. Koupit náhradní baterii tedy považuji za nutnost.

Video hodnotím pouze jako chvalitebné. Možnost plně manuálního nastavení i během natáčení je fajn, moaré či hlasitý horní volič už tak moc ne. Externí mikrofon s vlastním nahrávacím zařízením je navíc pro kvalitní zvuk nutností.

Specifikace

CMOS snímač formátu APS-C s rozlišením 20,3 Mpx
maximální rozměry snímků 5472×3648 bodů
rozsah citlivosti ISO 100-25600
rozsah časů závěrky 1/6000 až 30 s, bulb maximálně 4 minuty
video: MP4 (H.264), rozlišení 1920×1080 při 50, 25 nebo 24 sn./s, v 3D režimu 25 sn./s
bajonet Samsung NX
dotykový AMOLED displej s úhlopříčkou 3,31“ a rozlišením 800×480 bodů
externí blesk se směrným číslem 8 při citlivosti ISO 100
slot na paměťové karty typu SD, SDHC, SDXC, UHS-1
konektory: micro USB, mini HDMI
rozhraní: Wi-Fi, NFC
přibalený software: Adobe Photoshop Lightroom 4
rozměry 122×63,7×40,7 mm
hmotnost 284 g bez baterie

Celkové hodnocení

Hodnotit Samsung NX300 je velice obtížné. Dokáže vytvářet skvělé snímky, měření expozice mě nikdy nezklamalo, autofokus až na výjimky fungoval také dobře. Jenže pak tady máme řadu zmíněných bolístek, z nichž asi nejvýraznější jsou displej a výdrž na baterii. Otázkou také je, zdali nový firmware vyřešil problémy se stabilizací, jejíž účinek mě nepřesvědčil.

Možnost 3D záznamu s objektivem 45 mm F1,8 je zajímavá, kdo ji ale skutečně využije? Obzvláště, když efekt funguje pouze v určitém rozmezí vzdáleností.

Suma sumárum, pokud vás lákají objektivy, které Samsung nabízí, či chcete povýšit na novější model, není NX300 špatnou volbou. Pokud však hledáte vstupenku do světa bezzrcadlovek, hledejte ji u konkurence. I přes menší snímač nabízejí produkty značek Olympus či Panasonic srovnatelnou obrazovou kvalitu, displej s lepší odezvou, kompaktnější rozměry a výrazně větší nabídku objektivů.

Samsung nemá na své straně nakloněnou bohužel ani cenu. NX300 je spolu se setovým objektivem k mání v internetových obchodech za částku okolo 19 tisíc. Tato cena se mi zdá jako nadsazená i přes líbivý retro vzhled a kvalitní zpracování.

Plusy

Velice dobrá obrazová kvalita v RAW
Přesné měření expozice
Wi-Fi a NFC konektivita
Slušné video
Možnosti úprav ve fotoaparátu

Mínusy

Špatný překlad českého menu
Barvy na displeji jsou přesycené a za horších světelných podmínek vybledlé
Displej má pomalou odezvu
JPEG na vyšší citlivosti výrazně zaostává za RAW
Nízká výdrž baterie