Mlhy, šero, barevné plamýnky a tiché kroky mezi hroby. A také pocity mezi nebem a zemí, životem a smrtí. I to je dušičkový čas. I o tom je fotografie týdne.
Přiznám se, že mám rád pohřby; ne pro nějakou dekadenci okamžiku či pro cynické vysmátí se pozůstalým. To ani nejmenším. Pohřeb je ale zajímavým okamžikem, kdy se nebe dotýká země, kdy jakoby nebyla úplná čára mezi životem a smrtí. Ostatně zaznívá to i v těch nejateističtějších pohřebních řečech: „František bude v našich srdcích žít věčně.“ Každý tušíme že to tak není – vždyť kdo z nás si pamatuje byť jen jména svých prababiček? A můžeme říci, že žijí v naších srdcích?
.; foto EvaSkalak
Myslím, že rozumné jsou jen dvě možnosti buď je něco jako život věčný nebo jen pád do studené a vlhké hlíny. A nic víc. Zajímavé je, že například Albert Einstein v jedné kondolenci píše, že dotyčný nezemřel, jen žije na jiném místě v prostoročase. Můžeme v tom vidět zajímavý jev, že ani pevný ateista, když na smrt přijde, úplně umřít nechce nechat nikoho – zvláště tedy ne sobě blízkého.
Svátek všech věrných zemřelých, lidově zvaný dušičky, na námět hřbitovní přímo zval. Sychravé podzimní počasí, doplněné oparem ranní či večerní mlhy, temné siluety křížů, jako výrazů naděje. Jako by nebylo tak daleko ke smrti ani k životu. A přesto zde je chladná realita neúprosných údajů na náhrobcích; jméno, narozen, zemřel a tečka.
A právě to se promítá do dnešní fotografie týdne s názvem „.“. Těžko by se hledal výmluvnější a kratší název pro snímek s touto tématikou. Gratuluji Evě Skalákové za výborný snímek, kterému nechybí nic z atmosféry dušičkového hřbitova a jenž je také technicky velice zdařilý.
A nyní si dovolím pozvat k prohlídce několika dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
.; foto paklik
Nabídka snímků tento týden připravila jednu neobvyklou zajímavost. Stejnému tématu se věnuje i Paklik a to také se snímkem, který nese název stejný, jako fotografie týdne, tedy „.“. Také mu nechybí nic z technických parametrů dobré fotografie ani z krásné atmosféry tichého hřbitova.
Podzimním parkem; foto adamec3
Také další snímek se dotýká podzimní atmosféry, i když asi ne přímo dušičkové. Doslova je z něj cítit sychravé počasí i šepot listí. fotografie Podzimním parkem od Roberta Adamce pěkným počinem na aktuální téma.
Ze zcela jiného soudku je snímek, jehož autorem je 11PAVEL s názvem Pumpa II. svět černé a bílé, na kterém můžete vychutnávat hru černé a bílé v originálním a zajímavém zpracování, které ukazuje svět trochu jinýma očima, než kterými se na něj díváme obvykle.
Pumpa II. svět černé a bílé; foto 11PAVEL
A na závěr ještě snímek pro zasmání, který ukazuje běžný objekt (kozu) v neběžném postavení (na zadních). Můžeme říkat, že snímek by mohl být kvalitně i kompozičně lepší, ale kdo z vás viděl takto stojící kozu? Já nikoli. Myslím, že i toto je svébytný směr současné fotografie. I takový je snímek na zadných..., který pořídil sandokan.
Na zadných...; foto sandokan