Slon je symbolem moudrosti a štěstí. Co si ale pod těmito pojmy představit? Odpověď může nabídnout například český myslitel a pedagog Jan Amos Komenský.
Není tomu tak dlouho co jsme si připomínali významné výročí českého pedagoga, filosofa a didaktika Jana Amose Komenského, který se narodil 28. března roku 1592 na jihu Moravy. O přesné místo se do dnešních dnů vedou vášnivé spory.
Myslím, že řada z jeho přístupů ke vzdělávání má do dnešních dnů univerzální platnost a mohou být v mnohém inspirativní.
Prvním tématem je škola hrou. Toto téma prošlo relativně složitým vývojem a komunistické školství jej u nás zcela zabilo. V didaktických příručkách bylo možné číst o tom, že by děti měly pracovat na svém vzdělání, stále jen počítat, cvičit se. Hesla, že vzdělání vstupuje do hlavy rukou vedla k drilu, který se dnes jeví jako neefektivní. Naopak tématem dnešní školy je gamifikace – učit se tak, aby to bylo hravé a zábavné. Jen pokud bude studenty vzdělávání bavit, je možné, aby si k němu vytvořili vztah a věnovali se mu i tehdy, když nemusí. Pojem gamifikace se dnes začíná objevovat také v marketingu.
Myslím, že neméně významným tématem je otázka vztahu člověka k moudrosti. Láska ke knihám, je láskou ke vzdělání. Láska ke vzdělání je láskou k moudrosti. Tak bychom mohli parafrázovat Komenského přístup. Moudrost je ale něčím více než jen vzdělaností, i když bez ní ji lze dosáhnout jen velmi problematicky. Je potřeba, aby k ní přistoupily také zkušenosti, znalosti a rozvinuté myšlení. Snad také to by bylo možné chápat jako argument, třeba pro povinnou maturitu z matematiky (nikoli ale z počtů).
Právě spojení hry a moudrosti vede ke štěstí, alespoň tak by soudili starověcí myslitelé. Okolo přelomu letopočtu se silně rozvíjela moudroslovná literatura. Vystupovala v ní moudrost jako persona, kterou je třeba najít, setkávat se s ní, milovat ji. Vztah k ní nebyl něčím statickým, nezábavným cvičením, ale projevem aktivního života. A snad také proto se stal slon symbolem moudrosti a štěstí. Díky svému věku a paměti má zkušenosti, které se do jeho chování promítají. Ale současně je hravý, dokáže se bavit. Možná tak může být inspirací i pro nás a náš přístup ke vzdělání, k hledání moudrosti.
Fotografie týdne
Na řece Kwando (foto: Pavel Záhorec)
Gratuluji Pavlu Záhorcovi k podařenému snímku s názvem Na řece Kwando, kterému nechybí dynamika, dobrá kompozice ani kvalitní technické provedení. A dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.
Komenský viděl starce již od čtyřiceti let věku. Dnešní společnost tuto hranici stále více posouvá, stejně, stejně jak se se stárnutím problematicky vypořádává. Zajímavý snímek Opreté nabízí Millana.
Opreté (foto: Millana)
Libor Pawlas zachycuje na snímku Lovec rybáka. Ukazuje krásu s jakou příroda umí provádět mimořádně kvalitní konstrukce. Zatímco devatenácté století bylo symbolem odklonu techniky od přírody, současné století působí stále více opačně – jako inspirace techniky přírodou.
Lovec (foto: Libor Pawlas)
Tomáš Staňo nabízí hravý pohled na ulici na svém snímku Děčín 2012. Někdy stačí jen změnit úhel pohledu, abychom dosáhli překvapivého pohledu na věci kolem nás.
Děčín 2012 (foto: Tomáš Staňo)
A na závěr ještě pohled na pole na snímku … od tchmes, který svým záběrem vítá jaro. Možná jako pobídka k zamyšlení nad tím, co kdo z nás vlastně jarem chápe – roční období? Část života? Fázi myšlení?
... (foto: Tchmes)