DIGIarena.e15.cz

Architektura Paříže na Fotografii týdne

Milovníci nekonkrétna opět plesají a hodnocení se šplhá k nebeským výšinám, protože je tu zase něco nového. Spolu s bílou zimou je tu další bílá fotografie týdne. Pod taktovkou Lucie19 se na svět vyloupla tato abstraktní symfonie, komponovaná v zemi sýra a vína.
Architektura Paříže na Fotografii týdne

S příchodem chladných měsíců se vyrojilo samozřejmě i v kategorii Architektura množství depresivních a posmutnělých záběrů, situovaných do tmavých ulic, temných průchodů a monochromatických zákoutí. Nápadný světlý výtvor Lucie19 proto působí jako pěst na oko, i když - narozdíl od její předchozí tvorby - barvami zrovna nehýří. Chybí mu ale i smutek a těžkopádnost, vlastnosti, které jsou naprosto cizí světu, který nám tímto představuje. Kontrast s realitou vzbuzuje téměř dojem klenotu mezi uhlím.

Klepněte pro větší obrázek
Architektura Paříže vzdává hold dokonalé symetrii

Jak již bylo naznačeno, práce této autorky byly dosud no něčem zcela jiném a úspěch snímku mnohdy závisí na tom, do jaké míry záběr přiáší něco „nového“. Debutovala teprve nedávno s dynamickou fotografií Tanečnice a díky netradičnímu postupu její výroby dala podnět k akční diskusi na oblíbené téma "Je to fotka? Není to fotka?" Do té doby měla její tvorba punc vnitřního ohně a dávala najevo, jak je čas relativní a že vše pomíjí a ubíhá. Tento na první pohled statický snímek z francouzské čtvrti La Défense je však o něčem docela jiném a z autorčiny Galerie vyčnívá jako kus ledu z vroucího kotle emocí. Není divu, že se okamžitě zařadila mezi adepty na získání titulu Fotografie týdne a také zde díky své nekonvenčosti zvítězila.

Předchozí experimentální výlet do světa linií a tvarů, korunovaný naším oceněním, podnikl na sklonku podzimu David Lichtag. Narozdíl od jeho striktních linií a úhlů je však v aktuální Fotografii týdne obsaženo více architektonické poetiky. Se zjevnou neživostí věcí na fotografii, kterou ještě podporují rovné linie, kontrastuje přítomnost křivek a kruhů, které jako by nás přesvědčovaly o opaku. Z kompozice vyzařuje jakási symbolika rozvité křehkosti bílého květu a pevnosti lan, která ho poutají - stejně jako dnešní technická doba poutá volnost a rozpínavost života svými stěnami a traverzami. La Défense znamená obrana, proto se braňme svému spoutání, dokud je čas. Autorce ke gratulaci připojujeme též přání dobrého světla a dalších úspěchů nejen ve světě abstrakce a experimentu

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.