Canon EOS 6D Mk II – Evoluce pokračuje (test)

Přiznám se, také mne představený model mírně zklamal ve srovnání s velkým očekáváním, vzbuzeným různorodou šeptandou na internetu. Ne že by mi to pro občasné natáčení v dnešní době nestačilo Full HD video, ale fotoaparát za tuto cenu bych zamýšlel jako investici na alespoň 5 let. Nutno však konstatovat, že celkově představuje novinka příjemné vylepšení předchozího modelu

V červenci jsem pak měl možnost chvíli vyzkoušet předprodukční model. Pohled do hledáčku přinesl druhé zklamání. Zdál se mi tmavý, ostřicí body pokrývaly opravdu dost malý prostor, krajní nedosahují ani do třetin obrazového pole.

Pak ale uplynul měsíc, než se mi dostal do rukou finální kus 6D MkII. V mezičase jsem se stihl vyrovnat s faktem, že nová základní fullframe zrcadlovka nebude zase tak revoluční. Například jsem si srovnal hledáček tohoto Canonu s Nikonem D750.

Ke svému velkému překvapení jsem zjistil, že vlastně moc nejsem schopen poznat rozdíl, ani ve světlosti obrazu, ale ani v ploše pokryté ostřicími body. V obou vlastnostech je D750, která je dosud považována za to nejlepší mezi cenově dostupnějšími fullframe fotoaparáty, o trochu lepší, v praxi je ale rozdíl zanedbatelný.

Canon EOS 200D a 6D Mark II – první dojmy z ruky

Technika

Ergonomie

6D MkII má lákat hlavně fotografy, kteří dosud pracovali s APS-C zrcadlovkami. Pokud vlastníte Canon EOS dvouciferné řady (70D či 80D), bude vám tento fotoaparát připadat dosti povědomý. Hmotností, rozměry ani umístěním ovládacích prvků se od nich téměř neliší. Přesto se podle mě znatelně lépe drží. A nemá vestavěný blesk, to je asi největší rozdíl.

Canon EOS 6D: Dostupný plnoformát

Canon

Na horní straně u stavového displeje najdeme obvyklá tlačítka pro volbu režimu autofokusu, přepínání sériového snímání a samospouště, nastavení citlivosti, výběr způsobu měření expozice. Je tu také jeden ze dvou otočných voličů. Hned vedle spouště se nachází tlačítko pro přepínání autofokusových bodů. Jeho opakovaným tisknutím je možné přepínat mezi automatickým výběrem bodů, zónovým výběrem a ruční volbou jednotlivých bodů. Jeden stisk pak aktivuje volbu bodu kombinací obou otočných voličů – předním se výběr posouvá ve vodorovném směru, zadním ve svislém.

Zadní otočný volič má pro Canon typickou podobu prstence. Stejně jako u jiných menších zrcadlovek této značky je uvnitř něj ještě osmisměrný volič, který má do určité míry nahrazovat joystick pro výběr zaostřovacích bodů známý z větších modelů. Kromě už popsaného výběru zaostřovacích bodů tak máte po stisknutí tlačítka u spouště možnost volit zaostřovací body i tímto voličem, případně si v menu nastavit přímou volbu bez potřeby aktivace tlačítkem. Osmisměrný volič se ale nachází nízko a jeho ovládání palcem tak není stejně pohodlné jako v případě joysticku u vyšší modelové řady.

Canon EOS 6D vs. 5D mark II: souboj na plném poli

Testy

V horní části zadní strany, tedy v dobrém dosahu palce, ale najdeme tlačítka pro aktivaci autofokusu  a blokaci expozičních hodnot. V menu lze vypnout aktivaci autofokusu namáčknutím spouště. Je to můj oblíbený způsob ostření: fotoaparát ostří, dokud držím tlačítko AF. Zaostřím si tak na objekt, pak mohu překomponovat a opakovaně tisknout spoušť bez nebezpečí, že fotoaparát přeostří na jiný objekt, který se mezitím dostal pod vybraný zaostřovací bod.  Na zadní straně přístroje najdeme také tlačítko Q, které aktivuje možnost nastavit expoziční parametry pomocí dotykového displeje.

Menu je přehledné – tedy alespoň natolik, nakolik je to při velkém množství funkcí možné. Pro další zpřehlednění má uživatel možnost přidat si nejčastěji využívané položky do záložky My Menu. Tuto možnost využívám hlavně pro funkce formátování karty a zobrazení informací o stavu akumulátoru. Přidal jsem si i uživatelskou funkci změny chování namáčknutí spouště (vypnutí autofokusu při namáčknutí), ale tu se mi nepodařilo přidat přímo, jen nadřazenou volbu pro nastavení všech tlačítek.

Záložka My Menu dokonce umožňuje přidávat další podzáložky, takže kdybyste chtěli, můžete si sem přidat asi celé menu přeházené podle vlastní fantazie. Třípalcový displej je nejen dotykový, ale také otočný. Má  1 040 000 obrazových bodů. Hledáček je samozřejmě optický, ale můžete si v něm nechat zobrazit mřížku či umělý horizont.

Konstrukce a funkce

Při praktickém fotografování potěší na zrcadlovku tichý zvuk doprovázející expozici. Autofokusový modul převzatý z Canonu 80D a navržený tedy pro APS-C má 45 bodů, které pokrývají malou plochu, často se stane, že ani volba krajního neumožní exponovat bez překomponování. Všechny jsou ale křížové, umožňují rychlé zaostření a do jisté míry funguje i sledování pohybu.

S přístrojem se dá ostřit i za velmi nepříznivých světelných podmínek – i krajním bodům stačí horší osvětlení, středový pak zachrání situaci i v extrémních podmínkách, kdy světlo stačí na časy kolem 1/30 s při cloně 2,8 a citlivosti ISO 40 000. Samozřejmě jen v případě, že se zaostřovaný objekt příliš nehýbe. Ale v takovém případě se prostřední bod chytá i na nepříliš kontrastní scénu.

26Mpx snímač je vybaven technologií Dual Pixel AF. V režimu Live View tak můžete ostřit s využitím technologie detekce fáze, čili rychle a přesně. Zaostřovací bod lze přitom volit po celé ploše snímku dotykem na příslušné místo na displeji. Funguje to výborně, pokud je dostatek světla a kontrastu. Při slabém osvětlení se ale úspěšnost Live View ostření výrazně snižuje. Přesto může být velmi užitečné třeba v portrétní fotografii – světla je dost, není nutné překomponovávat, autofokus umí detekovat a zaostřit přesně na oči.

Při fotografování za nízké hladiny osvětlení nezaostává Canon EOS 6D MkII za konkurencí nejen schopnostmi autofokusu, ale ani obrazovou kvalitou, úrovní šumu. To, jaká citlivost vám bude připadat přijatelná, samozřejmě záleží na subjektivním posouzení a tématu. Já třeba na modelu 70D nerad nastavuji citlivost vyšší než ISO 6 400, kdežto u 6D MkII mi přišla přijatelná i hodnota ISO 25 600 a nakonec v nouzi ve velmi tmavém klubu jsem si troufl i na maximální standardní hodnotu ISO 40 000 (v rozšířeném režimu lze nastavit až ISO 102 400).

Maximální kvalita videa je Full HD při 60 plných snímcích za sekundu a datovém toku 60 Mbps, v tom tedy přístroj nad konkurenci nevyniká. Nevyniká ani expozičními pomůckami pro videorežim – před zahájením natáčení si můžete nechat zobrazit histogram, po zahájení k dispozici není, stejně jako chybí zebra pro zobrazení přepalů. 6D MkII má vstup pro externí mikrofon, výstup pro sluchátka chybí. Skvělá je ale možnost fázového ostření v průběhu videa spolu s možností volit zaostřovací bod dotykem na displeji a s funkcí sledování pohybu. Přeostřování je plynulé, bez zákmitů obvyklých při ostření detekcí kontrastu.

Hodnocení a demosnímky

Celkově představuje Canon EOS 6D MkII příjemné vylepšení předchozího modelu. Nejviditelnější vylepšení se týkají ostření – toho klasického, kde je místo původních 9 k dispozici 45 bodů s velmi dobrou citlivostí, i režimu Live View, kde přibyla možnost otáčet displej a hlavně ostřit detekcí fáze.  Tělo je dostatečně robustní, utěsněné proti prachu a dešti.

S fotoaparátem se dobře fotí i za velmi špatných světelných podmínek. Kompromisy oproti dražším modelům se projevují zejména v pokrytí scény zaostřovacími body. Možnostmi v režimu videa bude asi sympatický zejména fotografům, kteří natáčejí jen příležitostně a ocení, že nemusí nic složitě nastavovat, nechají expozici na fotoaparátu, jen prstem ukážou, kam zaostřit, a výsledek bude slušný.

Z pohledu investice je fotoaparát levnější než jeho předchůdce v době uvedení na trh (v roce 2012 cca 64 000 Kč) za obdobnou cenu v současnosti koupíte fotoaparát i se základním stabilizovaným zoomem 24–105 mm.

Canon EOS 6D MkII v extrémních světelných podmínkách.

Vlevo přímý záznam do JPEG, vpravo RAW se standardní úrovní odšumu zesvětlený o hodnotu, která je uvedena v popisu

1/50 s, F2,8, ISO 12800, RAW +0,7 EV

1/250 s, F2,8, ISO 25600, RAW +1 EV

1/80 s, F2,8, ISO 25600, RAW +1 EV

1/125 s, F2,8, ISO 25600, RAW +1,4 EV

1/125 s, F2,8, ISO 25600, RAW +1,4 EV

1/125 s, F2, ISO 25600, RAW +1,1 EV

1/80 s, F2,8, ISO 25600, RAW +1,2 EV

1/100 s, F4, ISO 40000, RAW +0,8 EV

1/100 s, F3,5, ISO 40000, RAW +0,9 EV

1/100 s, F3,5, ISO 40000, RAW +0,8 EV

1/100 s, F3,5, ISO 40000, RAW +1 EV

1/100 s, F3,5, ISO 40000, RAW +1,2 EV

Ilustrační fotografie

1/250 s, F2,8, ISO 1250

1/250 s, F5,6, ISO 1600

1/250 s, F5,6, ISO 4000

1/100 s, F2,8, ISO 25600

Fotografování sportu jsme bohužel mohli vyzkoušet jen s objektivem 24–70 mm F2,8. I tak si snad uděláte přibližný obrázek o schopnostech funkce sledování pohybu.

1/500 s, F3,2, ISO 100

1/800 s, F3,2, ISO 100

1/1000 s, F2,8, ISO 100

Další demosnímky

1/400 s, F8, ISO 200

1/320 s, F8, ISO 200

1/125 s, F8, ISO 200

1/160 s, F8, ISO 200

1/800 s, F2,8, ISO 200

1/640 s, F8, ISO 200

1/200 s, F3,5, ISO 200

1/3200 s, F4, ISO 200

1/320 s, F8, ISO 200

1/1600 s, F8, ISO 200

1/200 s, F8, ISO 200

1/200 s, F8, ISO 200

1/80 s, F8, ISO 200