JZ  |  01. 12. 2016 15:54

problém je, že současné objektivy jsou konstruované na potlačení optických vad pro rovný snímač, takže použití toho zakřiveného ničemu nepomůže. Paradoxně ty nejdražší profesionální objektivy s výborně vypilovaným potlačením vad a nejlepším obrazem budou na zakřiveném snímači opticky nejhorší. Zakřivený snímač dá lepší výkon, ale jen s objektivy které jsou k tomu konstruované (nemají potlačené tyto konkrétní optické vady). Další výhodou je, že takový objektiv je pak konstrukčně jednodušší a tím levnější. Canon by ale musel uvést celou novou řadu objektivů, což nebude snadné (když se podíváme jaký je to problém třeba u CSC)

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
L.  |  01. 12. 2016 16:21

Toz ja bych rekl, ze by slo predevsim o snimac do premiovych kompaktu typu sony rx1 - tzn. s pevnym sklem. Mohlo by to prinest jednodussi (a tedy levnejsi) a mensi objektivy.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
milan  |  01. 12. 2016 19:32

a ja by som povedal, že by mohlo ísť o snímač do pripravovaných bezzrkadloviek

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  03. 12. 2016 11:44

Jenže pro zakřivený snímač stačí jediná čočka, nebo spíš stmelená dvojice, kvůli odstranění barevné vady. Takže takovýto objektiv bude výrobně jednoduchý a levný a vypočítat ho a vyrobit nebude žádný velký problém.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Karel Kahovec  |  02. 12. 2016 07:37

Když si uvědomím, jak se vyrábějí čipy - plát monokrystalického křemíku nejčastěji o průměru 30 cm se postupně preparuje, osvětluje, leptá, napařuje a dotuje, a nakonec rozřeže na čipy, tak je mi jasné, že tímto postupem zakřivený čip vyrobit nejde. Prostě z podstaty tohoto postupu všechny továrny umí jen rovné čipy. Vyrobit zakřivený čip bude kusová záležitost - silnější plátky křemíku se budou muset opracovat do správného tvaru postupy, víceméně shodnými s výrobou optických členů. Ono totiž nejde o nic jiného, než o částečný přesun optických vlastností z objektivu na čip. No a pak se budou muset ty opticky připravené díly jednotlivě zpracovávat. Nakonec se ještě projeví výtěžnost - například 20% čipů se nepodaří natolik, aby byly použitelné, a práce s výrobou plátku vyjde vniveč.Z toho mi plyne, že za dnešního stavu techniky by cena takového čipu posunula cenu přístroje o desítky tisíc Kč výš, takže představa, že to bude do kompaktů či bezzrcadlovek, tím jaksi bere za své.Zatím bych to viděl jako duševní cvičení bez praktického významu, protože silně pochybuji, že by Canon kvůli profesionálnímu trhu, který by jediný byl snad ochoten tyto ceny akceptovat, konstruoval a vyráběl kompletně novou řadu objektivů.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
JZ  |  02. 12. 2016 16:08

bez výhrad souhlasím

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  03. 12. 2016 11:48

plát monokrystalického křemíku se dá vypěstovat i na kulové ploše. A nikde není psáno, že ten základ musí být zrovna z křemíku; polovodiče se vyrábějí i z jiných látek, např. z arsenidu galia.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Karel Kahovec  |  05. 12. 2016 07:39

Plát se nejspíš vypěstovat vůbec nedá. Pěstují se velké monokrystaly válcového tvaru a na pláty se řežou. Vypěstovaný monokrystal se čistí několikanásobným postupným pásmovým tavením. To, že se to dělá na velkém kusu křemíku, má své důvody- No a pokud by se dal vypěstovat monokrystal libovolného tvaru, opět narazíte na cenu takové legrácky.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  05. 12. 2016 13:15

Takže místo destičky z toho monokrystalu vyříznu kulovou plochu. Bude to sice trochu pracnější a bude víc odpadu, ale ten se dá recyklovat, takže strašení s vysokou cenou je poněkud mimo mísu, výrobně se cena navýší o jednotky procent, je otázka, co s tím udělá marketing.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Karel Kahovec  |  07. 12. 2016 07:53

Inu, kusovka místo hromadné výroby je vždycky drahá. K tomu připočítejte konstrukci a výrobu zcela nových strojů včetně nového řešení optické expozice součástí na čipu - všechno, co existuje, umí jen rovné plochy a při výrobě čipů jde o nanometry.Jestli si fakt myslíte, že je to brnkačka a dá se to udělat lacino, tak jen do toho! Osobně si myslím, že zpočátku by byly ty čipy dražší jen asi tak tisíckrát, později bychom se dostali někam ke krásnému pěti- až desetinásobku ceny těch rovných, ovšem za předpokladu, že se budou prodávat jak housky na krámě, aby se nová technologie a technika zaplatily. Uvědomte si, že dnešní techniku platí výroba doslova miliard čipů ročně - čehož u snímačů nikdy nedocílíte.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
gazo  |  04. 12. 2016 19:42

a co postup jako u moderních LCD - vyrobím to rovné a pružné a pak to prohnu?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Karel Kahovec  |  05. 12. 2016 07:40

Jo, to by asi šlo - za pár let, až budeme používat pružný křemík, který je zatím jaksi křehký jako sklo.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
JZ  |  05. 12. 2016 11:15

tak musí najít nějakou náhradu,. Dříve například ferit také praskal a dnes jsou pružné magnety docela běžné, nebál bych se toho, že na něco nepřijdou ...navíc v optických kabelech je také sklo a je pružné, jde jen o to aby byla co nejtenčí vrstva a jde ohnout cokoliv, nebo ne?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  05. 12. 2016 13:18

něco jiného je ohnout a něco jiného sklenout do kulové plochy. Teoreticky by bylo možné, pomocí nějaké nanotechniky, vyrobit jednotlivé buňky a ty pak nalepit na patřičně sklenutou podložku, ale při rozměrech jednotlivých fotoelementů to zatím moc reálně nevidím.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
G  |  05. 12. 2016 20:15

nepřemýšlel jste někdo nad tím, jaký vliv bude mít rovná závěrka nad sklenutým snímačem? Neprojeví se nějak to, že bude v každém místě jinak vzdálená a tedy protne různě velké COC?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory