DIGIarena.e15.cz

Čertovská Fotografie týdne

Nejlepší snímek uplynulého týdne, dětský portrét, k nám přichází rovnou z pekla. Nebo z uhlelného dolu?
Čertovská Fotografie týdne

I když čas už neochvějně míří k únorovým oblevám, zastavme se na chvilku a ohlédněme se za uplynulými měsíci. Není to tak dlouho, co v myšlenkách našich dětí zaujímal čelní postavení Mikuláš. A k tomu patří také čerti. Jeden z nejhezčích čertíků v naší Galerii je bezesporu ten od autorky, která se prezentuje pod přezdívkou Karmiana.

Bezejmenný, příjemně zpracovaný portrét působí opravdově díky všem těm šmouhám na tvářích, špíně za nehty a rozcuchaným vláskům. Dominantou je pak rozhodně očičko, bez kterého by snímek prostě nebyl tím, čím je. Oči jsou jedním z nejdůležitějších portrétních prvků, které dodávají scéně život. Očima fotografované osoby snímek komunikuje s divákem nejsnadněji. A úplně stačí mít na fotce jedno...

Klepněte pro větší obrázek
foto: Karmiana

„Neumím softovat“, upozorňuje autorka, „veškeré úpravy jsou jen křivky a doostření.“ Je-li to tak, musíme jí zatleskat, protože podobně technicky dotažených a přitom citlivě a emotivně podaných záběrů malých dětí je jako šafránu. Fotograf obvykle zjistí, že dítko se příliš rychle pohybuje, případně se stydí a dělá obličeje, a tak sbalí stativ a jde fotit včelky na kytičkách.

Karmiana se kytičkám věnuje též, ale série portrétů malých človíčků tvoří v její Galerii nejvýraznější linii. I když první snímek do Galerie vložila na konci roku, dnes už má určitou fanouškovskou základnu, která ji podporuje. Bezejmenné foto s čertíkem je jejím prozatím posledním příspěvkem – a to po technické i citové stránce velmi vyvedeným.

Tato aktuální Fotografie týdne pochází z nepříliš frekventované kategorie Rodina, přátelé a děti. Narozdíl od předchozí fotografie z autorčiny „čertovské“ série (Když se čertík nudí) postrádá tento portrét dynamiku i neklidné červené odstíny. Pozadí je příjemně rozostřené, což k uklidňující atmosféře přispívá, ale stále z něj cítíme prostor, což u „studiových“ portrétů často není pravidlem.

Malý čertík má na těle spoustu zajímavých struktur, které jsou dokonale vykreslené a zaostřené: uhelné šmouhy v záhybech kůže, ďolíčky na rukou, zacuchané vlasy, typický čertovský kožíšek. Autorce se podařilo zachytit krásně přirozený odstín pleti, který se šedohnědým pozadím příjemně koresponduje. „To je můj kandidát na Fotku týdne!“ ozývá se mezi potěšenými komentáři a nám nezbývá, než její autorce srdečně gratulovat. Už teď jsme zvědavi, co předvede příště.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.