DIGIarena.e15.cz

Cestopis: Za říčními jeskyněmi do Ninh Binh

Vietnam a s ním i celá jihovýchodní část Asie se stává stále populárnější destinací i pro méně dobrodružné povahy. Láká odlišná kultura, krajina i přírodní úkazy, které u nás nenajdete.

Nejčastější vstupní branou do Vietnamu jsou mezinárodní letiště v Hanoji nebo v Ho Či Minově Městě (Saigonu). Otázkou, na kterou je dobré nalézt odpověď ještě před odletem, zůstává, kam z těchto destinací vyrazit.

Zatímco na jihu budete nejspíš objevovat deltu Mekongu nebo vás cestovní kanceláře odvezou s hromadou dalších turistů k tunelům Củ Chi, na severu čekají terasová rýžová pole v oblasti Sapa nebo třeba populární záliv Ha Long. Většinou jsou to cesty, na které si vyhradíte více než jeden den. Co když ale budete mít čas právě jen na jednodenní výlet?

Klepněte pro větší obrázek 
Seřadiště pramic v přístavišti. Olympus OM-D E-M5, Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED, 1/250 s, F5,6, ISO 200.

Cesta delší než obvykle

V tom případě se zkuste podívat třeba do oblasti Ninh Binh, kde se kousek od stejnojmenného města můžete projet na pramici několika říčními jeskyněmi a společně s tím se i fotograficky vyřádit. Do brašny jsem tak hodil Olympus OM-D E-M5 a k němu přibalil dva pevné objektivy: Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED a Xenon 40 mm F1,9 (s redukcí na formát micro 4/3).

Zřejmě turisticky nejoblíbenějším místem je Tam Cốc. Dostal jsem však radu, abych se mu vyhnul právě pro jeho přeplněnost a vydal se do neméně atraktivního Tràng An. Já jsem si na cestu vyhradil celý den – nakonec, dostat se z centra Hanoje vám klidně zabere i hodinu dvě. To jsem ještě nevěděl, že kdysi přístupná dálnice je pro motocykly uzavřena. Vedlejší silnicí tak cesta dlouhá téměř přesně sto kilometrů zabrala přes tři hodiny.

Do Tràng An jsem tak dorazil něco po poledni, zaplatil drobný poplatek za parkovné, koupil lístek na lodičku (zhruba sto korun) a protože jsem byl sám, čekal jsem, až se najdou tři další pasažéři, se kterými do loďky usednu.

Klepněte pro větší obrázek
Čekání na tu správnou loďku. Olympus OM-D E-M5, Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED, 1/250 s, F5,6, ISO 200.

Jak si kdo vybere, tak si sedne

Byl příjemný slunečný den, takže na focení ideál – jen bylo třeba hlídat si parazitní boční světlo, aby nešlo do objektivu. Se mnou na lodičce seděli tři Vietnamci, kteří občas nadhodili nějakou komunikaci. Jenže já neuměl vietnamsky a oni ani česky, ani anglicky. Nakonec jsme to vyřešili tak, že každý mluvil svým rodným jazykem, což přinášelo nemálo komických situací. V závěru výletu jsem se tak musel se všemi na jejich přání vyfotografovat.

Klepněte pro větší obrázek
Olympus OM-D E-M5, Xenon 40 mm F1,9, 1/640 s, F5,6.
Klepněte pro větší obrázek
Olympus OM-D E-M5, Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED, 1/800 s, F5,6, ISO 200.

Pádlování za nás obstarávala naše průvodkyně, které jsme ovšem ke konci víc než dvou a půl hodinové plavby s řízením loďky už pomáhali. Seděl jsem na zadní příčce loďky, takže mi ve fotografování zacláněli pasažéři přede mnou. Do příště jsem si tak poznamenal, že si mám vynutit sezení vepředu. Protentokrát jsem se s tím smířil, a když už, tak jsem se ostatní pasažéry snažil do celé scény zakomponovat.

Klepněte pro větší obrázek
Olympus OM-D E-M5, Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED, 1/1250 s, F2, ISO 200.
Klepněte pro větší obrázek
Olympus OM-D E-M5, Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED, 1/320 s, F5,6, ISO 200.

Zatímco venku jsem mohl ponechat nejnižší citlivost, protože světla bylo dostatek i při použití vyšších clonových čísel, v jeskyních jsem nasazoval i citlivost ISO 3200 a byl rád za světelnost F2 pevného 12mm objektivu.

Klepněte pro větší obrázek
Olympus OM-D E-M5, Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED, 1/25 s, F2, ISO 3200.
Klepněte pro větší obrázek
Velké jasové rozdíly při východu z jeskyní dělaly expozici složitější. Dosáhnout kýženého výsledku bylo vždy něco za něco. Olympus OM-D E-M5, Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED, 1/125 s, F5,6, ISO 3200.

Nakonec jsem po několika snímcích fotografování v jeskyních zanechal, raději si užíval cestu a hlídal strop, abych jej nenabral hlavou. Rozdíly mezi jednotlivými jeskyněmi navíc nebyly uvnitř zase tak markantní.

Zkusit to z nadhledu

Loďku bohužel při plavbě nezastavíte, takže fotografujete za cesty. Dvě a půl hodiny na lodi se jeví jako dlouhá doba, ale ty nejlepší záběry a úhly na vás nepočkají. Jakmile je nedáte na první dobrou, tak už je nedáte vůbec. Nebyl ani čas na výměnu objektivů. Nakonec jsem se rozhodl nechat nasazen jen širokáč a Xenon odpočíval v brašně.

Klepněte pro větší obrázek
Nebýt naší průvodkyně, tak by tahle fotka nevznikla. Chrám v menším sedle se schovával za stromem a vidět byl pouze při pohledu zpět. Olympus OM-D E-M5, Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED, 1/1600 s, F2, ISO 200.
Klepněte pro větší obrázek
Olympus OM-D E-M5, Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED, 1/500 s, F5,6, ISO 200.

Abych některé snímky oživil, rozumějte, aby tam nebyla jen čistá prázdná krajina, vyhledával jsem i momenty, kdy se ve scéně objevila nějaká loď před námi, nebo za námi. Nakonec to i dodalo krajině potřebné měřítko.

Na jednom místě byla povinná zastávka na společné focení. Pramice zde proplouvaly menším podzemním kanálem, přes který vedl most. Naši průvodkyni jsem sice zachytit z mostu nestihl, ale počkal jsem si hned na další loďku. Vznikl tak záběr s – alespoň pro mě – vcelku příjemnou kompozicí.

Klepněte pro větší obrázek
Najít ten správný úhel pohledu, počkat na přibližující se pramici a v pravý čas zmáčknout spoušť. Olympus OM-D E-M5, Olympus M. Zuiko 12 mm F2 ED, 1/250 s, F5,6, ISO 200.

Pod už ochlazujícím se sluncem jsme dorazili do přístaviště, schoval jsem fotoaparát a během pozdního oběda se psychicky se připravoval na tříhodinovou cestu zpátky.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Oskar Schindler: Od filmu k realitě (reportáž)

Oskar Schindler: Od filmu k realitě (reportáž)

Schindlerův seznam. Film s neobyčejně poutavým příběhem i zpracováním, oceněný mnoha Oskary. Jeho děj, obzvláště konec, mě natolik zaujal, že jsem se rozhodla vydat se po stopách Oskara Schindlera a jeho fabriky.

Asijský cestopis – Hong Kong za tri dni

Asijský cestopis – Hong Kong za tri dni

Hong Kong, mesto svetiel a trblietavých vitrín preplnených značkovým oblečením v ostrom kontraste s pouličnými predajcami – krajčírmi oblekov, garantujúcich výrobu na mieru do dvoch dní.

Pohádková krajina – skotský cestopis

Pohádková krajina – skotský cestopis

„Největším problémem Skotska jsou sami Skotové,“ říká král Eduard II. ve známém filmu Statečné srdce. Zatímco pro něj nejspíš problémem skutečně byli, pro nás, cestovatele, je naopak jejich odlišnost přitažlivá.

Jihoamerický deníček aneb jak se fotí Dakar rally

Jihoamerický deníček aneb jak se fotí Dakar rally

Všichni slaví Silvestra, zatímco my sedíme v letadle směr Buenos Aires. Že už je Nový rok poznáme jen podle toho, že pilot v interkomu odpočítá od pěti do nuly, načež se ozve vlažný potlesk několika lidí...

Jak vzniklo Fripito – rozhovor s tvůrcem projektu

Jak vzniklo Fripito – rozhovor s tvůrcem projektu

Fripito je vcelku ojedinělý projekt českého autora Jana Březiny. Vyzpovídali jsme ho po oficiálním představení aplikace v zahraničí, konkrétně na veletrhu PhotoPlus Expo v USA.

Pojďme na chvíli s profesionálem do divočiny!

Pojďme na chvíli s profesionálem do divočiny!

Co má v batohu skutečný profesionální fotograf divoké přírody? Jaké používá triky a vybavení? Na to nám dnes odpoví britský fotograf Will Burrard-Lucas.

Dolomity: Krásné i smutné (cestopis)

Dolomity: Krásné i smutné (cestopis)

Dolomity jsou známy především jako italské velehory. Málokdo ví, že mezi horskými masivy došlo ke katastrofě. A ne k malé katastrofě, uprostřed hor se objevila tsunami..

Na otočku do New Yorku (cestopis)

Na otočku do New Yorku (cestopis)

Cestopis z pětidenního výletu do New Yorku s dvoudenní zastávkou v Londýně aneb jak se dá s minimem prostředků navštívit maximum míst v největší metropoli USA.