DIGIarena.e15.cz

Cesty amatérů (už bez Máni)

Začínáte vystavovat fotografie na internetu? Nejen pro vás tu je malý a zcela subjektivní výkladový slovník komentářů pro uživatele fotoserveru.

Nedávno jsme v článku O Máně a cestách amatérů opustili našeho fotografa někde před křižovatkou, ze které většinou není návratu. Někteří majitelé fotoaparátů k ní ani nedojdou a z těch co se dostanou až sem, další dost podstatná část, zůstane stát a po čase se otočí zpět.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Tvé vlastni srdce to bylo, co řeklo ti: Lazare, vstaň!

Ale tu a tam se najdou nezodpovědní jedinci, kteří už jen ze zvědavosti udělají pár dalších krůčků vpřed. Je jedno, co je popohnalo, neboť ta neznatelná hranice byla překročena a past sklapla.

A tak tito fotoamatéři v domnění, že je čeká široké nebe plné volnosti, kde rozevřou křídla jako Ikaros a… začnou vkládat fotografie na některý z fotoserverů. Velmi rychle však zjistí, že vosk z jejich perutí je pryč a že své nohy vláčí po zemi. Občas i blátem a podobným neřádstvem.

Klepněte pro větší obrázek 
max. velikost
(Ne)slep(í/ý)š

Protože na těchto fotoserverech potkají lidi. Stejné lidi jako na ulici, v zaměstnání nebo ve škole. Bytosti různých nátur, nálad a preferencí, které stejný koníček často spojuje jen velice zdánlivě. Jedni tam bývají pro jakýsi pocit sounáležitosti, jiní mají potřebu se vymezit. Jedni se chtějí zviditelnit, jiní hledají radu nebo alespoň utvrzení, že jejich cesta není marná.

Potkáme tam jedince introvertní a stydlivé stejně jako samolibé hlupáky. Lidi, co si zametají před vlastním prahem i sprejery, kteří vyhlížejí, čí dílo by „korunovali“ svým vandalstvím. A mnoho dalších typů i „týpků“ jaké potkáváme, když procházíme jakýmkoliv městem.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Když ještě žili lidé

I na té ulici lidé často nemluví stejnými jazyky, ač to tak na první poslech vypadá. Slova a věty, které vypouštějí z úst, nemívají úplně stejný význam, jaký by v nich slyšel cizinec. A tak i na fotoserverech čte občas nově příchozí výroky, které spíše mají skrývat to, co by jejich autor raději nezveřejňoval. Například:

Prošel jsem ti galerii a moc se mi líbila, což jsem projevil nejvyšším hodnocením – koukej mi to rychle vrátit nebo se naštvu a všechny další fotky ti strhám.

Já fotografuji pro radost a nehraji si na nějakého umělce – opovaž se moje životní dílo, kterému jsem i s nahráním na server věnoval tři minuty svého, tak drahého času, nějak zkritizovat.

Své fotografie zásadně neupravuji – nejsem ochoten, či dokonce schopen se naučit používat ani ten nejjednodušší program na úpravu fotografií. 
 
Jakékoliv softwarové úpravy ve fotografii jsou nepřípustné – nemám ani ponětí co probíhá v mém digitálním fotopřístroji, když stisknu spoušť. A nikdy jsem nestál v klasické fotokomoře, takže ani netuším, jak široce se dá i analogový postup výroby fotografií ovlivňovat.

Fotografie musí mluvit sama, jakákoliv písmena u ní jsou jen berličky, které mají ospravedlnit špatně udělanou fotku – Občas se mi něco asi povede a třeba by se to mohlo líbit. Jenže když se tomu pokusím přiřadit písmenka, může být poznat, že vlastně sám nevím, co a proč jsem udělal.

Jsem příliš svobodomyslný na to, abych uznával nějaké kompoziční zákonitosti – ve své svobodomyslnosti též pohrdám zákony o zemské tíži a proto, na protest proti omezování mého já, zásadně padám směrem od středu země nahoru…

Tohle bude asi „umění“ – můj kulturní vývoj se zasekl někde u leporela s Krtečkem a nehodlám na tom nic měnit. Vše co není ostré, barevné a hlavně prvoplánové, tvrdě a nekompromisně odmítám.

Jen ten kdo fotografuje na film, si smí říkat fotograf – Hurá! Už se mi dvakrát povedlo založit film do fotoaparátu a nezničit ho! Jednou se ho snad naučím i vyvolat!

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Na každý pád...

Toto jsou jen namátkou posbírané výroky, které vnímám jinak, než by si jejich autoři asi přáli. Je to můj subjektivný výběr i výklad a vůbec si nedělám nárok na úplnost a přesnost. Je na vás – čtenářích – jestli si tento slovník doplníte o další výrazy a jejich výklady.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Vědomí jsoucnosti
 
Další článek



Související články


celkem 31 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Přesné Richter (novy) 14. 7. 2009, 20:25
Přesné Eva Staňková 14. 7. 2009, 09:28
Re: moc Richter (novy) 14. 7. 2009, 08:31
Re: Typologie JiSe 14. 7. 2009, 00:17
moc Zuzana Horáková 13. 7. 2009, 23:03

Další podobné články

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

Fotografování je sice řemeslo, ale bez malé dávky talentu bude každá zakázka poměrně náročná. A co teprve, když vás budou zákazníci žádat o sice konkrétní, ale zcela nesmyslnou věc. Ty nejhorší požadavky se kupodivu mnohokráte opakují...

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Typy fotografů a jejich charakteristické chování

Typy fotografů a jejich charakteristické chování