DIGIarena.e15.cz

Chameleon s fotoaparátem

Na internetových stránkách Cindy Sherman se dočtete, že v roce 1999 se jedna její fotografie ze série Filmová zátiší (Film Stills) prodala za 190 tisíc amerických dolarů.

V aukční sezoně 2002/2003 byla tato částka překonána, některý z milovníků její tvorby byl v aukční síni Sotheby's ochoten zaplatit za její snímek 269 tisíc dolarů. Je sice pravda, že cena fotografie Měsíční svit od Edwarda Steichena se předloni vyšplhala na 2,9 milionu dolarů, avšak Steichen je již přes třicet let po smrti, zatímco Sherman nedávno oslavila padesátku.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Bez názvu, Filmová zátiší, č.7

Její fotografie lámou rekordy na aukcích, stovky umělců ji považují za svůj inspirační zdroj – z Cindy Sherman se již za života pomalu stává ikona. K tomu, abychom přinesli její profil, však máme ještě jeden důvod. U příležitosti třiceti let své kariéry se Sherman dočkala rozsáhlé publikace, kterou vydalo nakladatelství Thames & Hudson i retrospektivní výstavy. Připravilo ji muzeum Jeu de Paume v Paříži a přes léto je k vidění v berlínské galerii Martin-Gropius-Bau.

Z malířky fotografkou

Cesta Cindy Sherman k fotografii nebyla přímá. Rozhodla se sice studovat na State University College v Buffalu umění, ale přihlásila se do ateliéru malby. Naštěstí pro všechny příznivce jejích snímků se jí malování záhy znelíbilo a univerzitu dostudovala v ateliéru fotografickém. O tomto období své tvorby tvrdí, že najednou získala pocit, že jen kopíruje jiné umělce a není schopna malbou vyjádřit nic nového. Proto se rozhodla, že čas, který by strávila malováním, raději zužitkuje při vymýšlení nových nápadů, jež by pak ztvárnila fotograficky.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Bez názvu, Filmová zátiší, č.3

Herečka z béčkových filmů

Po dokončení studií se Sherman odstěhovala do New Yorku, aby tam mohla svou fotografickou kariéru plně rozvinout. Z tohoto období, tedy z konce sedmdesátých let, pocházejí snímky, kterými retrospektiva Sherman začíná. Umělkyně se na těchto černobílých fotografiích nejen stylizuje do role hereček z béčkových filmů, ale sama se herečkou stává. Pomocí výrazů a gest vytváří fiktivní postavy s vlastní charakteristikou. A stejně důležitou, ne-li důležitější roli než výrazy tváře přitom hrají její kostýmy, paruky, make-up.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Bez názvu č. 424
 

Autoportréty neautoportréty

V následujících letech vyměnila Sherman černobílý film za barevné médium, podstata její tvorby, kterou nastolila v první sérii, však zůstává až na výjimky tatáž. Kromě období v devadesátých letech obrací Sherman objektiv fotoaparátu směrem k sobě. Nelze však říci, že by se jednalo o autoportréty. Fotografka používá sebe samu jako prostředek k tomu, aby komentovala svět kolem sebe. Na každé fotografii je jiná – jinak nalíčená, jinak stylizovaná, v jiném kostýmu, každá série se obrací k jiné otázce.

Vsadím se, že kdybychom nevěděli, že na snímcích je opravdu Sherman, u poloviny z nich bychom o identitě fotografované osoby pochybovali a u další poloviny bychom se hádali, že to Sherman rozhodně není. Dalším specifikem je fakt, že žádná z jejich fotografií nemá název. Sherman snímky charakteristickým způsobem čísluje, například ona fotografie vydražená za 269 000 dolarů nese označení Bez názvu #209 (Untitled #209). Tím, že Sherman svým snímkům nedává názvy, jako by jim ubírala trochu z osobitosti, kterou do nich vkládá.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Bez názvu, č. 66

Z obrazů starých mistrů

V osmdesátých letech nafotila Sherman další slavnou sérii. Jedná se o cyklus snímků, na kterých se fotografka stylizovala do podoby postav z portrétů starých mistrů. V době, kdy na této sérii pracovala, pobývala v Římě. Tomu odpovídá i výběr děl. Mezi nejvýraznější fotografie z tohoto cyklu patří snímky parafrázující Rafaela a Caravaggia. Caravaggiův Opilý Bakchus, který Sherman inspiroval, je považován za malířův autoportrét, což ho do jisté míry spojuje s prací Sherman.

Na tomto obraze se barokní malíř stylizoval do role boha úrody a vína. Rukou si sice zakrývá poprsí, obličej však nese ryze mužské rysy. Sherman se převedením jeho obrazu postavila – jako i v dalších případech – před obtížný úkol stylizovat se do podoby opačného pohlaví Nebylo to však pro ni nic nového, již na začátku tvorby se například v sérii Cestující autobusem (Bus Riders) jako chameleon přeměňovala do mužských rolí.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Bez názvu, č. 213

Dalo by se očekávat, že inspiraci k sérii „starých mistrů“ hledala na obrazech v římských kostelích a galeriích, Sherman to však popírá. Tvrdí, že pracovala s reprodukcemi z knížek, zaujatá myšlenkou, že obrazy lze reprodukovat a může se na ně podívat kdokoli a kdekoli.

Milovnice hororů

Na konci osmdesátých a hlavně v devadesátých letech začala Sherman poprvé fotografovat snímky, na kterých se neobjevuje ona sama. Modely jí byly panenky naaranžované do sexuálních poloh, se kterými vytvořila snímky známé jako Sex Pictures. Jsou často šokující, objevují se na nich modely mužských i ženských genitálií fotografované velmi zblízka. Kromě toho v této sérii mnohem intenzivněji než dříve vyplouvá na povrch fotografčina náklonnost k hororovému žánru, panenky působí děsivě.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Bez názvu, č. 188

Po roce 2000 se Sherman vrátila před svůj objektiv. Na snímcích klaunů se opět mění k nepoznání. I zde jsou však patrné prvky hororu, klauni Cindy Sherman nejsou veselí chlapíci z cirkusu, Sherman se spíše stylizuje do podoby klauna z Kingova románu To.

Cindy Sherman

Cindy Sherman se narodila roku 1954 v New Jersey v rodině inženýra a učitelky. Vystudovala umění na univerzitě na State University v Buffalu, od druhé poloviny sedmdesátých let žije a tvoří v New Yorku. Vytváří fotografické série, jednotlivé snímky nepojmenovává, ale čísluje. Fotografuje téměř výhradně sebe samu, na fotografiích se stylizuje do různých rolí a mění se k nepoznání.

Bobr se sněhem ve tváři

Původní článek byl otištěn v DIGIfotu 6-7/2007. Chybějí-li vám starší čísla časopisu DIGIfoto, kontaktujte oddělení distribuce e-mailem: predplatne@cpress.cz nebo telefonicky na bezplatné lince 800 11 55 88.

Klepněte pro větší obrázek

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini