Poslední videofotoaparát od Panasonicu – model Lumix GH5 přišel na trh s velkým tahákem v podobě videozáznamu v 10bitové barevné hloubce a systému 4:2:2. Co to ale v praxi znamená? Má to smysl pro běžného uživatele?
V zásadě to běžného uživatele nemusí nijak zásadně zajímat, jelikož záznam v 10bitové barevné hloubce znamená schopnost zaznamenat nikoliv 16 mil barev ale více jak jednu miliardu různých odstínů. Avšak při reprodukci videa na monitoru či jeho uploadu na sociální videosítě se bude video zobrazovat pouze v 8 bitové barevné hloubce, jelikož většina zařízení vyšší bitovou hloubku nezvládá – pokud tomu nejsou speciálně přizpůsobena.
Při 8bitovém záznamu se využívá systému 4:2:0, kdy se z mřížky o šířce 4 pixelů zaznamenává z prvního řádku 2 pixely a z druhého pak žádný. Při záznamu v 10bitové hloubce a systému 4:2:2 je to však dvojice pixelů z prvního řádku a také dvojice pixelů z druhého řádku, což samozřejmě znamená možnost zaznamenat širší škálu barev a jednotlivých odstínů. Z logiky věci pak vyplývá, že nejlepší systém záznamu je 4:4:4, kdy se berou v potaz všechny pixely.
Ve výsledku je však otázka, zda takovou kvalitu záznamu vůbec potřebujeme, když ji jednak (zatím) neumějí využít zobrazovací zařízení. Pokud je však vaší obživou střih a editace videa, pak může být takový záznam velmi přínosný, jelikož usnadňuje následnou postprodukci.
A to, že nyní je 10 bitová barevná hloubka se systémem záznamu 4:2:2 dostupná u Lumixu GH5 ještě neznamená, že je to pro běžného uživatele zbytečnost. Je to významný krok především z toho důvodu, že se podobnou cestou pravděpodobně brzy vydají i ostatní výrobci a celkově se tak segment záznamu videa posune zase o krok dál a nové technologie budou dostupnější