DIGIarena.e15.cz

Čtenáři zvolili jako Fotografii měsíce "podprsenku"

Po celý měsíc listopad jsme dali možnost vám, čtenářům, abyste se podíleli na volbě Fotografie měsíce. Pomocí ankety jste měli za úkol přidělit hlas jednomu ze čtyř snímků, který v minulém měsíci ocenila redakce časopisu DIGI jako Fotku týdne. Jak hlasování dopadlo?
Čtenáři zvolili jako Fotografii měsíce "podprsenku"

Z velkého množství přišlých odpovědí jsme vypočítali, že 40 % účastníků ankety se rozhodlo pro makrosnímek Markéty Hoškové Kapka. Vítězná fotografie zachytávající část plotu, na kterém uvízly dvě kapky, vás pravděpodobně oslovila střízlivě jednoduchou kompozicí.

Klepněte pro větší obrázek
1. místo - Markéta Hošková: Kapka

 

Také další snímky si nevedly špatně. V těsném závěsu po sobě se umístili se svými fotografiemi Maylo, opět Markéta Hošková, které se poštěstilo mít ve volbě hned dva snímky, a další žena - Libuše Handlová.

Klepněte pro větší obrázek
2. místo - Maylo: Abstrakt I

Klepněte pro větší obrázek
3. místo - Markéta Hošková: Linie a tvary

Klepněte pro větší obrázek
4. místo - Libuše Handlová: Černá díra

Opět, stejně jako minulý měsíc, musíme konstatovat, že z nerozhodné bitvy může vzejít pouze jeden vítěz. Program na správu fotografií Zoner Media Explorer 6 HOME zasíláme Markétě Hoškové. Nezbývá než gratulovat a popřát k dalším povedeným fotografiím. A vyzvat všechny čtenáře, aby zasílali fotografie do naší webové galerie. Třeba se poštěstí právě vám.

 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.