DIGIarena.e15.cz

Dítě fotoserverů: Jiří „Cikorský“ Galdia

Cestovatel a všestranný fotograf, který tvrdí a dokazuje, že zajímavých věcí je všude dost.

Fotografa Jiřího „Cikorského“ Galdiu jsem poznal až zde na DIGIareně. Jako člověk mne upoutal svou vstřícností a ochotou s jakou se zhostil výběru Fotografie týdne. Když jsem procházel jeho portfolio, udivilo mne jak fotograf krajinář umí být mnohostranný. Fotografuje i styly, které mu nejsou vlastní, a zvládá to s bravurou a lehkostí.

Klepněte pro větší obrázek
Jiří „cikorsky“ Galdia

Musím se přiznat, že tvoji tvorbu moc neznám. Pověz mi i čtenářům DIGIareny něco o sobě.

Je mi třicet tři let a do hledáčku foťáku jsem vážněji nakoukl před čtyřmi nebo pěti lety. Jsem, a zřejmě ještě dlouho budu, amatér, bez velkého fotografického vzdělání nebo znalostí historie fotografie. Samouk, co se prostě jen rád dívá okolo. S mojí manželkou se snažíme cestovat a chodit po horách. Kolem sebe mám zajímavé přátele, takže o nabídky na výlety není nouze. Jsem docela obyčejný člověk. Koukám na filmy, čtu, klábosím u pivka a snažím se fotit.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek 
Basket za velkou louží | O rozbitém srdci

Jaké byly tvoje fotografické začátky? Kdo nebo co ti nejvíce pomohlo být dobrým fotografem?

Osobně se za dobrého fotografa nepovažuji. Zatím jsem stále na cestě. Na začátku mé fotografické cesty stál třímegový ultrazoom Olympus C-740. Tři roky jsem s ním spíše cvakal než fotografoval. V době, kdy už i ten nejhorší kompakt měl lepší parametry, jsem se rozhodl posunout dál a koupil digitální zrcadlovku Pentax K10D. Pak teprve přišlo „objevení Ameriky“, a já se musel naučit všechny ty základní věci o clonách, hloubkách ostrosti a ohniscích. K vánocům jsem si koupil známou knížku Mistrovství práce s DSLR a studoval.

Do světa fotografií a toho, jak jim naslouchat a trošku rozumět, mě pak zasvětil kamarád až z druhého konce světa, pentaxák Jirka Špiegl. Ukázal mi, že dobrá fotografie nemusí být vždy podle příručky a ostrost nebo jiná technická dokonalost není v tvůrčí fotografii to hlavní. Za to mu patří moje velké díky. Mým druhý fotorádcem byla zdejší fotogalerie i další servery, na které jsem po celou tu dobu dával svoje fotografie. Komentáře pod mými fotkami i fotografie ostatních mne hodně naučily.

Začal jsem tedy dost pozdě, ale snad tím víc toho ze sebe teď vymáčknu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Stíny pana Eiffela | Bathroom stories | bez názvu

Tvoje fotografická tvorba prezentovaná na DIGIareně by vydala na několik tématických knížek o fotografování. Překvapila mne její různorodost. Máš rád hory, přírodu, ale skvěle si poradíš i s reportážními fotografiemi, zátiším i architekturou. Co fotografuješ nejraději?

Rád fotím venku, ať už je to na horách nebo ve městě. Prakticky jsem ještě nebyl v ateliéru. Na výletech se snažím hledat zajímavé a nevšední pohledy. Mám rád reportáž, streetfoto, odrazovky, „člobrdíkovky“ nebo „makro mazanice“. Rád zkouším různé úhly pohledu a kompozice. Teď mě začaly bavit podivné abstrakce, které v divákovi asociují zajímavé věci. Často vložím třeba jen fotky z výletů. Nemám prostě zatím vyhraněný styl a tak zkouším, co to dá. Na těch mých fotkách je to určitě vidět :).

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Hlídačem krav | O linkách podzimních | Nad Tre Cime

Máš nějakého oblíbeného fotografa nebo autora který tě ovlivnil?

Myslím, že o sobě můžu říct, že jsem takové „dítě fotoserverů“. Na nich jsem vyrostl, na nich jsem se učil. Takže žádné velké světové nebo české jméno tady neřeknu. Prostě proto, že ho nemám. Nemějte mi to prosím za zlé. Zjistil jsem totiž, že na každém fotowebu je dostatek výborných fotografů, od kterých může člověk načuchnout a kteří ho mohou, v dobrém slova smyslu, nakopnout.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Mraky na Fatre | cesta půlnočním královstvím...

Hodně cestuješ. Jak se chodí s fotoaparátem po horách?

Lehce. Většinou totiž tahám jen malou brašnu se zrcadlovkou a dvěma objektivy, takže si s váhou svého fotovybavení nedělám starosti. Nejsem typ fotografa, který bere stativ, osm objektivů a všelijakou výbavu. Fotím pro radost, tak si to můžu dovolit.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
OKO | Slunkohvězda | Stříkej

Jak řešíš situace, když jsi na fotovýletě a počasí fotografování nepřeje? Hodně se zlobíš na matku přírodu?

Na počasí se zlobit nemohu. Ale i mě naštve, když je přes týden pěkně, a o víkendu, kdy už člověk konečně může někam vyrazit, se to všechno pokazí. Pokud už někde jsem, určitě zkouším nepřízeň počasí využít i s vědomím faktu, že výsledek nebude stát za to.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Tři čímy a my dvě | Život v Lůvru | U tety Lízy

Kterou svou fotografii máš nejraději nebo na kterou jsi nejvíc pyšný?

To je těžká otázka a nemám na ni jasnou odpověď. Nejraději mám asi novou fotku, když se povede. Užívám si ten pocit, když se vracím z procházky a vím, že na kartě je fotka nebo dvě, která snad bude stát za to. Nemám nějaký žebříček svých fotek. Ani nemohu říct, že bych byl na nějakou obzvlášť pyšný. Na tu výjimečnou určitě ještě nenadešel čas.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Když se les usmívá | Boj o slunce | Kapky

Co si myslíš o fotografech, kteří umí, ale jsou skoupí na radu a začátečníkovi neporadí?

Vzhledem k tomu, že jsem ještě poměrně nedávno byl v kůži začátečníka, snažím se předávat to, co jsem se zatím naučil. Snažím se pomáhat, protože si myslím, že tak by to mělo fungovat. Někdy je to ale těžké, protože mnoho lidí kritiku nebo negativní hodnocení nedokáže přijmout, a pak je z toho oheň na střeše. Vím o čem mluvím, protože stále stojím na obou stranách barikády.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Konečně volní | Pozdrav z pouti | Tantranská

Jak dlouhou vydržíš nefotografovat?

Teď v polovině zimy, kdy člověk vstává a vrací se za tmy, se snažím alespoň o víkendu vyrazit na hodinku nebo dvě a něco nacvakat. Ale fotoabsťák dobře znám. Když ho tuším, raději beru foťák i do práce a jdu alespoň na malý lov po městě. Zajímavých věcí je totiž všude dost.

Klepněte pro větší obrázek
PF 2009 od Cikorského a Moniky; druhé místo v soutěži DIGIareny o nejhezčí PF 2009 

Osobní stránky Jiřího Galdii: cikorovo.com

Jirkovy fotografie můžete spatřit na internetových fotogaleriích:

Digiarena.cz/cikorsky, Digiarena.cz/cikorsky II
pentaxfriends.eu
fotoparat.cz
vivo.sk

Další článek



Související články


celkem 10 komentářů

Nejnovější komentáře

:-) Richter (novy) 8. 2. 2009, 15:22
Re: ! oumik85 8. 2. 2009, 02:04
Re: Jirka mk 7. 2. 2009, 21:20
Re: Jirka Cikorsky 7. 2. 2009, 19:02
! cunesk8 7. 2. 2009, 13:39

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát