Objektiv je nejdůležitější součástí fotoaparátu, protože skrze něj prochází světlo, které vytváří výsledný obraz na snímači nebo na filmu. V případě digitálních kompaktů jsme omezeni nemožností výměny objektivu. Kompakty však většina uživatelů vybírá podle jiných parametrů než je objektiv. Pokud se již na objektiv zaměří, pak jsou to především dva parametry – rozsah ohnisek a světelnost.
U zrcadlovek je tomu ale jinak a výběr vhodného objektivu je druhým nejdůležitějším krokem hned po zakoupení fotoaparátu. V diskuzním fóru jsem se již mnohokrát setkal s otázkou: jaký objektiv si mám koupit ke svojí nové zrcadlovce? Základem úspěchu je v tomto případě ujasnit si, co všechno budu fotografovat a od toho si odvodit potřebné objektivy.
Z čeho je složen?
Objektiv je složen z několika základních částí, které jsou většinou společné všem typům i výrobcům. Na jednom konci objektivu je bajonet, který slouží k přichycení k tělu fotoaparátu, u starších objektivů, určených pro manuální kinofilmové zrcadlovky, najdete i šroubovací závit s označením M42. POZOR: Až na výjimky používá každý výrobce jiný typ bajonetu (např. objektiv značky Canon nenasadíte na fotoaparát Nikon a opačně).
Druhou součástí, která je již jen na některých objektivech, je clonový kroužek. S jeho pomocí nastavujete míru zaclonění objektivu. U nových objektivů ho již nenajdete – clona se nastavuje elektronicky z fotoaparátu. Pokud nasadíte objektiv s clonovým kroužkem na tělo elektronické zrcadlovky (digitální nebo kinofilmové), je třeba zaclonit jej na maximum a zajistit clonový kroužek proti uvolnění. V opačném případě nebude pracovat fotoaparát správně.
Vedle clonového prstence bývá obvykle umístěn prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti, pokud se jedná o zoomový objektiv. V opačném případě prstenec chybí. Okénko se stupnicí vzdálenosti najdete zpravidla u objektivů vyšší třídy.
Ostřící prstenec bývá umístěn nejblíže k přední čočce objektivu a slouží k manuálnímu ostření. Ačkoliv všechny nové fotoaparáty ostří automaticky, může se manuální ostření hodit. Velice důležité je ujistit se před ručním ostřením, zda je autofokus fotoaparátu vypnut, případně zda je na objektivu přepínač ruční/automatické ostření ve správné poloze, v opačném případě hrozí poškození systému automatického ostření.
Závit na filtry najdeme nejčastěji v přední přírubě objektivu, stejně tak i bajonet pro uchycení sluneční clony. U některých modelů je prostor pro filtr u bajonetu, v takovém případě se do drážek zasunují želatinové filtry. Nejčastěji je toto řešení použito u ultraširokých objektivů, které mívají také integrovanou sluneční clonu.
Jaká ohniska jsou nejlepší?
Volba ohniska je prvním oříškem, který je třeba rozlousknout. Objektivy se vyrábějí s pevnou ohniskovou vzdáleností, anebo s proměnlivou ohniskovou vzdáleností (zoomové). Objektivy s pevným ohniskem jsou méně univerzální, za to se však odvděčí většinou lepší kresbou a také světelností.
Obecně je možné říct, že pro většinu fotografických situací je vhodné mít pokryt rozsah ohnisek 28–300 mm (ekvivalent kinofilmu). Delší ohniska využijete většinou ve specifických situacích, jako je například fotografování zvířat. Naopak širší ohnisko je velice dobrým začátkem pro reportážní fotografii. Snímky s ultraširokými ohnisky vtáhnou diváka do děje, mimo jiné vtáhnou do děje i fotografa, neboť se musí přiblížit k fotografovanému objektu velice blízko.
Velice oblíbeným rozsahem u analogových zrcadlovek byl objektiv 24–120 mm a základní zoom 28–80 mm v kombinaci s telezoomem 70–300 mm. U digitálních zrcadlovek je výběr objektivu poněkud složitější, je totiž třeba počítat s prodlužovacím faktorem (crop faktor). Většina digitálních zrcadlovek je vybavena snímačem menších rozměrů než je kinofilmové políčko, tím se zužuje úhel záběru a virtuálně se prodlužuje ohnisko objektivu.
| Přepočet ohniskové vzdálenosti v závislosti na prodlužovacím faktoru |
| fyzické ohnisko | crop faktor 1,5×
(Nikon, Pentax, Sony) | crop faktor 1,6×
(Canon) | crop faktor 2,0×
(Olympus) |
| 10 mm | 15 mm | 16 mm | 20 mm |
| 17 mm | 25,5 mm | 27,2 mm | 34 mm |
| 28 mm | 42 mm | 44,8 mm | 56 mm |
| 35 mm | 52,5 mm | 56 mm | 70 mm |
| 50 mm | 75 mm | 80 mm | 100 mm |
| 105 mm | 157,5 mm | 168 mm | 210 mm |
| 135 mm | 202,5 mm | 216 mm | 270 mm |
| 200 mm | 300 mm | 320 mm | 400 mm |
| 400 mm | 600 mm | 640 mm | 800 mm |
| 600 mm | 900 mm | 960 mm | 1200 mm |
Jak je patrné z tabulky, crop faktor udělal radost především milovníkům dlouhých ohnisek, kterým přinesl prodloužení minimálně o polovinu jejich ohniskové vzdálenosti. Naopak, těm kdo si zvykli na široká ohniska přibývají vrásky na čele, neboť z ultraširokého 17mm ohniska je rázem 25 mm. Výrobci však zareagovali rychle a k dostání jsou i objektivy s fyzickým ohniskem 10 mm, ze kterého je po přepočtu 15–20mm ohnisko.
Teoretickou výhodou použití kinofilmových skel by mohla být také lepší kresba objektivu, neboť je využívána pouze středová část čoček (díky malým rozměrům snímače), která má z celé optické soustavy nejlepší vlastnosti.
Standarním zoomem pro digitální zrcadlovky je tedy objektiv s rozsahem 18–70 mm případně 17–50 mm, ty je možné doplnit teleobjektivem s rozsahem 70–300 (typicky kinofilmový rozsah) nebo 50–200 (typický rozsah objektivu pro DSLR). Alternativou mohou být i objektivy s rozsahem 18–200 mm, v těchto případech však počítejte s mírně horší kresbou, neboť u takto širokorozsahového zoomu musí jít výrobce cestou kompromisu.
Budiž světlo
Hned po ohniskové vzdálenosti je velice důležité zvolit vhodnou světelnost objektivu. Světelnost udává nejnižší hodnotu clonového čísla, kterou je objektiv schopen dosáhnout. Je to jeden z velmi důležitých údajů a jeho hodnota mnohé napoví.
Objektiv s velkou světelností (malé clonové číslo) umožňuje použit kratších expozičních časů při nedostatku světla a tím snížit riziko neostrosti. Vyšší světelnost také znamená menší hloubku ostrosti a tím i větší možnost ovlivnit výsledný snímek. Objektiv s vyšší světelností také usnadňuje ruční ostření, neboť obraz v hledáčku je světlejší.
Světelné objektivy mívají většinou nejnižší clonové číslo v rozmezí F1–1,8. Clony F2,8 již dosahují běžné zoomové objektivy. Ačkoliv rozdíl mezi F1,8 a F1,4 je pouze jeden krok, rozdíl v ceně může být i dvojnásobný. Dobře proto rozvažte, zda se investice do světelného objektivu vyplatí. Světelné objektivy jsou navíc hmotnostně i rozměrově větší.
U zoomových objektivů vstupuje do hry i fakt, že s prodlužujícím se ohniskem klesá světelnost, často je rozdíl mezi začátkem a koncem objektivu až čtyři kroky clony. Za úvahu v tomto případě stojí objektiv se stálou světelností v celé délce, nejčastěji se v setkáte s variantou světelnosti F2,8 nebo F4.
Optika a stabilizace
Většina objektivů již v současnosti obsahuje speciální optické členy, jejichž úkolem je eliminovat optické vady. Velice často se používají asférické čočky, které eliminují chromatickou vadu a dosahují celkově lepších výsledků než sférické čočky.
Výsadou kvalitnějších objektivů byly ještě donedávna čočky s nízkou disperzí (ED členy), nyní je najdeme i v levnějších sklech. Jejich úkolem je také eliminace chromatické vady, navíc by měly zlepšovat ostrost a barevné podání.
Všechny objektivy pro elektronické zrcadlovky (analogové i digitální) jsou uzpůsobeny pro automatické ostření. Hlavním rozdílem mezi jednotlivými kategoriemi je použitá technologie ostření, která má vliv na výslednou rychlost. Při běžném amatérském fotografování pravděpodobně rozdílnou rychlost v ostření nedoceníte. Pro profesionální fotoreportéry je však rychlost ostření velice důležitá.
Některé objektivy jsou vybaveny stabilizací obrazu, která umožňuje udržet z ruky delší časy. Své opodstatnění najde především u dlouhých ohnisek, kde se mírné vibrace projevují v mnohem větší míře než u krátkých ohnisek. Pokud vlastníte zrcadlovku se stabilizací na snímači, pozbývají pro vás stabilizované objektivy účinku.
Aktivace stabilizátoru u objektivu Canon
Nový nebo jetý
Nákup objektivu nebývá levnou záležitostí, lákavou nabídkou je proto nákup bazarových skel, kdy se dá ušetřit nemalá částka. Při takové koupi je však na místě být obezřetný a důkladně si objektiv prověřit. Před koupí si ověřte následující věci:
Kompatibilita systému
Vezměte s sebou do bazaru zrcadlovku, se kterou budete objektiv používat a vyzkoušejte kompatibilitu. Výrobce někdy mění elektronické čipy objektivu a starší kusy pak nemusí správně fungovat na novém těle. Otestujte si běžnou práci s objektivem.
Testovací snímky
Pokud to podmínky umožňují, udělejte si sadu testovacích snímků a prohlédněte si je na monitoru počítače. Soustřeďte se na neostrost, která může být způsobena špatným vycentrováním objektivu, příapdně na nečistoty uvnitř objektivu.
Poškrábané čočky
Fyzické opotřebení objektivu je jedním z důvodů pro jeho nižší cenu. Pokud je opotřebení pouze povrchové, nic se neděje. Horší je to však v případě poškrábaných čoček. Na přední ani zadní čočce by nemělo být větší poškrábání. Důkladně si objektiv prohlédněte proti světlu s plně otevřenou clonou. Škrábance v okrajích čočky nejsou tolik rizikové, neboť z kruhového tvaru čočky se pro vykreslení obrazu používá středový obdelník s poměrem stran 3:2.
Clona a ostření
Důkladně vyzkoušejte chod clonového a ostřícího kroužku, pokud někde zadrhává, je to znamení poohlédnout se jinde. Stejně tak naexponujte snímky se všemi clonami, a ujistěte se o jejich bezproblémovém chodu. Vyzkoušejte ostření objektivu, jeho rychlost a přesnost. Pokud kupujete objektiv třetí strany, můžete se setkat s front/back fokusem, ten je většinou možné seřídit v autorizovaném servisu výrobce objektivů.
Záruku máte i v bazaru
Pokud kupujete zboží v bazaru, obchodník vám většinou dá záruku deset až čtrnáct dní. Doporučujeme po tuto dobu používat objektiv co nejvíce a v případě problémů se obrátit na prodejce. Záruka musí být stvrzena písemně.
Věřím, že naše rady při výběru objektivu byly k užitku. Pokud se na některou z vašich otázek nedostalo nebo chcete přidat vlastní zkušenosti, neváhejte tak učinit v diskuzi pod článkem.