DIGIarena.e15.cz

Dvoje oči Afghánské dívky: McCurry pod palbou kritiky

Návštěva výstavy díla známého fotografa může mít zajímavé důsledky. Lze totiž odhalit nečekané – dvojí tvář fotografií – a rozpoutat tak doslova mediální smršť ohledně manipulace s dokumentární fotografií.

Pod pomyslnou palbou se ocitla tvorba fotografa Steva McCurryho, který zcela náhodou vystavuje tohoto času své snímky na brněnském hradě Špilberk.

McCurryho fotografie jsou snadno rozpoznatelné svou výraznou barevností a takřka dokonalou kompozicí. Jak však vychází najevo, právě tyto zásadní rysy nejsou vždy výsledkem práce za objektivem…

U zrodu tohoto odhalení stál návštěvník McCurryho výstavy v městečku Venaria Reale – Paolo Viglione. Na fotografii z Kuby si všiml zajímavého detailu: žlutého sloupku „rostoucího“ z nohy chodce, tedy důkazu, že došlo k manipulaci s obrazovým obsahem snímku, nejspíš za pomoci klonovacího razítka. Dotyčná fotografie následně zmizela z oficiálních stránek Steva McCurryho a rozpoutalo se pátrání po dalších machinacích se snímky.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Na sociálních sítích se vyrojila spousta dalších dokladů dokumentujících různé verze jednotlivých fotografií, které zveřejnil fotografický web PetaPixel. Úpravami prošly nejen barevnost a kontrast snímků, ale také jejich obsah, s očividným záměrem vyčistit a zdokonalit kompozici obrazu a učinit ji tak divácky přitažlivější.

Drobným zásahem prošla asi nejznámější fotografie Afghánská dívka, která byla roku 1985 otištěna na titulní stránce National Geographic. Povšimněte si levého koutku oka, kde bylo přidáno bílé místo. Jedná se o malou úpravu, ovšem s dopadem na celkové vyznění jinak zarputilého výrazu děvčete.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Zleva obálka časopisu National Geographic z června 1985,  screenshot plakátu, který Steve McCurry tohoto času nabízí na svých stránkách a na přebalu speciálního vydání nejlepších 100 fotografií časopisu NG

K dispozici jsou i ukázky rozsáhlejší manipulace s obrazovými prvky: odstranění nežádoucích objektů, postav a úprava celkové barevnosti snímku.

Porovnáme-li dostupné verze, je jasně patrné, že softwarovými zásahy McCurry přispěl ke kvalitě a působivostí snímků: zvýraznění barevného kontrastu, vyladění kompozice obrazu. V čem je tedy problém? V novinářském kodexu. Před rokem jsme o něm psali v souvislosti se soutěží World Press Photo, kde manipulace s obrazem, resp. realitou vedla až k diskvalifikaci některých vítězných snímků.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Tyto dvě verze fotografie z Ruska byly v různých podobách zveřejněny na McCurryho blogu 

Podle etického kodexu NPPA (National Press Photographers Association) je úkolem fotoreportéra zachytit nezkreslenou realitu v maximální úplnosti, vyhnout se inscenování záběrů, neměnit obsah a kontext obrazu při postprodukčních úpravách. V kauze McCurryho je zásadní především ono slůvko fotoreportér. McCurry o sobě totiž tvrdí, že je nikoli novinář, ale vizuální vypravěč, a navíc vždy pracoval na volné noze, čímž se ze sebe snaží elegantně shodit břemeno novinářské etiky.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Nicméně se ho zbaví jen těžko, neboť jeho snímky byly zveřejňovány v časopisech typu National Geographic, které jsou vázány kodexem novinářské etiky. Steve McCurry je navíc členem agentury Magnum Photos, která se prezentuje jako společenství dokumentárních fotografů.

Steve McCurry – Photographer: Vše, co jste chtěli vidět

Steve McCurry – Photographer: Vše, co jste chtěli vidět

Na brněnském hradu Špilberku je od čtvrtka 12. 5. 2016 k vidění početný soubor fotografií světoznámého reportážního fotografa Steva McCurryho. Představen je unikátní průřez celým autorovým dílem.

Obě tato fakta by ovšem ještě nic neznamenala, kdyby se postprodukční zásahy týkaly jen fotografií, které nebyly publikovány v periodikách označujících samy sebe za dokumentární.

Na webu writingthroughlight.com nedávno vyšel článek Kshitije Nagara, v němž autor na několika příkladech dokládá, že v minulosti byly v National Geographic otištěny McCurryho snímky, které prošly úpravami. Součástí textu je i osobní svědectví indického fotografa Satishe Sharmy, který v osmdesátých letech doprovázel McCurryho v Indii. Podle jeho tvrzení byly některé snímky dokonce inscenovány.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Po odhalení zásahu do obrazového obsahu byl z webových stránek Magnum Photos odstraněn tento snímek chlapců hrajících fotbal

Zajímavé jsou i nekonzistentní McCurryho reakce na zveřejnění řady kritických článků. V první řadě je to postupné odstraňování upravených verzí fotografií z osobního blogu a nakonec jeho úplné zrušení. V řadě druhé vágní veřejná prohlášení.

  • 2. května v reakci na první odhalení – klonování na snímku z Kuby – v rozhovoru pro italské periodikum repubblica.it označil vadu na obraze za svévolnou úpravu snímku techniky své fotolaboratoře, kterou nikdy neautorizoval. Ke své práci dodal: Stále věřím, že mé fotografie respektovaly pravdu o místech a setkáních. Odmítám uvažovat o své práci jako o manipulaci s realitou." Co se týče postprodukce, přiznává jen práci s tóny a kontrasty.  
  • 27. května na tiskové konferenci v Kanadě u příležitosti vernisáže jeho fotografií svá předchozí slova potvrzuje. Tvrdí, že nikdy nebyl zastáncem „photoshopingu“ či „přidávání nebo odstraňování obrazových prvků“ a že fotoeditor by měl být používán pouze jako prostředek vyvážení a korekce barev.

  • rozhovoru pro Time, který vyšel o tři dny později se však nepřímo k rozsáhlejším postprodukční zásahům přiznává: „… jsem odhodlán používat programy jen v minimální míře, jen u snímků, které pořídím pro vlastní potřebu na soukromých cestách.“ Od té doby McCurry mlčí.

McCurryho kauza je jedněmi označována za bezúčelný hon na čarodějnice, jiní ji však chápou jako zásadní příspěvek do debaty o poslání a budoucnosti (nejen) reportážní fotografie. Co si myslíte vy?

Pokud byste chtěli fotografie Steva McCurry vidět na velkých printech a třebas odhalit nějakou další anomálii, určitě si nenechte ujít přehledovou výstavu na brněnském hradu Špilberku, která trvá do 30. 6. 2016.​ Více informací ZDE.

 

Další článek




celkem 11 komentářů

Nejnovější komentáře

Když jsme fotili na černobílý film, nikdo ne… Michael 11. 8. 2016, 22:59
Tak pokerovanych roztazenych bobrů je taky p… wales 10. 8. 2016, 16:54
Děkuji za reakci. Věcný způsob diskuze mi na… Helena 14. 6. 2016, 15:51
Jsme na diskuzním fóru, otevřela jste téma, … honza.tip 14. 6. 2016, 15:03
chjo, a to že tyto "širší" (dle mého soudu j… Helena 13. 6. 2016, 15:55

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne