DIGIarena.e15.cz

Emoce v tváři na fotografii týdne

Člověk je tvorem rozumu i emocí a s obojím musí umět správě zacházet. Jaký by byl člověk, který by žil jen ve světě chladné racionálního kalkulu?

Při návštěvě v kojeneckém ústavu nás může zaujmout jedna nepříliš nápadná věc. Děti zde nepláčou (jistě existují i výjimky). Když spadnou, když po něčem touží, když mají hlad. Téměř v žádném podobném zařízení nepláčou, protože vědí, že tím nic nezískají. Již ve velmi útlém věku si člověk uvědomuje, jakým způsobem má či nemá smysl projevovat své emoce. Stejně zajímavé je, že se stále setkáváme s lidmi, kteří své emoce nezvládají ani v poměrně vysokém věku, a pak hořekují nad tím, že to či ono tak nemysleli.

Klepněte pro větší obrázek
Emoce; foto Libor Pawlas

 

Ať se nám to líbí nebo ne, člověk není tvorem vůle, který by se mohl dokonale ovládat a žít dokonalým životem racionálního kalkulu. Jistě můžeme polemizovat s tezí, že by podobný život byl dokonalý – chyběla by v něm krása či umění. Ty totiž s emocemi velmi úzce souvisejí. Když posloucháme Mozarta, jistě si můžeme vybavit řadu životopisných údajů, analyzovat styl, melodii, konkrétní výrazové prostředky nebo hovořit o dobovém kontextu. Ale to je málo. Mozart skládal emocemi a ty také chce u posluchače oslovit. To neznamená, že by neměl používat rozum, ale že by si měl být vědom toho, že krása je něčím více než jen souborem racionálně zapsaných not.

Muž na dnešní fotografii týdne je emocí plný. Pohled do jeho očí vyjadřuje to, co se ve staroslověnštině znamenalo slovo člvk – člověk, část, drobeček. Jako by byl jen částí, toužící po spojení s celkem, který možná ani neumí dobře pojmenovat, ale tuší, že jeho fragmentárnost bytí jej potřebuje. Je pohledem nenaplněnosti, směsicí bolesti i naděje, lásky i naprostého odloučení se. Je ukázkou toho, že jen rozum nedokáže člověku nabídnout vše, co pro své uspokojení potřebuje.

Libor Pawlas dokázal na snímku s názvem Emoce zachytit právě takového neúplného člověka. Snímek technicky velmi dobrý nabízí poutavou atmosféru, která vybízí k rozhovoru s mužem na snímku. Jen tak si sednout a chvíli tiše hledět do jeho očí. Gratuluji autorovi k zisku fotografie týdne a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších snímků, které přinesly uplynulé dny.

Klepněte pro větší obrázek
a p; foto mila...

Natažená ruka člověka čeká na odpověď. Dostane se jí? Nebo bude jen prosbou vyřčenou do ticha ranní mlhy, kterou odnese měnící se řeka? To jsou otázky, které nabízí pohled na velice zdařilou fotografii s tajemným názvem a p, jejímž autorem je mila...

Klepněte pro větší obrázek
Odalisque; foto Petr Vopěnka

I když se tato fotografie objevila již ve výběru nejlepších aktů z Digiareny, dovolím si ji připomenout také zde. Jedná se o odvážnou snahu zachytit fotografií to, co neoklasicistní mistři dokázali zachytit barvami a štětcem. První housle přitom hrají, tak jako v originálu, světla a stíny, které mistrně dokreslují hloubku celého díla. Takový je snímek Odalisque od Petra Vopěnky.

Klepněte pro větší obrázek
Rouška Veroničina; foto haiku

Existují snímky, ve kterých může každý spatřit něco jiného. Je zajímavé, jak se naše myšlenky, postoje či charakter do těchto obrazů promítají. Možná díky nim zjistíme i něco o sobě samotných. A tak umělecké dílo Rouška Veroničina od haiku. nemusí být jen souborem čar, které nic nezobrazují, ale každý z nás v nich může uvidět „svoji“ tvář.

Klepněte pro větší obrázek
Last...; foto Cako_SK

A na závěr ještě pohled na zapomenutou zastávku plnou absurdní atmosféry a pocitu zapomenutí světem. Právě takový je snímek Petera Čakovského, který nese název Last... 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.