DIGIarena.e15.cz

Exkluzivní rozhovor o výstavě století

Seznam kapitol
S kurátory výstavy Česká fotografie 20. století jsme se setkali v kavárně Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Vladimír Birgus a Jan Mlčoch v této budově trávili dlouhé měsíce přípravou expozice, která nemá v historii české fotografie obdoby. Cílem výstavy je zmapovat všechny zásadní trendy v české fotografii minulého století.

Jaká je role fotografie v dnešním světě?
Vladimír Birgus: Unikátní. V žádném předchozím období nebyla fotografie a jí příbuzné obory tak vlivná jako dnes. Nikdy nehrála tolik významnou úlohu ve výtvarném umění, nebyla tak respektovaná a také finančně ohodnocovaná.
Jan Mlčoch: Současnost stojí na vizuální informaci. Když k fotografii přiřadíte i její „vlastní dcery“ – film, televizi a internetové prezentace, lze naši dobu nazvat obdobím fotografie.


Jaromír Funke, Abstraktní foto – Kompozice IV, 1927–1929, ze sbírky UPM. Nejvýznamější autor naší meziválečné avantgardy, který svou teoretickou a praktickou činností významně ovlivnil českou amatérskou i profesionální fotografii.
František Drtikol, Krok, 1929, pigment, ze sbírky UPM. Práce z vrcholného období klasika českého meziválečného aktu.

Kdy a kde
Podrobnosti o výstavě Česká fotografie 20. století naleznete na www.ceskafotografie.cz. Navštívit ji můžete na těchto pražských adresách:

  • 1. Uměleckoprůmyslové muzeum, ulice 17. listopadu 2, Praha 1, 23. 6.–25. 9. 2005
  • 2. Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské nám. 13, Praha 1, 29. 6.–9. 10. 2005
  • 3. Městská knihovna, Mariánské nám. 1, Praha 1, 1. 7.–9. 10. 2005

V čem je česká fotografie neobvyklá?
JM: Originálním rysem české fotografie je její pestrost. A nemyslím tím jen šíři stylů od různých autorů. I řada jednotlivců se velmi radikálně vyvíjela. Josef Sudek byl za první republiky dobrým fotografem. Pokud by ukončil svou činnost v roce 1939, patřil by k nadprůměrným, ale nikoli nejradikálnějším umělcům. Na začátku 40. let se jeho tvorba zcela změnila, objektivismus jeho předchozích prací se přehoupnul v subjektivismus a od té doby je autorem světového významu.
VB: Česká fotografie jako celek je fenomén. Jen nemnoho tak malých národů má takové množství skvělých fotografů na počet obyvatel. Může nás těšit, že kromě hudby neexistuje umělecký směr, který by české země ve 20. století výrazněji reprezentoval. Česká fotografie z tohoto období je ve světě známější a více ceněná, než naše malířství nebo sochařství ze stejné periody. I proto mě zaráží postoj Národní galerie, která dodnes nemá vlastní fotografickou sbírku. Ve vyspělém světě je jenom málo tak velkých galerii se sbírkou moderního a současného umění, které by fotografii nesbíraly.
JM: Já Národní galerii tento postoj nezazlívám. Věřím, že naše instituce – Uměleckoprůmyslové muzeum a Moravská galerie – budou brzy ze státního rozpočtu dotovány stejně bohatě jako Národní galerie a v budování stálé expozice české fotografie ji zastoupí.


Jindřich Štyrský, z cyklu Stěhovací kabinet, 1934–35, koláž. Významná osobnost české meziválečné avantgardy, autor objevující poezii a surrealistické magično ve zdánlivě banálních pohledech.
Marie Stachová, Surrealistický snář, 1935, koláž, ze sbírky UPM. Významná, přesto dnes téměř neznámá autorka. Vedle tvorby koláží fotografovala vynikající sociální reportáže, například fenomén oslav prvního máje za první republiky.

Co přispělo k vysoké kvalitě české fotografie 20. století?
VB:
Je to směs několika důvodů. Předně, česká avantgarda měla výhodu, že se mohla rozvíjet delší dobu než u našich sousedů. V Německu musela skončit po nástupu národního socialismu na začátku 30. let, v Sovětském svazu ještě dříve. I v 70. a 80. letech u nás byla fotografie pod svícnem cenzury. Většina autorů měla možnost vystavovat v mimopražských kulturních domech a v předsálích kin bez větších problémů. Jindřich Štreit byl v posledních letech reálného socialismu jediným autorem, který byl za svou výstavu soudně potrestán. A po propuštění dále tvořil a vystavoval. Naproti tomu desítky filmařů a spisovatelů byly zcela umlčeny.


Karel Kašpařík, Otrok, asi 1935, ze sbírky Moravské galerie v Brně. Důležitý člen olomouckého amatérského hnutí, jehož tvorba zahrnuje jak sociální fotografie, tak avantgardní experimenty
Karel Teige, Koláž č. 40, 1937–40, ze sbírky PNP. Málokterý teoretik ovlivnil českou fotografii tak jako on. V praktické tvorbě vytvářel kombinacemi hlubotiskových obrázků a rytin erotizované surrealistické fotokoláže.

Další kapitola
Seznam kapitol


celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Dali Inspirace Pavel 15. 8. 2005, 07:06

Další podobné články

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini