DIGIarena.e15.cz

Exkluzivní rozhovor o výstavě století

Seznam kapitol
S kurátory výstavy Česká fotografie 20. století jsme se setkali v kavárně Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Vladimír Birgus a Jan Mlčoch v této budově trávili dlouhé měsíce přípravou expozice, která nemá v historii české fotografie obdoby. Cílem výstavy je zmapovat všechny zásadní trendy v české fotografii minulého století.
Exkluzivní rozhovor o výstavě století

Jaká je role fotografie v dnešním světě?
Vladimír Birgus: Unikátní. V žádném předchozím období nebyla fotografie a jí příbuzné obory tak vlivná jako dnes. Nikdy nehrála tolik významnou úlohu ve výtvarném umění, nebyla tak respektovaná a také finančně ohodnocovaná.
Jan Mlčoch: Současnost stojí na vizuální informaci. Když k fotografii přiřadíte i její „vlastní dcery“ – film, televizi a internetové prezentace, lze naši dobu nazvat obdobím fotografie.


Jaromír Funke, Abstraktní foto – Kompozice IV, 1927–1929, ze sbírky UPM. Nejvýznamější autor naší meziválečné avantgardy, který svou teoretickou a praktickou činností významně ovlivnil českou amatérskou i profesionální fotografii.
František Drtikol, Krok, 1929, pigment, ze sbírky UPM. Práce z vrcholného období klasika českého meziválečného aktu.

Kdy a kde
Podrobnosti o výstavě Česká fotografie 20. století naleznete na www.ceskafotografie.cz. Navštívit ji můžete na těchto pražských adresách:

  • 1. Uměleckoprůmyslové muzeum, ulice 17. listopadu 2, Praha 1, 23. 6.–25. 9. 2005
  • 2. Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské nám. 13, Praha 1, 29. 6.–9. 10. 2005
  • 3. Městská knihovna, Mariánské nám. 1, Praha 1, 1. 7.–9. 10. 2005

V čem je česká fotografie neobvyklá?
JM: Originálním rysem české fotografie je její pestrost. A nemyslím tím jen šíři stylů od různých autorů. I řada jednotlivců se velmi radikálně vyvíjela. Josef Sudek byl za první republiky dobrým fotografem. Pokud by ukončil svou činnost v roce 1939, patřil by k nadprůměrným, ale nikoli nejradikálnějším umělcům. Na začátku 40. let se jeho tvorba zcela změnila, objektivismus jeho předchozích prací se přehoupnul v subjektivismus a od té doby je autorem světového významu.
VB: Česká fotografie jako celek je fenomén. Jen nemnoho tak malých národů má takové množství skvělých fotografů na počet obyvatel. Může nás těšit, že kromě hudby neexistuje umělecký směr, který by české země ve 20. století výrazněji reprezentoval. Česká fotografie z tohoto období je ve světě známější a více ceněná, než naše malířství nebo sochařství ze stejné periody. I proto mě zaráží postoj Národní galerie, která dodnes nemá vlastní fotografickou sbírku. Ve vyspělém světě je jenom málo tak velkých galerii se sbírkou moderního a současného umění, které by fotografii nesbíraly.
JM: Já Národní galerii tento postoj nezazlívám. Věřím, že naše instituce – Uměleckoprůmyslové muzeum a Moravská galerie – budou brzy ze státního rozpočtu dotovány stejně bohatě jako Národní galerie a v budování stálé expozice české fotografie ji zastoupí.


Jindřich Štyrský, z cyklu Stěhovací kabinet, 1934–35, koláž. Významná osobnost české meziválečné avantgardy, autor objevující poezii a surrealistické magično ve zdánlivě banálních pohledech.
Marie Stachová, Surrealistický snář, 1935, koláž, ze sbírky UPM. Významná, přesto dnes téměř neznámá autorka. Vedle tvorby koláží fotografovala vynikající sociální reportáže, například fenomén oslav prvního máje za první republiky.

Co přispělo k vysoké kvalitě české fotografie 20. století?
VB:
Je to směs několika důvodů. Předně, česká avantgarda měla výhodu, že se mohla rozvíjet delší dobu než u našich sousedů. V Německu musela skončit po nástupu národního socialismu na začátku 30. let, v Sovětském svazu ještě dříve. I v 70. a 80. letech u nás byla fotografie pod svícnem cenzury. Většina autorů měla možnost vystavovat v mimopražských kulturních domech a v předsálích kin bez větších problémů. Jindřich Štreit byl v posledních letech reálného socialismu jediným autorem, který byl za svou výstavu soudně potrestán. A po propuštění dále tvořil a vystavoval. Naproti tomu desítky filmařů a spisovatelů byly zcela umlčeny.


Karel Kašpařík, Otrok, asi 1935, ze sbírky Moravské galerie v Brně. Důležitý člen olomouckého amatérského hnutí, jehož tvorba zahrnuje jak sociální fotografie, tak avantgardní experimenty
Karel Teige, Koláž č. 40, 1937–40, ze sbírky PNP. Málokterý teoretik ovlivnil českou fotografii tak jako on. V praktické tvorbě vytvářel kombinacemi hlubotiskových obrázků a rytin erotizované surrealistické fotokoláže.

Další kapitola
Seznam kapitol


celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Dali Inspirace Pavel 15. 8. 2005, 07:06

Další podobné články

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Být profesionálním fotografem či filmařem může někdy vyžadovat odvahu hodnou výkonu adrenalinových sportů. Zvlášť, když máte zdokumentovat jedny z posledních sběračů medu nepálských včel

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.