Zdá se, že kdo umí, ten umí. Jinak si nedovedu vysvětlit, že i v relativně silné konkurenci získává titul „Fotka týdne“ snímek téhož autora jako minulý týden. Snímek s názvem „Pro štěstí“ udělal čest svému jménu a přinesl Liborovi Foltýnkovi v pořadí již druhé vítězství.
Zdařilá makrofotografie pavouka nás zaujala záhy po svém vložení a kladně jsem ji hodnotil já i kolega Petr Lindner. Pokusím se shrnout a zopakovat, v čem tkví kvality tohoto snímku.
Libor Foltýnek: Pro štěstí
Po kliknutí na obrázek se můžete připojit do diskuse
Udělat makro tak, aby objekt zájmu byl ostrý a pozadí krásně rozostřené, chce trochu toho cviku a štěstí. Pro výtvarně zajímavý snímek je toho ovšem zapotřebí trochu víc. V tomto směru na nás autor nešetřil a zkomponoval snímek velmi vkusně. Tak za prvé. Žlutý pavouk na modrém pozadí aplikuje princip doplňkových barev, které spolu vždy nejlépe kontrastují a ladí zároveň. Teplé odstíny vždy působí opticky jako by byly více v popředí než studené. Proto žluté tělo pavouka na modré květině je plastické. I když to nemohl autor ovlivnit, uměl takový záběr v přírodě nalézt.
Umístění pavouka zešikma do rohu se jeví jako tradiční řešení, kterým nelze co zkazit. Ne každému však dojde, že se k tomuto uspořádání velmi hodí čtvercový výřez. Výborná finesa pak spočívá v tom, že byl pavouk umístěn nahoru a ne dolů. V jiném případě bych takovéto umístění kritizoval, neboť výrazné objekty v dolních partiích obraz vždy stabilizují a zklidňují. V tomto případě naopak přinesl opačný postup do snímku napětí. I když nevypadá pavouk nikterak hrozivě, přesto vzbuzuje snímek pocit dramatického napětí z pavouka číhajícího na svou kořist.